Carská nevěsta

Role

Role	Typ hlasu	Premiérové obsazení Moskva 3. listopadu (22. října) 1899 (dirigent: Michail Ippolitov-Ivanov)	Premiérové obsazení Petrohrad 11. listopadu (O.S. 30. října) 1901 (Dirigent: Eduard Nápravník)	Premiérové obsazení Moskva 1916 (dirigent: Feliks Blumenfeld)	Premiérové obsazení Londýn 14. dubna 2011 (dirigent: Mark Elder)
Vasilij Stěpanovič Sobakin, novgorodský obchodník	basy	Nikolaj Mutin	Lev Sibirjakov	Vasilij Petrov	Paata Burchuladze
Marfa, jeho dcera	soprán	Naděžda Zabela-Vrubel	Adelaida Bolska	Antonina Nezhdanova	Marina Poplavská
Grigorij Gryaznoj, opričník	baryton	Nikolaj Ševeljov	Ioakim Tartakov	Leonid Savransky	Johan Reuter
Maljuta Skuratov, opričník	basy	Tarasov	Alexandr Antonovskij	Platon Tsesevich	Alexander Vinogradov
Bojar Ivan Sergejevič Lïkov	tenor	Anton Sekar-Rozhansky	Fjodor Oreškevič	Mikhail Kurzhiyamsky	Dmitrij Popov
Lyubasha	mezzosoprán	Aleksandra Rostovtseva	Mariya Slavina	Pavlova	Ekaterina Gubanova
Jelisej Bomelius, carský lékař	tenor	Vasilij Škafer	Daverin-Kravčenko	Fjodor Ernst	Vasilij Gorškov
Domna Ivanovna Saburová, obchodnice.	soprán	Sofiya Gladkaya	Sofiya Gladkaya		Elizabeth Woollett
Dunyasha, její dcera, přítelkyně Marfy	mezzosoprán	Varvara Strakhova	Yuliya Yunosova	Konkordiya Antarova	Jurgita Adamonyte
Petrovna, hospodyně Sobakinových	mezzosoprán	Varvara Charitonová			Anne-Marie Owens
Carův topič	basy
Dívka	mezzosoprán
Mladý chlapec	tenor
Sbor, tiché role: Dva významní jezdci, jezdci, opričníci, sboristé a sboristky, tanečníci, bojaři a bojařky, dívky, služebnictvo, lid.

 

Příběh opery

Příběh se má odehrávat na podzim roku 1572 v Moskvě. V té době v Rusku vládl velmi krutý car Ivan Hrozný. Car Ivan měl skupinu lidí, kteří ho střežili. Říkalo se jim opričníci. Opričníci byli něco jako tělesná stráž, ale měli příkaz zabít každého, kdo nebyl loajální vůči carovi, takže se chovali jako teroristé, zabíjeli, znásilňovali a kradli, kamkoli přišli. V opričnikách se objevují také "bojaři". Bojar byl šlechtic.

Dějství 1: Hostina

Griaznoy je opričník. Přestože už má milenku Lubašu, nyní se rozhodne, že miluje Marfu, dceru kupce Sobakina. Marfa je již zasnoubená s bojarem Lykovem. Na hostině se hodně veselí a zpívá. Pak Grjaznoj požádá, aby ho nechali o samotě s Bomeliusem, carovým lékařem. Žádá ho, aby mu sehnal nápoj lásky. Lubaša, která se schovává, slyší, co říká, a uvědomí si, že už ji nemiluje. Když lékař odejde, Grjaznoj je na Lubašu hrozný a řekne jí, aby odešla. Ta si teď chce promluvit s Bomeliusem.

Dějství 2: Nápoj lásky

Mnoho lidí vychází z církve. Mluví o podzimním počasí, ale když se objeví opričnik, jsou velmi vyděšení a začnou mluvit o tom, koho si car vybere za nevěstu . Marfa mluví se svou přítelkyní Duňašou o tom, jak Lykova miluje už od dětství. Kolem prochází car Ivan. Nepoznává ho, ale je velmi vyděšená z toho, jak se na ni car dívá. Přichází Sobakin s Lykovem a všichni čtyři zpívají o tom, jak se těší na svatbu.

Lubaša nyní jde za Bomeliusem a žádá ho o další kouzelný lektvar, který chce dát Griaznoiovi, aby přestal milovat Marfu. Bomelius říká, že jí lektvar dá, pokud se s ním bude milovat. Lubaša souhlasí a jde s ním dovnitř.

3. dějství: Na svatbě

Na svatebních oslavách Sobakin Lykovovi sdělí, že na potvrzení sňatku s Marfou bude muset ještě počkat. Sám car hledá dívku, kterou by si vzal, a požádal o schůzku se Sobakinovými dcerami. Grjaznoj si uvědomí, že potřebuje rychle použít nápoj lásky, a tak požádá o pozvání na svatbu. Na oslavě dá lektvar Marfě do pití. Přichází posel se zprávou, že si car vybral Marfu za manželku. Všichni jsou zděšeni a Sobakin se zhroutí.

4. dějství: Nevěsta

Sobakin je v carském paláci. Je pyšný, protože jeho dcera je nyní carevnou (carovou manželkou) a on sám se stal bojarem. Zároveň si však dělá starosti, protože Marfa těžce onemocněla. Přichází Grjaznoj a vítá Sobakina (oba jsou nyní bojary). Říká, že ten, kdo Marfu otrávil, se přiznal. Marfa přiběhne a řekne Grjaznojovi, aby promluvil. Říká, že Lykov byl mučen a pak se přiznal, že Marfu otrávil. Lykov byl poté popraven samotným Griaznojem. Když to Marfa uslyší, zešílí. Ve svém šílenství si myslí, že Griaznoj je Lykov. To nakonec přiměje Griaznoje, aby se přiznal, že on sám jí dal lektvar do pití. Neuvědomil si, že je jedovatý. Lubaša se pak přizná, že místo Griaznoje do lektvaru dala svůj. Obviňuje Griaznoje a vyzývá ho, aby ji zabil. Ten ji zabije a pak je odveden do vězení, kde má být popraven. Když ho odvádějí, Marfa si ve svém šílenství opět splete Griaznoje s Lykovem. Pozve ho, aby se druhý den vrátil a navštívil ji. Pak umírá.

 
Smrt Marfy. V premiéře opery ji zpívala Naděžda Zabela-Vrubel.   (Soukromá operní společnost, Moskva, 1899)