Superman (videohra, 1999) – Superman 64 pro Nintendo 64, kritika
Superman (1999) pro Nintendo 64: kontroverzní titul „Superman 64“ kritizovaný za ovládání, grafiku a monotónní létání — přečtěte recenzi a důvody jeho propadu.
Superman (často nesprávně označovaná jako Superman 64) je videohra pro Nintendo 64 z roku 1999, ve které hráč ovládá fiktivního superhrdinu Supermana. V příběhu musí Superman zachránit své přátele před Lexem Luthorem a jeho plány na ovládnutí Metropolis. Hra je známá především tím, že hráče často nutí létat přes série prstenců, což se stalo jejím nejkritizovanějším prvkem. Celkově hra obdržela velmi negativní ohlasy od kritiků a mezi recenzenty se objevila označení jako "jedna z nejhorších her všech dob" kvůli nepřesvědčivým bojovým sekcím mimo let, komplikovanému ovládání, problémům s kamerou, špatné grafice a častým technickým nedostatkům.
Hratelnost
Hráč převážně ovládá Supermana v otevřeně pojaté části Metropolis, kde se střídají typ úkolů:
- letové úkoly, v nichž je cílem proletět sérií prstenů nebo zapojit se do závodů;
- bojové a záchranné mise mimo let, které často obsahují souboje s nepřáteli, záchranu civilistů a řešení jednoduchých úkolů;
- přepínání mezi volným pohybem po městě a uzavřenými úrovněmi s cílími stanovenými designéry.
Hra hráčům poskytuje typické Supermanovy schopnosti (let, základní útoky a další speciální schopnosti), avšak ovládání a detekce srážek byly častokrát kritizovány jako nepřesné, což vedlo k frustrujícím momentům zejména v sekcích založených na přesnosti letu.
Vývoj a vydání
Hru vyvinula a vydala společnost Titus, která měla v 90. letech zkušenosti s licencovanými tituly. Projekt byl podle dostupných zdrojů časově i technologicky náročný, vývoj byl limitován hardwarem Nintendo 64 a tlakem na dodržení termínů pro vydání. Výsledkem byly kompromisy v grafice, umělé inteligenci a optimalizaci, které se negativně podepsaly na celkovém dojmu.
Kritika a dědictví
Po vydání se hra setkala s ostře negativním přijetím. Hlavní body kritiky byly:
- opakující se a monotónní letové úkoly (létání skrz prstence);
- nepřesné a těžkopádné ovládání; kamerové problémy komplikující orientaci při letu;
- technické nedostatky — nízký draw distance maskovaný hustou mlhou, problémy s kolizemi a chybějícími animacemi;
- nevyvážené nebo „trapné“ zbraně a soubojový systém v levely mimo létání.
Hra se opakovaně objevuje v seznamech nejhorších videoher (např. na webech jako IGN nebo GameSpot) a stala se často zmiňovaným příkladem nevydařeného licencovaného titulu. Negativní reputace také zasáhla pověst vývojáře, který poté vícekrát sklízel kritiku za kvalitu svých dalších her.
Důsledky pro fanoušky a sběratele
Přes špatné recenze si hra získala určité místo v herní kultuře jako „ikonický“ příklad špatného zpracování populární licence. Sbírky retroher a antologie nejhorších titulů ji často zahrnují z historického důvodu. Pro některé hráče je hra zajímavá právě jako kuriozita nebo kulturní artefakt konce 90. let vývoje her na konzolích.
Pokud vás zajímá bližší technické nebo historické pozadí vývoje, existují v angličtině i českých zdrojích rozsáhlé analýzy a video rozbory, které rozebírají konkrétní úrovně, mechaniky a problémy s hrou do větších detailů.
Hra
Hráč se vžije do role Supermana, který má za úkol splnit mnoho úkolů a hádanek ve 14 úrovních hry. Většina úrovní ve hře se omezuje na dva typy hraní; v některých úrovních, v návodu ke hře označovaných jako Ride Levels, má Superman za úkol proletět řadou obručí Lex Luthor; mezitím má také za úkol vykonat určité výkony, například bojovat s Luthorovými přisluhovači, Temnými stíny, a zachraňovat civilisty před přírodními nebo umělými katastrofami, přičemž nejprve musí zastavit dvě auta, která uvěznila civilisty.
V dalších úrovních, které jsou v návodu ke hře označovány jako úrovně bludiště, našel Superman jednoho ze svých přátel v jedné z Luthorových základen a musí s ním utéct a porazit bosse. Tyto úrovně jsou obecně více zakořeněné v akční adventuře a hojně využívají řešení hádanek. "Virtuální Metropolis", ve kterém se tyto fáze odehrávají, je plný něčeho, co vývojáři nazvali "kryptonitovou mlhou" ve zjevné snaze Lexe Luthora snížit Supermanovy schopnosti (ve skutečnosti se jedná o mlhu na dálku a je použita jako technika k zamaskování špatné kreslící vzdálenosti ve hře).
Hra obsahuje také dva režimy pro více hráčů (závodní a bojový režim), které mohou hrát až čtyři lidé. V bojovém režimu musí hráči porazit své protivníky tím, že na ně házejí různé zbraně a předměty. V závodním režimu hráči ovládají vesmírnou loď a kroužky střílejí ze zadní části jednoho protivníka.
Vývoj
Superman byl původně představen na veletrhu E3 v roce 1997. V rozhovoru před vydáním hry Eric Caen, spoluzakladatel společnosti Titus Software, uvedl, že se pokoušeli vytvořit první videohru založenou na "superhrdinovi", kde se hráči skutečně chovají jako superhrdina. Po negativním ohlasu verze pro N64 se Titus rozhodl Supermana pro PlayStation zcela přepracovat. Bohužel Titus ztratil práva od Warner Bros. na licenci Supermana, což vedlo k jejímu zrušení v roce 1999. Vzhledem k exkluzivnímu pohledu na hru server playstationmuseum.com uvedl, že očekával to nejhorší, ale byl příjemně překvapen "vysokou kvalitou grafiky a animací" a udělil hře hodnocení 90 %.
Příjem
Superman získal od kritiků velmi negativní hodnocení. Na serveru GameSpot má hra hodnocení 1,3/10. Na serveru GameRankings Agreggation se jedná o "jednu z nejhorších her všech dob" kvůli "trapným" zbraním v úrovních mimo ring, příliš komplikovanému ovládání a špatné grafice.
Vyhledávání