Bastet
Bastet byla staroegyptská bohyně ochrany a koček. Byla dcerou bojovnice a ochránkyně Ra, který ji poslal bojovat proti svému úhlavnímu nepříteli Apepovi. Jako ochránkyně byla vnímána jako ochránkyně faraona po lvici Sekhet, a tedy i hlavního boha Ra.
Bast je také známá jako Bastet, Ubasti a Pasch. Ve starověkém Egyptě byla uctívána přinejmenším od druhé dynastie. Centrum jejího kultu bylo v Per-Bastu (řecky Bubastis), který byl po ní pojmenován. Původně byla považována za bohyni ochránkyni Dolního Egypta a její podobiznou byl zuřivý lev. Jméno Bast znamená "(žena) požíračka".
V pozdějších dobách se Bast stala bohyní ochrany a požehnání a byla ochránkyní žen, dětí a domácích koček. Byla bohyní východu slunce, hudby, tance a rozkoše, ale také rodiny, plodnosti a zrození. Když se Anubis stal bohem balzamování, byla s ním Bast jako bohyně masti spojena (někdy byla vnímána jako jeho manželka, jindy jako matka), dokud se Anubis nestal Neftysiným synem.
Tato mírnější charakteristika Bast jako bohyně parfémů po prohře Dolního Egypta ve válkách mezi Horním a Dolním Egyptem znamenala, že ve Střední egyptské říši začala být vnímána jako domácí kočka, a ne jako lvice. Díky asociacím s mateřskou povahou koček byla Bast považována také za dobrou matku a běžně byla zobrazována s koťaty. Někdy egyptské ženy, které chtěly mít děti, nosily amulet zobrazující bohyni s koťaty; počet koťat na amuletu odpovídal počtu dětí, které žena chtěla mít.
Uctívání čarodějnictví
Bastet (Bast) byla nejuctívanějším kočičím božstvem ve starém Egyptě. Kult Bastet vznikl kolem města Bubastis, které se nacházelo ve východní deltě v Dolním Egyptě (kolem roku 3 200 př. n. l.) a bylo důležitým městem od Staré říše až do pozdního období. V raně egyptské době se město nazývalo Per-Bast, což v překladu znamená "panství Basty". Později se město nazývalo Bubastis a dnes je známé jako Tell Basta. Bastet byla uctívána i v dalších oblastech egyptského regionu. Bast byla uctívána v Memfidě (během Staré říše), kde byla spojována se Sekhmet, v Heliopoli (během Staré říše), kde byla nazývána "dcerou Tem" (spojována s Tefnutem), ve městě zvaném "pahorek Bast" v obvodu Mut v Thébách (během Nové říše) a ve městě Nit v pozdním období. Slavnosti oslavující Bastet se konaly ve městech Bubastis, Memfis (Luxor), Théby a Esna.
Mezi názvy propracovaných svátků Bastet patřily: "Bastetino procesí", "Bastet chrání dvě země", "Bastet vychází z Per-Bastu", "Bastet se zjevuje před Ra" a "Slavnost Hathor a Bastet". Její hlavní svátky se slavily v dubnu a květnu v Bubastisu. Její slavnosti se vyznačovaly hudbou, tancem a vínem a patřily k nejoblíbenějším slavnostem v tehdejším Egyptě. Na některé slavnosti se sjíždělo přes 700 000 lidí z celého Egypta, často na lodích, které se plavily po Nilu.
V Bubastisu začínal festival obětováním Bastet. Chrám Basty stál v centru města tak, aby byl odevšad vidět, a stál na vyvýšeném místě. Vnější stěny chrámu zdobily obrázky zvířat a uvnitř chrámu bylo nádvoří osázené hájem stromů, které obklopovaly její svatyni. Uctívači přicházeli z celého Egypta a často v jejím chrámu zanechávali obětiny, bronzové sošky, amulety a mumifikované kočky. Tisíce těchto koček byly později nalezeny v podzemních kryptách, kde kdysi stával její chrám.
Ve dnech oslav trávili Egypťané mnoho dní hudbou, tancem a veselím. Uctívači chodili do jejího chrámu, hráli na hudební nástroje, tloukli na bubny, třásli tamburínami, nosili sistry (posvátná chřestidla), zpívali a tančili po ulicích. Poslední noc svátku se v chrámu Basty zapalovalo jediné světlo, které se odtud šířilo městem a bylo neseno věřícími. Modlitby po celou noc doprovázela hudba a kadidlo. Bast byla důležitá při uctívání a Egypťané jí přinášeli oběti z koření, vody, vína, mléka, chleba a masa. Darovalo se také zlato, diamanty, stříbro, parfémy a další bohatství. Egyptský lid jí také tančil a zpíval, protože byla bohyní tance i zpěvu.
Příbuzní
Bastetiným otcem byl Ra, bůh Slunce a veškerého stvoření. Hathor (Sekment), bůh oblohy a žen s kravskou hlavou, byla rovněž Raovou dcerou. Hathor měla dva syny jménem Nefertem (což znamená "leknín", "slunce" nebo "ten, kdo je krásný"), boha uzdravování, a Maahes, slunečního boha války se lví hlavou. Bastet neměla matku, protože Ra jako božstvo Stvořitele byl nazýván "Velký On-Žena" a byl považován za schopného být mužem i ženou. Bastetiným manželem byl Ptah, bůh řemeslníků, znovuzrození a stvoření. Ve spojení s Isidou byla Bastet někdy nazývána "Isidinou duší".
Tyto příbuzenské asociace jsou však poněkud zavádějící, protože egyptští bohové sdíleli vztahy mimo tradiční rodinný kontext. Sekhmet, Bastet a desítky dalších bohyň byly považovány za "oči Rá". Bastet a Sekhmet byly například spárovány, ale byly spárovány geograficky, nikoli jako protikladné osobnosti Bastet. Hlavní místo uctívání Bastet bylo v Dolním Egyptě, zatímco Sechmet byla uctívána především v Horním Egyptě. Egypťané tradičně spojovali Bastet jako "tu ze severu" a Sekhmet jako "tu z jihu". Někdy byla Bastet nazývána také "Paní východu" (ochránkyně východní delty), zatímco Sechmet "Paní západu" (ochránkyně západní delty).
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byl Bastet?
Odpověď: Bastet byla staroegyptská bohyně ochrany a koček. Byla dcerou bojovnice a ochránkyně Ra, který ji poslal bojovat proti svému úhlavnímu nepříteli Apepovi. Jako ochránkyně byla vnímána jako ochránkyně faraona po lvici Sekhet, a tedy i hlavního boha Ra.
Otázka: Pod jakými dalšími jmény je Bastet známá?
Odpověď: Bastet je známá také jako Bast, Ubasti a Pasch.
Otázka: Kdy lidé začali Bastet uctívat?
Odpověď: Bastet začali lidé uctívat přinejmenším od druhé dynastie ve starověkém Egyptě.
Otázka: Kde se nacházelo centrum jejího kultu?
Odpověď: Centrum jejího kultu se nacházelo v Per-Bastu (řecky Bubastis), který byl po ní pojmenován.
Otázka: Jak ji lidé původně vnímali?
Odpověď: Původně byla považována za bohyni ochránkyni Dolního Egypta a její podobiznou byl divoký lev.
Otázka: Co znamená "Bast"?
Odpověď: Jméno "Bast" znamená "(žena) požíračka".
Otázka: Jaké role na sebe vzala později?
Odpověď: Později se stala známou jako bohyně ochrany a požehnání a stala se ochránkyní žen, dětí a domácích koček. Začala být také spojována s východem slunce, hudbou, tanečním potěšením, rodinnou plodností a zrozením.
