Sputnik 1 byl první umělou družicí, která obletěla Zemi. Vyrobil ji Sovětský svaz. Byla vypuštěna 4. října 1957 na kosmodromu Bajkonur. Kolem Země obíhala tři měsíce. Nesla rádiový vysílač. Během této doby vykonala 1 440 obletů Země. Dne 4. ledna 1958 sestoupila do zemské atmosféry a shořela.

Spojené státy byly velmi překvapeny, když Sovětský svaz vyslal do vesmíru Sputnik 1. Nechtěly zůstat pozadu. Začal proto vynakládat více peněz na vědu a vzdělání. Tehdy začaly vesmírné závody mezi Sovětským svazem a Spojenými státy.

Technické údaje a konstrukce

Sputnik 1 měl tvar lesklé kovové koule o průměru přibližně 58 cm a hmotnosti kolem 83,6 kg. Na povrchu měly být umístěny čtyři dlouhé antény, které vysílaly pravidelné rádiové signály slyšitelné po celé Zemi jako známé „pip-pip“. Vysílal na dvou frekvencích (20,005 MHz a 40,002 MHz), což umožnilo jeho zachycení a sledování amatérskými i profesionálními stanicemi.

Družice sama o sobě neobsahovala složité vědecké přístroje; jejím hlavním úkolem bylo ověřit možnosti vypuštění a sledování umělé družice. Přesto byly signály Sputniku 1 cenné pro poznání: pomáhaly měřit hustotu a rozvrstvení ionosféry a vliv atmosférického odporu na dráhu družice.

Průběh letu

  • Start a družicový program: Sputnik 1 byl vypuštěn pomocí nosné rakety na základě rakety R-7 (Semyorka). Start znamenal první úspěšné umístění člověkem vyrobeného objektu na oběžnou dráhu Země.
  • Dráha a doba oběhu: družice obíhala Zemi na eliptické dráze s periodou přibližně 96 minut a během tří měsíců vykonala asi 1 440 obletů.
  • Konec mise: po postupném klesání dráhy vlivem atmosférického odporu družice 4. ledna 1958 vstoupila do hustších vrstev atmosféry a shořela.

Vědecký a politický význam

Sputnik 1 nebyl složitým vědeckým satelitem, ale jeho historický význam je obrovský. Prakticky okamžitě po startu ukázal, že člověk dokáže umístit objekt na oběžnou dráhu, a položil základy moderního kosmického vědeckého a technického výzkumu.

Politicky a společensky vyvolal start Sputniku silné reakce po celém světě. V USA se událost označila jako "Sputniková krize" — vedla k výraznému zvýšení financí pro výzkum, urychlila vznik institucí a programů zaměřených na kosmonautiku a vědu (jedním z výsledků byl vznik NASA v roce 1958 a přijetí vzdělávacích a vědeckých reforem jako National Defense Education Act). Start rovněž povzbudil rozvoj sledovacích sítí, radioastronomie a mezinárodní spolupráce na pozorování Země.

Dědictví

Sputnik 1 se stal symbolem začátku éry kosmonautiky. Jeho úspěch podnítil další sovětské mise (např. Sputnik 2 s psem Laikou) a vyústil v intenzivní závod mezi Východem a Západem, který vedl k rychlému pokroku v raketové technice, satelitních technologiích a vědeckém výzkumu Země a vesmíru.

Dnes je Sputnik 1 připomínán jako milník moderní historie: jednoduchý v konstrukci, ale obrovský v důsledcích pro vědu, techniku a geopolitiku 20. století.