Válka o nezávislost Namibie (jihoafrická hraniční válka 1966–1990)

Válka o nezávislost Namibie (1966–1990): přehled konfliktu mezi JAR a SWAPO, partyzánské boje, role Kuby a Angoly a dohoda vedoucí k míru a vzniku nezávislé Namibie.

Válka o jihoafrické hranice označuje konflikt, který probíhal v letech 1966–1990 především v jihozápadní Africe (dnešní Namibii) mezi Jihoafrickou republikou na jedné straně a Jihozápadoafrickou lidovou organizací (SWAPO) a jejími spojenci na straně druhé.

Kořeny konfliktu sahají až do první světové války, kdy Jihoafrická republika jménem Britského impéria a ostatních spojenců v první světové válce napadla a dobyla kolonii Německá jihozápadní Afrika.Po porážce Německa udělila Společnost národů Jihoafrické republice mandát spravovat toto území, dokud nebudou jeho obyvatelé připraveni vládnout sami.

Po druhé světové válce se Jihoafrická republika odmítla vzdát jihozápadní Afriky v rámci navrhované dohody o poručnictví OSN a místo toho požádala o právo připojit ji jako pátou provincii. Byly podniknuty kroky k integraci jihozápadní Afriky do Jihoafrické republiky, včetně toho, že místní bělošské obyvatelstvo získalo právo volit zástupce do jihoafrického parlamentu.

V roce 1962 vznikla organizace SWAPO, která se postavila na odpor proti jihoafrické nadvládě a žádala o nezávislost jihozápadní Afriky. S podporou Sovětského svazu zahájila SWAPO výcvik partyzánů a od roku 1966 se často střetávala s jihoafrickou policií a armádou. Válka vstoupila do nové fáze v roce 1975, kdy Angola získala nezávislost a její nová komunistická vláda začala partyzánům poskytovat podporu. Jihoafrické jednotky podnikaly nájezdy do Angoly s cílem zničit základny SWAPO, což vedlo k bojům s angolskou armádou. Kuba, která vyslala vojáky na podporu angolské vlády, se některých těchto bojů přímo účastnila.

V roce 1988 podepsaly Jihoafrická republika, Angola a Kuba trojstrannou dohodu, v níž se zavázaly k míru. Kuba souhlasila, že se stáhne z Angoly, pokud se Jihoafrická republika stáhne z jihozápadní Afriky a udělí tomuto území nezávislost. Jihozápadní Afrika získala nezávislost jako Namibie počátkem roku 1990.

Příčiny konfliktu

Hlavní příčiny konfliktu spočívaly v:

• koloniální minulosti a sporech o správu a budoucnost bývalé německé kolonie;
• odmítání jihoafrické vlády postoupit území OSN a nerespektování mezinárodních rezolucí týkajících se samosprávy;
• apartheidní politiky, která se vztahovala i na správu jihozápadní Afriky a vedla k potlačování politických práv většiny obyvatel;
• vzniku a radikalizaci národněosvobozeneckého hnutí SWAPO a jeho rozhodnutí uchýlit se k ozbrojenému boji.

Průběh konfliktu a klíčové události

Konflikt měl několik fází:

• 1966–1974: počáteční partyzánské operace SWAPO (ozbrojené křídlo PLAN), represivní akce Jihoafrické policie a vojsk; soustředění bojů podél hranic a v pouštních oblastech.
• 1975–1987: otevřenější konfrontace spojená s angolskou občanskou válkou; po získání nezávislosti Angoly se SWAPO usídlilo v přilehlých oblastech a využívalo je jako zázemí. Do konfliktu vstoupily i jednotky Kuby, které podporovaly MPLA (vládnoucí frakci v Angole), a sovětská podpora pro stranického spojence SWAPO.
• 1978: významná operace Jihoafrické armády byla Operace Reindeer, v jejímž rámci došlo k náletům a přepadům na základny SWAPO v Angole (např. kontroverzní útok na Cassingu), což vyvolalo mezinárodní odsouzení a diskusi o civilních obětech.
• 1980. léta: stupňování konfliktu včetně rozsáhlých pozemních operací SADF (South African Defence Force) a partyzánských akcí SWAPO; rostoucí politický nátlak na Jihoafrickou republiku uvnitř i v zahraničí.
• 1988–1989: vyjednávání vedoucí k podepsání trojstranné dohody (Tripartite Accord) mezi Kubou, Angolou a Jihoafrickou republikou a následná implementace rozhodnutí OSN o přechodu k nezávislosti.

Mezinárodní kontext a zapojení dalších států

Válka byla silně ovlivněna širší politikou studené války. Západní státy, Sovětský svaz a jeho spojenci, stejně jako kubánská vojenská mise v Angole, sehrály roli v zásobování, výcviku a politické podpoře zúčastněných aktérů. Mezinárodní organizace a hnutí proti apartheidu zároveň posilovaly tlak na režim v Pretorii, což urychlilo politické řešení konfliktu v pozdních 80. letech.

Ukončení konfliktu a cesta k nezávislosti

Klíčovými momenty vedoucími k ukončení války byly:

• 1988: dohoda mezi Kubou, Angolou a Jihoafrickou republikou, která kombinovala stažení kubánských vojsk z Angoly se stažením jihoafrických sil z území budoucí Namibie;
• implementace rezoluce OSN 435 (přijaté již v roce 1978), která stanovila plán pro přechod k nezávislosti a konání svobodných voleb;
• 1990: působení přechodného orgánu UNTAG (United Nations Transition Assistance Group), který dohlížel na odchod jihoafrických sil, repatriaci uprchlíků a organizaci prvními svobodných voleb.

V květnu 1989 proběhly svobodné volby, v nichž zvítězilo SWAPO; dne 21. března 1990 byla vyhlášena nezávislost Namibie a prvním prezidentem se stal Sam Nujoma.

Důsledky konfliktu

Konflikt měl dlouhodobé dopady:

• politické: konec jihoafrické kontroly nad Namibií a posílení mezinárodního tlaku proti apartheidu;
• humanitární: desítky tisíc mrtvých a zraněných, rozsáhlé vysídlení obyvatelstva a uprchlické vlny do sousedních zemí;
• ekonomické a sociální: devastace některých regionů, narušení zemědělství a infrastruktury, dlouhodobé potíže s integrací partyzánských veteránů a řešením následků konfliktu;
• regionální bezpečnost: změna mocenské rovnováhy v jihozápadní Africe a oslabení přímého vojenského vlivu Jihoafrické republiky v regionu.

Počet obětí a odhad ztrát

Přesné statistiky nejsou jednotné; odhady naznačují, že konflikt si vyžádal tisíce obětí mezi civilisty i bojovníky. Mnoho lidí utrpělo následky zranění, mentálního traumatu a ztráty majetku, a konflikt také přispěl k dlouhodobým sociálním problémům v nově vzniklé Namibii.

Závěr: Válka o jihoafrické hranice byla důležitým regionálním konfliktem, který překročil rámec pouhé koloniální války — spojil se s geopolitickým soupeřením studené války, ovlivnil sousední státy a nakonec vyústil v mezinárodně uznávanou nezávislost Namibie. Proces přechodu byl umožněn kombinací vnitřního boje, mezinárodního tlaku a diplomatických dohod, jejichž výsledkem bylo ukončení dlouhodobé jihoafrické nadvlády nad územím.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co byla válka na jihoafrických hranicích?

Otázka: Jaké byly kořeny tohoto konfliktu?

Otázka: Jak vznikla organizace SWAPO?

Otázka: Jak se do této války zapojila Kuba?

Otázka: Jaká dohoda tuto válku ukončila?

Otázka: Kdy získala Namibie nezávislost?

Hledání podle dopisu