Co je SARS-CoV-2: původ, příznaky a šíření COVID-19

Genetický materiál tohoto viru vykazoval mnoho podobností se SARS-CoV (79,5 %) a netopýřími koronaviry (96 %). To znamená, že virus mohl původně pocházet z netopýrů. Vědci provedli další experimenty, které ukázaly, že virus se pravděpodobně dostal z netopýrů do mezihostitele, tedy jiného zvířete mezi netopýry a lidmi. Viry v tomto jiném zvířeti se časem měnily, až mohly infikovat člověka. Vědci si jsou téměř jisti, že původním zvířetem byl netopýr, ale nejsou si jisti, co bylo oním mezihostitelem. Někteří vědci se domnívají, že to mohl být pangolin, protože v pangolinech žijí koronaviry, i když nejsou úplně stejné jako SARS-CoV-2 nebo ty v netopýrech. Pangolini jsou ohroženým druhem a jejich nákup, prodej nebo převoz z místa na místo je v Číně a mnoha dalších zemích nezákonný. Jejich šupiny jsou však složkou mnoha tradičních čínských léčiv, takže se často prodávají na černém trhu.

Začátkem února 2020 udělila studijní skupina pro koronaviry Mezinárodního výboru pro taxonomii virů oficiální název SARS-CoV-2, což znamená koronavirus náhlého akutního respiračního syndromu číslo dvě. Předtím se tomuto viru říkalo "2019-nCoV", tedy "nový (nový) koronavirus, který se objevil v roce 2019". Studijní skupina zvolila tento název proto, že nový virus byl velmi podobný jinému viru, který se již nazýval SARS-CoV bez čísla.

Rozšiřující se část plic, plicní sklípky, má dva hlavní typy buněk. Jedna buňka, typ I, absorbuje ze vzduchu, tj. výměna plynů. Druhá, typ II, produkuje povrchově aktivní látky, které pomáhají udržovat v plicích tekutinu, čistotu, bez infekce atd. COVID-19 si najde cestu do buňky produkující surfaktant typu II a zadusí ji tím, že v ní rozmnoží virus COVID-19. Každá buňka typu II, která je virem usmrcena, vyvolá v plicích extrémní reakci. Tekutiny, hnis a odumřelý buněčný materiál zaplavují plíce a způsobují koronavirové plicní onemocnění.

Poškození plic

Vědci zkoumali plíce lidí, kteří zemřeli na COVID-19. Porovnávali je s plícemi lidí, kteří zemřeli na chřipku typu A, a s plícemi lidí, kteří zemřeli, ale neměli žádné problémy s plícemi. Zjistili, že buňky, které tvoří obal cév v plicích, byly v plicích pacientů s COVID-19 více poškozené a docházelo k většímu srážení krve. Nejdůležitějším rozdílem, který vědci viděli, bylo, že v plicích začaly růst nové cévy.

V únoru 2020 Světová zdravotnická organizace oznámila, že pro nemoc způsobenou virem SARS-CoV-2 zvolila název COVID-19. "Covi" jako "coronavirus", "D" jako "nemoc" a "19" jako rok 2019. Řekli, že nechtějí, aby v názvu byla nějaká osoba, místo nebo zvíře, například "Wuhan" nebo "pangolin", protože pak by lidé mohli z nemoci obviňovat dané místo, osobu nebo zvíře. Chtěli také, aby se název dal snadno vyslovit nahlas.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí vyvolává COVID-19 u lidí různé pocity nemoci, obvykle však postihuje plíce. Lidé obvykle kašlou a mají potíže s dýcháním. Často mají také horečku, zimnici, bolesti hlavy, bolesti svalů nebo problémy s chutí či čichem.

Podle studie Americké gastroenterologické asociace z dubna 2020 může COVID-19 u nemocných vyvolat zvracení nebo průjem, což je však vzácné. Podle nich asi 7,7 % pacientů s COVID-19 zvracelo, asi 7,8 % mělo průjem a asi 3,6 % mělo bolesti žaludku.

Virus SARS-CoV-2 vypadá jako kulatá koule s hroty kolem dokola. Virus se skládá ze čtyř částí: hrotů, membrány, obalu a genetického materiálu viru neboli ribonukleové kyseliny (RNA) Každá z těchto čtyř částí je tvořena jinou molekulou bílkoviny. Hroty, membrána a obal se společně nazývají virový obal neboli vnější vrstva viru.

Protein spike se přilepí na místo na lidské buňce, které se nazývá receptor. Tento receptor se nazývá angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2). ACE2 se nachází na buňkách plic, ledvin a střev. Poté, co se protein hrotu přilepí na receptor ACE2, dojde ke spojení viru a buněčných membrán.

SARS-CoV-2 je virus s pozitivním řetězcem RNA, což znamená, že používá ribonukleovou kyselinu (RNA) k udržování vzorů pro tvorbu proteinů, které potřebuje, místo aby používal DNA, jak to dělají lidé a jiné mnohobuněčné živé organismy.

Na začátku roku 2020 se někteří lidé začali domnívat, že virus SARS-CoV-2 mohl být záměrně vyroben v laboratoři Wuhanského virologického institutu a vypuštěn ve Wuhanu jako zbraň. Když íránský vůdce ajatolláh Chameneí prohlásil, že nechce, aby Spojené státy pomohly jeho zemi proti koronaviru, označil za jeden z důvodů myšlenku, že Američané virus vyrobili záměrně, aby poškodili Íránce: "Nevím, nakolik je toto obvinění reálné, ale když existuje, kdo se zdravým rozumem by vám věřil, že jim přivezete léky?" řekl Chameneí.

Jeden z průzkumů provedených agenturou Pew Research ukázal, že 29 % Američanů, kteří odpověděli, si myslí, že virus SARS-CoV-2 mohl být vyroben v laboratoři záměrně, a 23 % si myslí, že mohl být vyroben v laboratoři náhodou. Průzkum mezi lidmi ve Spojeném království ukázal, že mnoho z nich si myslí, že COVID-19 byl způsoben bezdrátovými sítěmi 5G.

17. března 2020 vědci z Kolumbijské univerzity a dalších míst publikovali v časopise Nature Medicine článek, který ukazuje, že virus SARS-CoV-2 téměř jistě nebyl vytvořen lidmi v laboratoři. Učinili tak na základě vzájemného porovnání genomů různých virů. Vědci zjistili, že SARS-CoV-2 neodpovídá žádnému z virových páteřních genomů, které již virologové mají k dispozici.

V dubnu 2020 vědci z Pittsburské univerzity oznámili, že vytvořili vakcínu nazvanou PittCoVacc a testovali ji na myších.

Jiný tým vědců pod vedením Dr. Josefa Penningera z Univerzity Britské Kolumbie vynalezl lék nazvaný APN01 a testoval ho na uměle vytvořené lidské tkáni, což znamená, že lidské buňky byly v laboratoři sestaveny tak, aby vypadaly a chovaly se jako uvnitř těla. Vědci zjistili, že přidáním rozpustného lidského rekombinantního angiotenzin konvertujícího enzymu 2 (ACE2) do těchto tkání infikovaných virem SARS-CoV-2 se virus hůře množí.

Koncem dubna 2020 tým z Oxfordské univerzity oznámil, že vyvinul vakcínu proti COVID-19. Národní zdravotní ústav Spojených států ji testoval na opicích rhesus a fungovala. Oxfordští vědci uvedli, že díky tomu, že již pracovali na vakcíně proti jinému koronaviru, měli náskok při práci na vakcíně proti SARS-CoV-2. Vědci uvedli, že se pokusí otestovat svou vakcínu na 6 000 lidech do konce května 2020 a že jejich vakcína by mohla být připravena pro použití lidmi v září 2020.

V polovině května 2020 společnost Moderna uvedla, že testovala svou mRNA vakcínu na pětačtyřiceti lidech a osm z nich vytvořilo protilátky, ale nezveřejnila konkrétní údaje ani článek ve vědeckém časopise. Anna Durbinová z Univerzity Johnse Hopkinse uvedla, že je příliš brzy na to, aby se dalo říci, zda si lidé udrží protilátky dostatečně dlouho na to, aby vakcína fungovala. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv povolil společnosti Moderna vakcínu znovu testovat na dalších lidech. Hlavní lékař společnosti Moderna uvedl, že vakcína by mohla být připravena v lednu 2021.

Hydroxychlorochin

Někteří lidé si myslí, že hydroxychlorochin, lék podávaný lidem s malárií, lupusem a artritidou, by mohl působit proti COVID-19, a někteří si to nemyslí. Jedna studie z Číny ukázala, že pacienti s COVID-19, kteří užívali hydroxychlorochin, se rychleji uzdravili, ale studie nebyla recenzována. Jiné studie ve Francii a Číně zřejmě ukázaly, že hydroxychlorochin pomáhá, ale studie nezahrnovaly kontrolní skupiny, což znamená, že lékaři neporovnávali pacienty, kteří užívali hydroxychlorochin, s pacienty, kteří ho neužívali, takže si nemohli být jisti, zda jim pomáhá právě hydroxychlorochin, nebo zda je to něco jiného. V březnu Úřad pro kontrolu potravin a léčiv Spojených států amerických povolil lékařům podávat pacientům s COVID-19 hydroxychlorochin.

Prezident Spojených států Donald Trump navrhl, že lék na malárii hydroxychlorochin by mohl pomoci vyléčit COVID-19, ale Dr. Anthony Fauci, který je součástí oficiálního týmu Bílého domu pro koronaviry, řekl, že nikdo nemůže vědět, zda hydroxychlorochin funguje proti SARS-CoV-2. Začátkem dubna deník New York Times uvedl, že prezident Trump má "malý osobní finanční zájem" ve společnosti Sanofi, jedné ze společností, která hydroxychlorochin vyrábí, což znamená, že pokud by společnost prodávala více hydroxychlorochinu, měl by větší majetek.

Na začátku dubna Fauci řekl: "Údaje jsou opravdu přinejlepším jen orientační. Existují případy, které ukazují, že může existovat účinek, a existují jiné, které ukazují, že účinek neexistuje." Dr. Megan L. Ranneyová z Brownovy univerzity uvedla, že hydroxychlorochin může způsobit infarkt a další problémy. Jiní lékaři se obávají, že pokud budou lidé užívat hydroxychlorochin pro COVID-19, nezbude dostatek pro lidi s malárií, lupusem a artritidou. Přesto některé nemocnice podávají hydroxychlorochin pacientům s COVID-19, kteří jsou velmi nemocní, protože podle lékařů to za to riziko stojí.

Vědci ve Francii a Číně provedli další studie na větších skupinách pacientů užívajících hydroxychlorochin. Sledovali pacienty, kteří užívali lék a další léčbu společně, a u pacientů, kteří užívali pouze další hrozbu. Obě studie ukázaly, že hydroxychlorochin nepomáhá a způsobuje vedlejší účinky. Obě studie byly publikovány v květnu 2020.

Remdesivir

Někteří vědci se také domnívají, že lék remdesivir, který byl vynalezen jako lék proti ebole, by mohl fungovat i proti SARS-CoV-2. Remdesivir působí i proti jiným virům a byl již testován na lidech, takže lékaři již věděli, že pacientům neublíží, i když jim nepomůže. Protože vědci již věděli, že remdesivir je bezpečný, mohli jej ihned začít testovat na lidech.

Lékaři podali 61 pacientům s COVID-19 lék zvaný remdesivir ze soucitu, což znamená, že jim ho podali, protože neměli k dispozici jinou léčbu. Vědci zkoumali 53 z těchto pacientů a zjistili, že 68 % pacientů se uzdravilo, 13 % zemřelo a 25 % mělo závažné vedlejší účinky. Protože však studie neměla žádnou kontrolní skupinu, což znamená, že tito pacienti nebyli porovnáváni s ostatními pacienty s COVID-19, kteří remdesivir neužívali, a protože se experimentu zúčastnilo pouze 53 lidí, musí vědci provést další studie, než si budou moci být jisti, že remdesivir funguje.

Předseda představenstva a generální ředitel společnosti vyrábějící remdesivir David O'Day uvedl, že remdesivir může u některých pacientů fungovat lépe než u jiných, a požádal vědce, aby provedli mnoho různých druhů studií.