Druhé velké probuzení bylo protestantské náboženské hnutí ve Spojených státech, které zásadně ovlivnilo náboženský život, společenské hodnoty i politiku v první polovině 19. století. Hnutí se projevovalo prostřednictvím masových probuzeneckých shromáždění, emocionálních kázání, tzv. camp meetings (poleových shromáždění) a častých návštěv poutavých itinerantních kazatelů. Začalo na přelomu 18. a 19. století (kolem 1790) a vrcholilo v prvních desetiletích 19. století; významně se rozšířilo na severu státu New York, zvláště v tzv. "Burned-over District", a později zasáhlo Novou Anglii i Středozápad. Mezi nejslavnější příklady masového shromáždění patří probuzení v Cane Ridge (Kentucky) v roce 1801.

Hnutí vedli kazatelé a reformátoři jako Charles Grandison Finney, Henry Ward Beecher, Lyman Beecher, Edward Everett a Joseph Smith. Díky jejich činnosti a vlivu vznikala nová náboženská hnutí a obnovované formy uctívání: rozšířilo se mormoni, rozvíjela se hnutí svatosti (Holiness movement) a rychle rostly evangelikální denominace — zejména metodistická církev. Charakter hnutí byl často demokratizační: zdůrazňoval osobní náboženské prožitky, aktivní laiky a možnost náboženského povolání mimo tradiční církevní hierarchie. To mělo za následek i vznik nových komunitních forem náboženství a posílení místních sborů na hranicích (frontier).

Dopady na společnost a reformy

Druhé velké probuzení mělo přímý vliv na řadu společenských reforem, které usilovaly o morální a sociální zlepšení společnosti. Mezi hlavní reformní proudy patřily:

  • Hnutí za mírnost (temperance) — obhajovalo omezování nebo zákaz pití alkoholu jako prostředku ke zlepšení rodinného i veřejného života; vedlo to k organizované agitaci, vznikům místních spolků a později i k legislativním snahám.
  • Abolicionismus — náboženské a morální přesvědčení mnoha probuzeneckých věřících vedlo k otevřenému odporu proti otroctví. Hnutí za zrušení otroctví (označované v textu jako abolicionismus,) získalo na síle díky literatuře, tiskovinám a veřejným kázáním.

Osobnosti jako Harriet Beecher Stoweová (autorka románu, který ovlivnil veřejné mínění) a William Lloyd Garrison (radikální publicista a aktivista) hrály v abolicionistickém hnutí klíčovou roli. Z náboženského aktivismu se rodily i politické iniciativy a strany, mezi něž patřily Strana svobody, Strana svobodné půdy a později Republikánská strana (Spojené státy), které využily protislavery agendu a reformní požadavky v politickém boji.

Kromě temperance a abolicionismu mělo probuzení vliv i na další reformy: hnutí podpořilo snahy o vzdělávací reformu (např. práce Horace Manna na veřejném školství), reformu vězeňství a péče o duševně nemocné (Dorothea Dix), a také přispělo k emancipaci žen a ke vzniku prvních organizací bojujících za ženská práva (např. Seneca Falls 1848). Navíc posílilo vznik a růst černošských církví a aktivní účast Afroameričanů v náboženském i veřejném životě.

Druhé velké probuzení tedy nebylo jen náboženským hnutím — bylo sociálním fenoménem, který proměnil náboženskou krajinou Spojených států, podpořil masovou participaci věřících, změnil styl bohoslužeb a přispěl k řadě reformních kampaní, které významně ovlivnily americkou společnost v průběhu 19. století.