Santorin (sopka)
Santorinská kaldera je velká, převážně ponořená kaldera. Nachází se v Řecku, v jižní části Egejského moře, 120 km severně od Kréty. Nad vodou je viditelná kruhová skupina ostrovů Santorini.
Kaldera má rozměry asi 12 x 7 km a na třech stranách se nachází 300 m vysoké strmé útesy. Ve středu kaldery se nacházejí dva malé sopečné ostrovy, Nea ("Nové") Kameni a Palea ("Staré") Kameni. Hlavní ostrov Santorini má rozlohu 75,8 km2 (29,3 km²) km2.
Neobyčejná krása vysokých stěn Santorini, které jsou obklopeny bělostnými vesnicemi, v kombinaci se slunečným podnebím a čistým vzduchem, způsobily, že se Santorini stalo magnetem pro turisty a vulkanology.
Kaldera Santorini ze vzduchu.
Geologie
Sopečný komplex Santorini je nejaktivnější částí jihoegejského sopečného oblouku. Ta znamená subdukci africké tektonické desky pod egejskou část euroasijské tektonické desky rychlostí až 5 cm za rok severovýchodním směrem. Zemětřesení se zde vyskytují v hloubce 150-170 km.
Nevulkanické horniny se na Santorini nacházejí na hoře Profitis Ilias, Mesa Vouno, hřebeni Gavrillos, Pirgos, Monolithos a na vnitřní straně stěny kaldery mezi mysem Plaka a Athinios.
Ostrovy Kameni ve středu kaldery jsou tvořeny lávovými skalami.
Jihoegejský sopečný oblouk zahrnuje sopky Methana, Milos, Santorini a Nisyros.
Vulkanologie
Kaldera se skládá z překrývajících se štítových sopek, které jsou protnuty nejméně čtyřmi částečně se překrývajícími kalderami, z nichž nejstarší jižní kaldera vznikla asi před 180 000 lety. Následující kaldera Skaros vznikla asi před 70 000 lety a kaldera Cape Riva asi před 21 000 lety. Současná kaldera vznikla asi před 3600 lety během minojské erupce.
Palea Kameni a Nea Kameni vznikly v důsledku několikanásobných, původně podmořských erupcí v centru kaldery.
Ačkoli je Santorini v klidovém stavu, jedná se o aktivní sopku. Četné menší a středně velké, převážně výlevné erupce vytvořily uvnitř kaldery tmavě zbarvené lávové štíty Nea a Palea Kameni.
Poslední erupce proběhla v roce 1950 a nyní z nich vychází pouze kouř a plyny. Přístroje GPS zaznamenaly v letech 2011 a 2012 obnovenou deformaci v okolí kaldery.
Obrovská minojská erupce na Santorini v 17. století př. n. l. možná inspirovala legendu o Atlantidě. V indexu sopečné explozivity Smithsonian Global Volcanism Program byla ohodnocena známkou 7, což je nejvyšší skóre pro historickou erupci.
Stěna kaldery na ostrově Santorini.
