Santorini: kaldera a sopka v Egejském moři — geografie ostrova
Santorini: objevte impozantní kalderu a sopku v Egejském moři, geografie ostrova, 300m útesy, sopečné ostrovy Nea a Palea, turistické i vulkanologické zajímavosti.
Santorinská kaldera je velká, převážně ponořená kaldera. Nachází se v Řecku, v jižní části Egejského moře, přibližně 120 km severně od Kréty. Nad hladinou je viditelná kruhová skupina ostrovů Santorini.
Galerie obrázků
4 ObrázkyRozměry a tvar
Kaldera má přibližné rozměry 12 × 7 km a na třech stranách ji lemují strmé útesy dosahující výšky až kolem 300 m. Uvnitř kaldery leží dva malé sopečné ostrovy Nea ("Nové") Kameni a Palea ("Staré") Kameni, které představují sopečný centrální komplex. Hlavní ostrov Santorini má rozlohu přibližně 75,8 km2.
Geologie a vznik kaldery
Santorinský komplex je součástí sopečného lanka v Egejském moři. Kaldera vznikla opakovanými silnými erupcemi a následným kolapsem sopky — nejznámější je velká výbuchová událost v pozdní době bronzové (často označovaná jako erupce Thera, asi 16.–17. století př. n. l.), která významně přetvořila profily ostrova a měla rozsáhlé důsledky pro okolní oblasti. Sopečná aktivita se v oblasti projevuje i dnes: na menších ostrovech v kaldeře jsou fumaroly, termální prameny a černé lávové útvary.
Sopečné ostrovy a současná aktivita
Nea Kameni a Palea Kameni vznikly postupným vypouštěním lávy a pyroklastik po založení současné kaldery. Nea Kameni je geologicky mladší a v historické době došlo k několika menším erupcím; vulkanická činnost se dnes projevuje zejména fumarolami a teplými prameny v okolí. Tyto útvary jsou zajímavé pro vulkanology i návštěvníky, často jsou organizovány výlety lodí k sopečným ostrovům.
Krajina, klima a osídlení
Neobyčejná krása vysokých stěn Santorini — bělostných vesnic osázených do skalních srázů — v kombinaci se slunečným středomořským podnebím a čistým vzduchem učinily ostrov magnetem pro turisty. Na skalních hranách se nacházejí známá města a obce jako Fira nebo Oia, odkud jsou vyhlídky na kalderu považovány za jedny z nejfotografovanějších západů slunce v Evropě.
Půda, zemědělství a biodiverzita
Půda na Santorini je vulkanického původu — úrodná, ale zároveň suchá. Ostrov je proslulý pěstováním vína zejména odrůdy Assyrtiko, která dobře snáší větrné a suché podmínky, a typickými terasovitými vinicemi chráněnými nízkými kamennými múrky (tzv. kouloura). Vegetace je středomořská, s řadou přizpůsobených druhů; faunu tvoří především ptáci a středomořští bezobratlí.
Kultura, archeologie a turistika
Vulkanické dějiny ostrova jsou spjaty i s kulturními nálezy — slavné naleziště na Akrotiri dokumentuje rozvinutou místní kulturu z doby před erupcí. Dnes Santorini přitahuje velké množství turistů: pláže s černým a červeným pískem, vyhlídky do kaldery, lodní výlety, termální lázně a gastronomické speciality z místních surovin.
Ochrana a rizika
Santorini zůstává aktivní sopečnou oblastí, ačkoli masivní erupce jsou v současnosti méně pravděpodobné než v minulosti. Monitoring seismické a sopečné aktivity je proto nezbytný. Současně rostoucí turismus klade nároky na ochranu krajiny, archeologických lokalit i udržitelný rozvoj infrastruktury.
Geologie
Sopečný komplex Santorini je nejaktivnější částí jihoegejského sopečného oblouku. Ta znamená subdukci africké tektonické desky pod egejskou část euroasijské tektonické desky rychlostí až 5 cm za rok severovýchodním směrem. Zemětřesení se zde vyskytují v hloubce 150-170 km.
Nevulkanické horniny se na Santorini nacházejí na hoře Profitis Ilias, Mesa Vouno, hřebeni Gavrillos, Pirgos, Monolithos a na vnitřní straně stěny kaldery mezi mysem Plaka a Athinios.
Ostrovy Kameni ve středu kaldery jsou tvořeny lávovými skalami.
Vulkanologie
Kaldera se skládá z překrývajících se štítových sopek, které jsou protnuty nejméně čtyřmi částečně se překrývajícími kalderami, z nichž nejstarší jižní kaldera vznikla asi před 180 000 lety. Následující kaldera Skaros vznikla asi před 70 000 lety a kaldera Cape Riva asi před 21 000 lety. Současná kaldera vznikla asi před 3600 lety během minojské erupce.
Palea Kameni a Nea Kameni vznikly v důsledku několikanásobných, původně podmořských erupcí v centru kaldery.
Ačkoli je Santorini v klidovém stavu, jedná se o aktivní sopku. Četné menší a středně velké, převážně výlevné erupce vytvořily uvnitř kaldery tmavě zbarvené lávové štíty Nea a Palea Kameni.
Poslední erupce proběhla v roce 1950 a nyní z nich vychází pouze kouř a plyny. Přístroje GPS zaznamenaly v letech 2011 a 2012 obnovenou deformaci v okolí kaldery.
Obrovská minojská erupce na Santorini v 17. století př. n. l. možná inspirovala legendu o Atlantidě. V indexu sopečné explozivity Smithsonian Global Volcanism Program byla ohodnocena známkou 7, což je nejvyšší skóre pro historickou erupci.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Santorini: kaldera a sopka v Egejském moři — geografie ostrova Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/87211
Zdroje
- decadevolcano.net : "Introduction - Santorini Volcano"
- decadevolcano.net : "Tectonic setting of Santorini"
- decadevolcano.net : "Geology of Santorini - The prevolcanic [[Basement (geology)|basement]]"
- volcano.si.edu : "Santorini summary"
- geographic.org : "Santorini volcanic caldera, Greece"
- msnbc.msn.com : MSNBC "Volcano on scenic Greek island getting a little restless 3 March 2012
- geolmag.geoscienceworld.org : "Friedrich W.L. 2000. Fire in the sea: the Santorini volcano: natural history and the legend of Atlantis"
- allcountries.org : "Large volcano explocivity index"


