Tlupa
V antropologii jsou tlupy nejmenšími společnostmi, které se obvykle skládají z 5 až 80 lidí, z nichž většina nebo všichni jsou blízcí příbuzní po narození nebo po sňatku. V podstatě se jedná o rozšířenou rodinu nebo několik příbuzných rozšířených rodin. Dnes jsou autonomní bandy téměř omezeny na nejodlehlejší části Nové Guineje a Amazonie, ale existovalo mnoho dalších, které se teprve nedávno dostaly pod státní kontrolu nebo byly asimilovány či vyhlazeny. Patří k nim mnoho nebo většina afrických Pygmejů, jihoafričtí lovci-sběrači San (tzv. Křováci), australští domorodci, Eskymáci (Inuité) a indiáni z některých oblastí Ameriky chudých na zdroje, jako je Ohňová země a severní boreální lesy; všechny tyto moderní skupiny jsou nebo byly spíše kočovnými lovci-sběrači než usedlými producenty potravin. Nejméně do doby před 40 000 lety žili pravděpodobně všichni lidé v tlupách a většina z nich tak žila ještě před 11 000 lety.
Skupiny nemají jediné stálé sídlo, ale půdu užívají společně, na rozdíl od rozdělení mezi podskupiny nebo jednotlivce. Neexistuje žádná pravidelná ekonomická specializace, kromě věkové a pohlavní: všichni práceschopní jedinci si obstarávají potravu. Neexistují žádné formální instituce, jako jsou zákony, policie a smlouvy, které by řešily konflikty uvnitř skupin a mezi nimi. Organizace je často popisována jako "rovnostářská" v tom smyslu, že neexistuje formalizovaná sociální stratifikace na vyšší a nižší třídy, formalizované nebo dědičné vedení a formalizované monopoly na informace a rozhodování. Tato definice egalitářství by však neměla znamenat, že mezi členy skupiny panuje rovnost v prestiži a rozhodovacím procesu. Místo toho by se "vůdcovství" mělo chápat jako neformální a získané díky vlastnostem, jako je osobnost, síla, inteligence a bojové schopnosti.
Naši nejbližší biologičtí příbuzní, africké gorily, šimpanzi a bonobové, žijí také ve skupinách. Pravděpodobně tak činili i všichni lidé, dokud zdokonalená technologie získávání potravy neumožnila některým lovcům-sběračům usadit se v některých oblastech bohatých na zdroje ve stálých obydlích. Tlupa je politická, ekonomická a společenská organizace, kterou jsme zdědili po milionech let evoluční historie. Náš vývoj mimo ni proběhl během posledních několika desítek tisíc let.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to skupina v antropologii?
Odpověď: V antropologii je skupina nejmenší společnost, která se skládá z 5 až 80 lidí, kteří jsou obvykle blízce příbuzní rodem nebo sňatkem. Lze si ji představit jako rozšířenou rodinu nebo několik příbuzných rozšířených rodin.
Otázka: Kde se dnes vyskytují autonomní skupiny?
Odpověď: Autonomní skupiny se dnes vyskytují téměř výhradně v nejodlehlejších částech Nové Guineje a Amazonie.
Otázka: Jak dlouho žijí lidé v tlupách?
Odpověď: Lidé žili v tlupách nejméně 40 000 let až do nedávné doby, kdy zdokonalená technologie umožnila některým lovcům-sběračům usadit se ve stálých obydlích v oblastech bohatých na zdroje.
Otázka: Jaký druh ekonomické specializace existuje v rámci tlupy?
Odpověď: V rámci tlupy neexistuje žádná pravidelná ekonomická specializace kromě věkové a pohlavní; všichni práceschopní jedinci si obstarávají potravu.
Otázka: Existují v tlupě formální instituce, jako jsou zákony, policie a smlouvy?
Odpověď: Ne, v tlupě neexistují žádné formální instituce, jako jsou zákony, policie a smlouvy, které by řešily konflikty mezi členy.
Otázka: Je vůdcovství v kapele formalizované nebo dědičné?
Odpověď: Ne, vůdcovství v tlupě není formalizované ani dědičné; získává se díky vlastnostem, jako je osobnost, síla, inteligence a bojové schopnosti.
Otázka: Která další zvířata žijí v tlupách podobných lidem?
Odpověď: Naši nejbližší biologičtí příbuzní - gorily, šimpanzi a bonobové - žijí také v tlupách podobných lidem.
