Kočka rezavá (Prionailurus rubiginosus): malá indická kočka, téměř ohrožená
Kočka rezavá (Prionailurus rubiginosus) — malá indická kočka téměř ohrožená ztrátou listnatých lesů; poznejte výskyt v Indii, Srí Lance a Nepálu a možnosti ochrany.
Kočka rezavá (Prionailurus rubiginosus) je jedním z nejmenších zástupců čeledi kočkovitých. Historické záznamy jsou známy pouze z Indie a Srí Lanky. V roce 2012 byla zaznamenána také v západním Terai v Nepálu.
Od roku 2016 je celosvětová volně žijící populace na Červeném seznamu IUCN vedena jako téměř ohrožená. Je fragmentovaná a postižená ztrátou a ničením svého hlavního biotopu, listnatého lesa.
Popis
Kočka rezavá je drobná, štíhlá šelma — dospělí jedinci mívají tělesnou délku (bez ocasu) přibližně 35–48 cm a ocas 15–30 cm, hmotnost obvykle pod 2 kg (často kolem 0,9–1,6 kg). Srst má šedohnědý až světle rezavý nádech a nápadné rezavé skvrny či pásky rozptýlené po těle, odtud její české jméno. Hlava je malá a zaoblená, uši relativně velké. Díky malé velikosti je snadno přehlédnutelná v terénu.
Rozšíření a biotop
Historicky byla zjišťována především v různých částech Indie a na Srí Lance, s ojedinělými novějšími záznamy, například v nepálském Terai. Preferuje suché a sezónně suché listnaté lesy, křovinaté porosty, pole s remízky a riedké lesní porosty. V některých oblastech obstarává potravu i v okrajových zónách blízko lidských sídel, pokud je dostatek krytu a malé kořisti.
Chování a výživa
Kočka rezavá je převážně noční a soumračná, ale může být aktivní i přes den. Je to spíše samotářské zvíře, které loví malé savce (hlodavce), ptáky, ještěry, žáby a bezobratlé. Díky malé velikosti a obratnosti dobře léze ve vegetaci a umí šplhat — často využívá ke šplhání křoviny a nízké stromy, aby unikla predátorům nebo získala kořist.
Rozmnožování
O reprodukčním chování není známo mnoho detailů, protože druh je těžko pozorovatelný. Samice obvykle rodí vrhy o 1–4 mláďatech po březosti trvající přibližně okolo dvou měsíců. Mládě jsou po narození bezbranná a zůstávají pod ochranou matky několik týdnů až měsíců, než se osamostatní.
Ohrožení a opatření na ochranu
Hlavními hrozbami jsou ztráta a fragmentace přirozených biotopů v důsledku výstavby, zemědělství, odlesňování a rozšiřování lidských sídel. Dále mohou druh negativně ovlivňovat volně pobíhající psi, dopravní nebezpečí a lokální pronásledování. Díky malé populaci a fragmentaci je zranitelná také ztrátou genetické variability.
- Fragmentace a úbytek listnatých lesů
- Konflikt s lidmi a psi
- Řídké, ale místy probíhající lov nebo odchyt
Ochrana: Kočka rezavá je na IUCN zařazena jako téměř ohrožená a vyskytuje se v některých chráněných oblastech. Důležité jsou monitoring pomocí fotopastí, ochrana a obnova vhodných biotopů, vytváření ekologických koridorů mezi fragmenty lesů a osvěta mezi místními komunitami, aby se snížily konflikty s lidmi a psy.
Výzkum a monitoring
Díky své skrytosti a malé velikosti je kočka rezavá často zaznamenávána až díky fotopastem. Nové záznamy (např. v Nepálu) ukazují, že areál druhů může být širší, než se dříve předpokládalo, ale zároveň potvrzují, že populace jsou lokálně vzácné. Pokračující terénní výzkum je klíčový pro lepší porozumění distribuci, ekologii a potřebám ochrany tohoto druhu.
Proč je důležitá
Jako malý predátor pomáhá kočka rezavá regulovat populace drobné kořisti (hlodavců a bezobratlých), čímž přispívá k rovnováze v ekosystémech, ve kterých žije. Ochrana tohoto druhu proto napomáhá i širšímu zachování biodiverzity v suchých listnatých lesích Indie a Srí Lanky.
Vyhledávání