Babí Jar (ukrajinsky Бабин Яр) je rokle nedaleko Kyjeva na Ukrajině. Místo se stalo symbolem jedné z největších hromadných vražd Židů během druhé světové války a holocaustu.
Během holocaustu nacističtí vojáci v Babím Jaru zmasakrovali 33 771 Židů. Tento údaj pochází z tzv. Jägerovy zprávy, podrobného záznamu Einsatzgruppen, a týká se masakru provedeného 29.–30. září 1941; jedná se pravděpodobně o nejhorší dvoudenní masovou vraždu Židů v celém holocaustu.
Průběh a pachatelé
Když německé jednotky obsadily Kyjev v polovině září 1941, nařídily koncentrovat místní židovskou populaci do ghet a sběrných míst. Do Babího Jaru byli dopraveny tisíce mužů, žen a dětí, které tam střídavě zastřelovaly jednotky SS, SD a speciální střelecké oddíly Einsatzgruppen. Operaci provázela i pomoc či spolupráce některých místních pomocných oddílů a policie.
Rozsah obětí a další masakry
Oficiální Jägerova sumarizace uvádí 33 771 zavražděných Židů za dva dny, nicméně masová střílení v Babím Jaru pokračovala i v následujících měsících a letech. Do počtu obětí na tomto místě byly zahrnuty také tisíce sovětských válečných zajatců, Romů, ukrajinských civilistů a pacientů z místních psychiatrických ústavů. Odhady celkového počtu obětí v oblasti Babího Jaru se liší; hovoří se o desítkách tisíc až více než sto tisících zavražděných.
Poválečné vyšetřování, soudy a paměť
Někteří pachatelé byli po válce postaveni před soud. Mezi nimi byl i Paul Blobel, který byl odsouzen v rámci procesu s příslušníky Einsatzgruppen a popraven v roce 1951. Archivní materiály jako Jägerova zpráva sehrály důležitou roli při dokumentaci zločinu.
Připomínka a kulturní odezva
Po válce se vzpomínání na Babí Jar vyvíjelo složitě: sovětská oficiální politika po dlouhá léta zdůrazňovala všeobecné utrpení sovětského lidu a specifické utrpení Židů nebylo vždy explicitně připomínáno. V 60. letech však básník Jevgenij Jevtušenko svým poetickým veršem „Babi Jar“ a skladatel Dmitrij Šostakovič 13. symfonií přispěli k širšímu povědomí o zločinu a o osudu židovských obětí.
Dnes je Babí Jar místem několika památníků a pietních míst věnovaných různým skupinám obětí (židovským, romským, sovětským civilistům i dětem). V Kyjevě probíhá stále badatelská práce, restaurátorské a pamětní projekty zaměřené na přesné zmapování hromadných hrobů, identifikaci obětí a uchování paměti o jedné z nejtragičtějších kapitol holocaustu na území bývalého Sovětského svazu.