Pikulové – malí tropičtí datlové: rozšíření, druhy (30) a chování
Objevte pikuly — malí tropičtí datlové: rozšíření, 30 druhů, unikátní chování a hnízdění. Přehled, fotky a vědecké zajímavosti pro milovníky ptáků.
Pikulové jsou podčeleď malých datlů, kteří se vyskytují převážně v tropické Jižní Americe, pouze tři asijské a jeden africký druh. Jsou to drobní, nenápadní ptáci spjatí s okolím kůry a větví stromů a keřů, často přehlížení vzhledem k jejich malé velikosti.
Morfologie a vzhled
Stejně jako praví datlové mají pikulové relativně velkou hlavu a dlouhý, vysouvací jazyk, kterým dosahují hmyzí kořisti v štěrbinách kůry a v hnilobě dřeva. Mají zygodaktylní nohy (zygodaktylní), tedy dvě prsty směřující dopředu a dvě dozadu, což jim usnadňuje uchycení na tenkých větvích. Na rozdíl od většiny větších datlů jim však chybí tuhá ocasní pera určená jako opěrka při šplhání po kmenech, a proto se spíše než na vzpřímený kmen usedají na větve nebo se pohybují po tenčích větvičkách.
- Velikost: většina druhů je malá (přibližně 9–14 cm).
- Oblek: nejčastěji šedá nebo matně zelená hřbetní část a světlejší, často tmavě pruhovaná břišní část.
- Ocas: krátký a méně tuhnutý než u „pravých“ datlů.
Potrava a způsob získávání potravy
Hlavní složku potravy tvoří hmyz a jeho larvy, které hledají pod kůrou, v spadlém či rozkládajícím se dřevě a v dutinách. Kromě hmyzu konzumují některé druhy také pavouky, drobné bezobratlé a příležitostně semena, malé bobule nebo houby. Díky dlouhému jazyku a specializovanému hmatovému vnímání dokáží efektivně vyhledávat kořist ve štěrbinách i v jemně rozpadlém dřevě.
Hnízdění a reprodukce
Pikulové obvykle hnízdí v dutinách stromů. Některé druhy využívají volné dutiny nebo díry po jiných ptácích, jiné mohou opracovat měkčí dřevo a vytvořit si vlastní jednoduchou noru, avšak obecně méně často než větší datlové hloubají hluboké štěrbiny. Vejce jsou bílá; snůška obvykle obsahuje 2–4 vajíčka. O péči o potomstvo se často dělí oba rodiče – střídavě sedí na vejcích a krmí mláďata po vylíhnutí. Inkubační a odchovné doby se liší druhem, ale většina pikulů má relativně krátké období hnízdění v porovnání s většími druhy datlů.
Chování a ekologie
Pikulové jsou často pozorováni v párech nebo malých rodinných skupinách; mnohé druhy se také přidávají k smíšeným druhovým hejnům při hledání potravy. Vzhledem k jejich velikosti a způsobu života mají méně výrazné „bubnování“ než větší datlovití, více se spoléhají na písklavé či pípavé vokalizace pro dorozumívání a obraně teritoria.
Rozšíření a stanoviště
Celkem se zde vyskytuje 30 druhů. Většina druhů žije v tropických a subtropických lesích Jižní Ameriky, některé obývají převážně nížinné pralesy, jiné jsou vázané na horské lesy nebo křovinaté porosty. Jsou známy i populace v sekundárních lesích, galeriových lesích podél řek či v mangrovových pásmech. Záznamy ukazují, že pikulové oddělili svou linii od hlavních druhů datlů ve středním miocénu asi před 15 miliony let (mya) a k rozdělení mezi třemi rody došlo přibližně před 7,9 mya.
Systematika
Pikulové tvoří samostatnou podčeleď uvnitř čeledi datlovití. I když jsou blízcí ostatním datlům, morfologické i genetické rozdíly (velikost, stav ocasu, zvyky při hledání potravy) je jasně oddělují. Rozdělení do tří rodů odráží jak geografickou diferenciaci, tak evoluční historii skupiny.
Ohrožení a ochrana
Stav ohrožení se mezi druhy liší. Mnoho pikulů má široké rozšíření a je považováno za málo dotčené; nicméně druhy s omezeným areálem, zejména ty žijící v horských lesích nebo v oblasti velké odlesňování, mohou být ohroženy ztrátou a fragmentací biotopů. Ochrana jejich přirozených lesních stanovišť, monitoring populací a studie o biologii jednotlivých, méně známých druhů jsou klíčové pro udržení biologické rozmanitosti této skupiny.
Souhrnně jsou pikulové drobnými, specializovanými datly přizpůsobenými životu na větvích a v tenké vrstvě rozkládajícího se dřeva, s bohatou evoluční historií a ekologickou rolí při kontrole hmyzích populací v lesních ekosystémech.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co jsou to piculety?
Odpověď: Pikulec je podčeleď malých datlů, kteří se vyskytují hlavně v tropické Jižní Americe, několik druhů žije i v Asii a Africe.
Otázka: Jaké jsou fyzické znaky pikulů?
Odpověď: Pikule mají velkou hlavu, dlouhý jazyk a zygodaktylní nohy se dvěma prsty směřujícími dopředu a dvěma dozadu. Chybí jim však tuhá ocasní pera, která datlové používají při šplhání po stromech.
Otázka: Jakou mají pikulové stravu?
Odpověď: Pikulové se živí hlavně hmyzem a larvami z tlejícího dřeva.
Otázka: Kde pikulové hnízdí?
Odpověď: K hnízdění využívají datelí nory, místo aby si je sami vytvářeli.
Otázka: Jakou barvu mají vejce pižmovek?
Odpověď: Vejce pižmovek jsou bílá, stejně jako u mnoha jiných dutinových hnízdičů.
Otázka: Kolik je druhů pěnkavovitých ptáků?
Odpověď: Celkem existuje 30 druhů hnízdičů.
Otázka: Kdy se oddělili od hlavních druhů datlů?
Odpověď: Puklice se oddělily od běžných datlů ve středním miocénu asi před 15 miliony let (mya). K rozdělení mezi třemi rody došlo asi 7,9 mya.
Vyhledávání