Souřadnice: 8°37′N 62°15′W / 8.617°N 62.250°W / 8.617; -62.250

Orinoko je hlavní řekou v severní části Jižní Ameriky. Je jednou z nejdelších řek Jižní Ameriky, měří 2140 km. Jeho povodí, někdy nazývané Orinoquia, má rozlohu 880 000 km2 (340 000 km2 ), z toho 76,3 % ve Venezuele a zbytek v Kolumbii. Orinoko a jeho přítoky jsou hlavním dopravním systémem pro východní a vnitřní Venezuelu a llány Kolumbie.

Povodí Orinoka je důležité i z ekologického hlediska. Je to jediné místo výskytu krokodýla orinockého. Jedná se o jednoho z nejvzácnějších plazů na světě, ve volné přírodě jich žije méně než 250. Je také domovem amazonských říčních delfínů.

Geografie a charakter řeky

Orinoko pramení v povrchových vyvýšeninách severu Jižní Ameriky a teče širokou meandrující dráhou směrem k Atlantskému oceánu, kde vytváří rozsáhlý deltový systém — Orinocké delta. Tok řeky protéká rozmanitými krajinnými typy, od vysokých náhorních plošin a tropických lesů až po rozsáhlé bažinaté llanos (plytké travnaté pláně), které se v období dešťů pravidelně zaplavují.

Hlavní přítoky a zvláštnosti

Mezi nejvýznamnější přítoky Orinoka patří Caroní (důležitý z hlediska hydroenergetiky), Apure, Meta, Vichada a Guaviare. Caroní přináší velké množství vody a je také místem několika velkých přehrad a vodních elektráren. Unikátním jevem v povodí Orinoka je přírodní Casiquiare — vodní kanál, který spojuje systém Orinoka s povodím Amazonky prostřednictvím řeky Rio Negro, čímž vytváří vzácné propojení mezi dvěma obrovskými říčními systémy.

Hydrologie a splavnost

Orinoko je splavný na velké části své délky, což z něj dělá klíčovou dopravní tepnu pro vnitrozemí Venezuely a části Kolumbie. Řeka vykazuje výraznou sezónní proměnlivost průtoku — v období dešťů se rozsah zaplavených oblastí výrazně zvětšuje a povodí zásobuje okolní pláně živinami. Průměrný průtok se pohybuje v desítkách tisíc m³/s, díky čemuž patří mezi řeky s největším odtokem v Jižní Americe.

Flóra, fauna a ohrožené druhy

Povodí Orinoka je bohaté na biodiverzitu. Kromě známého krokodýla orinockého (Crocodylus intermedius), považovaného za kriticky ohroženého (ve volné přírodě zbývá méně než 250 jedinců), zde žije mnoho dalších významných druhů:

  • Amazonský říční delfín (Inia geoffrensis) — často nazývaný růžový delfín;
  • řada druhů vodních savců, včetně říčních lamantinů (manatí) a místně rozšířených vydří/říčních vyd;
  • bohaté populace sladkovodních ryb (mnohé endemické) — oblast je důležitá i z hlediska místního rybolovu;
  • početné druhy ptáků, želv a plazů, které využívají zaplavované nížiny i pralesní části povodí.

Lidské využití a ohrožení

Orinoko a jeho přítoky jsou pro místní obyvatele zásadní z hlediska dopravy, rybolovu a zemědělství. Povodí je také oblastí těžby ropy (Orinocký olejový pás), těžby zlata a dalších surovin. Mezi hlavní ohrožení patří:

  • fragmentace a ztráta přirozených stanovišť v důsledku odlesňování a rozšiřování zemědělství,
  • znečištění z těžby a těžkého průmyslu (včetně zamoření rtutí a ropných produktů),
  • výstavba přehrad a změny režimu odtoku (např. přehrady na přítocích jako Caroní), které ovlivňují migraci ryb a zaplavování llanos,
  • nelegální lov a obchod s divokými zvířaty, který ohrožuje zejména vzácné druhy jako krokodýl orinocký.

Ochrana a mezinárodní spolupráce

Existují snahy o ochranu klíčových oblastí povodí prostřednictvím národních parků, rezervací a programů na záchranu ohrožených druhů. Mezinárodní spolupráce mezi Venezuelou a Kolumbií je důležitá pro řízení vodních zdrojů a ochranu přeshraničních ekosystémů. Pro úspěch ochranných opatření je klíčové kombinovat právní ochranu, monitoring populace ohrožených druhů a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

Hlavní města a lidská sídla

Podél Orinoka a jeho přítoků stojí důležitá města, která slouží jako přístavy a obchodní centra pro vnitrozemí. Mezi známá města patří například Puerto Ayacucho, Ciudad Bolívar nebo regionální průmyslová centra spojená s energetikou a těžbou.

Orinoko je tedy klíčovým hydrologickým, ekologickým i kulturním prvkem severní Jižní Ameriky — jeho budoucnost závisí na rovnováze mezi rozvojem a ochranou ohromného bohatství, které povodí nabízí.