Amazonka (portugalsky a španělsky Rio Amazonas) je největší řekou na světě co do množství vody, kterou přenáší. Protéká tropickými pralesy Jižní Ameriky, především v Brazílii. Pramení v pohoří Andy v Peru na západním okraji Jižní Ameriky a ústí na východ do Atlantského oceánu poblíž rovníku.
Amazonka odvádí více vody než dalších osm největších řek světa dohromady a má největší povodí na světě. Její průtok tvoří přibližně pětinu celkového průtoku světových řek. V období dešťů přesahuje šířka některých částí Amazonky 120 mil (190 km). Kvůli své velikosti bývá někdy nazývána Mořem, není však nejdelším říčním systémem na světě. Nejdelší řekou světa je Nil, Amazonka je druhá nejdelší.
Povodí, délka a průtok
Celé povodí Amazonky pokrývá přibližně 7 milionů km², což je zhruba třetina rozlohy Jižní Ameriky. Přítoky sahají do několika států — kromě Brazílie a Peru také do Kolumbie, Bolívie, Ekvádoru a Venezuely. Mezi hlavní přítoky patří Madeira, Negro, Tapajós, Xingu, Tocantins, Japurá, Putumayo, Ucayali a Marañón, přičemž spory o přesné určení nejvzdálenějšího pramene (a tedy celkové délky) vedou k odhadům kolem 6 400–7 000 km.
Průměrný průtok u ústí se pohybuje v řádu desítek tisíců kubických metrů za sekundu (běžně se udává kolem ~200 000 m³/s), což činí Amazonku suverénně nejsilnějším tokem světa co do objemu vody.
Biodiverzita a ekologie
Povodí Amazonky je jedním z nejbohatších biologických regionů planety. Řeka a záplavové oblasti (várzea a igapó) hostí tisíce druhů ryb — od drobných ciklid až po obrovské arapaimy — a řadu endemických druhů, včetně růžového říčního delfína (boto), kajmanů, kapybar, a desítek tisíc druhů rostlin. Deštné pralesy v povodí hrají klíčovou roli při regulaci klimatu a oběhu vody na kontinentu.
Sezónní kolísání a záplavy
Amazonka je silně ovlivněna sezónními srážkami. V období dešťů se hladina výrazně zvedá a rozlévá do širokých záplavových oblastí — některé části povodí mohou být zaplaveny několik měsíců v roce. Voda mění krajinu, vytváří bohaté lužní lesy a ovlivňuje migraci a rozmnožování mnoha druhů ryb a ptáků.
Lidé, osídlení a hospodářské využití
V povodí žijí stovky indiánských kmenů s dlouhou tradicí obživy z rybolovu, sběru a malé zemědělské výroby. Mezi větší města na řece patří peruánské Iquitos (významný přístav bez silničního spojení s vnějškem), brazilské Manaus a Belém. Amazonka je důležitou dopravní tepnou: lodní doprava zajišťuje přepravu lidí i zboží (např. dřevo, ropa, zemědělské plodiny).
Hrozby a ochrana
Amazonka i její pralesy čelí řadě hrozeb: odlesňování pro zemědělství a chov dobytka, těžba dřeva, těžba nerostů a zlata (spojená s kontaminací rtutí), výstavba přehrad (např. kontroverzní vodní elektrárny na přítocích jako Xingu) a klimatické změny, které mohou měnit režim srážek. Tyto zásahy ohrožují místní biodiverzitu i živobytí obyvatel.
Současně existují snahy o ochranu: vyhlašování chráněných území, podpora udržitelného využívání lesů, mezinárodní spolupráce i projekty zaměřené na zlepšení péče o řeku a její bohatství. Ochrana Amazonky je považována za klíčovou nejen pro Jižní Ameriku, ale i pro globální klima a biologickou rozmanitost.
Krátká historická poznámka
Jméno „Amazonka“ údajně pochází z výpravy španělského dobyvatele Francisca de Orellany v 16. století, který při sestupu řeky údajně narazil na bojovné skupiny žen válečnic — podle klasické paralely s legendárními „amazonkami“. Od té doby se název ujal v evropských záznamech.
