Útok na Pearl Harbor byl překvapivý útok Japonska na neutrální námořní základnu Spojených států v Pearl Harboru na Havaji ráno 7. prosince 1941. Tento útok přivedl Spojené státy do druhé světové války. Japonsko plánovalo válku v jihovýchodní Asii proti Velké Británii a Nizozemsku a také proti USA na Filipínách. Všechny tyto země odmítly prodat ropu a další válečné zásoby, které Japonsko potřebovalo pro druhou čínsko-japonskou válku. Japonsko zaútočilo proto, aby do této války nevstoupila americká Tichomořská flotila, což byl soubor lodí, které mohly Spojené státy ve válce použít.
Příčiny
Hlavní příčinou útoku byla japonská snaha zabezpečit přístup k surovinám (zejména ropě, kaučuku a kovům) a zajistit si kontrolu nad jihovýchodní Asií. Od roku 1940–1941 zvyšovaly USA ekonomický a diplomatický tlak na Japonsko (embargo ropy, omezení dovozu strategických materiálů), což zhoršilo vztahy a vedlo japonské vedení k závěru, že mustact vojenského řešení je jedinou cestou k udržení expanze. Admirál Isoroku Jamamoto a další představitelé japonského námořnictva proto připravili plány na rozhodující první úder proti americké tichomořské flotile.
Plánování a síly
Útok se skládal ze dvou vln vzdušných útoků (třetí byla zrušena) v celkovém počtu 353 letadel, které odstartovaly ze šesti japonských letadlových lodí. Jejich velitelem byl admirál Isoroku Jamamoto. Japonský plán měl za cíl zneškodnit hlavní bojovou sílu USA v Tichomoří — především bitevní lodě a letadla na zemi — aby Japonsko získalo čas pro rozšíření svých pozic v jihovýchodní Asii.
Průběh útoku
Ráno 7. prosince 1941 udeřily dvě vlny japonských letadel na flotilu a základny v Pearl Harboru. Útok začal krátce před osmou hodinou místního času a trval přibližně dvě hodiny. V přístavu byly zasaženy především bitevní lodě, torpédoborce, torpédové lodi, letadla na plochách letišť a pobřežní zařízení. USS Arizona (BB-39) explodovala následkem zásahu muničního skladu a její ztráta byla nejtragičtější; na Arizoně zahynulo přes tisíc námořníků. Mezi velkými loděmi v přístavu byla těžce poškozena nebo potopena několiká další plavidla. Tři americké letadlové lodě (Enterprise, Lexington a Saratoga) se v tu dobu ve zálivu nenacházely a nebyly poškozeny.
Škody a ztráty
Celkové ztráty Spojených států byly vysoké: oficiálně se uvádí přibližně 2 403 mrtvých a asi 1 178 zraněných (mezi nimi i civilisté). Japonské ztráty byly relativně nízké – několik desítek padlých a zhruba 29 ztracených letadel; ztratilo se i několik malých ponorek a posádek. V Pearl Harboru bylo zničeno nebo vážně poškozeno mnoho letadel, zasahující zařízení a přístavní infrastruktura. Ačkoliv byly některé bitevní lodě potopeny, čtyři z potopených bitevních lodí byly později vyproštěny a opraveny; USS Arizona zůstala ztracena a stala se hrobem pro stovky námořníků.
Bezprostřední následky
Japonsko téhož dne formálně napadlo Spojené státy a 8. prosince 1941 Spojené státy vyhlásily Japonsku válku — tím se USA plně zapojily do druhé světové války. Útok také okamžitě změnil veřejné mínění v USA: dřívější izolacionistické tendence ustoupily a vznikla silná podpora pro válečné úsilí. Na domácí frontě vedl strach z vnitřního nepřátelství k omezením občanských práv, nejznáměji k internaci více než 110 000 občanů japonského původu v internacích během následujících let.
Dlouhodobé důsledky a strategický význam
Útok měl zásadní strategické dopady. Na jednu stranu zničil nebo poškodil velký počet lodí a letadel; na druhou stranu Japonsko nezničilo americká zásobní a opravárenská zařízení ani tanky s palivem, což umožnilo rychlé obnovení některých schopností americké flotily. Nejdůležitější pro průběh války bylo, že tři hlavní letadlové lodě Tichomořské flotily nebyly v Pearl Harboru a zůstaly nepoškozeny — to později umožnilo námořní operace v Tichomoří, které změnily průběh války (např. bitva u Midway).
Paměť a připomínky
Útok na Pearl Harbor zůstává jedním z nejvíce pamätných momentů americké historie. Místo potopené USS Arizona je dnes národním památníkem připomínajícím oběti útoku. Každoročně se konají pietní akty a dny vzpomínek, které zdůrazňují jak lidské oběti, tak i strategické důsledky události.
Útok na Pearl Harbor byl proto nejen vojenskou událostí s okamžitými ztrátami, ale i katalyzátorem zásadní změny světové politiky v první polovině 20. století. Jeho studium ukazuje, jak rychle může jeden úder změnit vztahy mezi státy, válečné strategie i osudy milionů lidí.