Koza horská (Oreamnos americanus) je horský savec připomínající kozu, často nazývaný také koza skalní. Tento druh žije v Severní Americe a patří do rodu Oreamnos neboli „pravých koz“. Upřednostňuje strmé, skalnaté svahy ve vysokých nadmořských výškách, kde se díky výborné šplhací schopnosti a pobytu na skalních útesech vyhýbá řadě predátoři.

Popis

Dospělí jedinci měří v kohoutku přibližně 90–120 cm (3–4 stopy). Mají typickou bílou až krémovou srst složenou z dlouhých ochlupených krycích chlupů a husté podsady, která je tepelně izoluje proti větru a chladu. Srst se na jaře a v létě částečně svléká. Na končetinách mají silné, krátké nohy zakončené širokými, černými kopyty s měkkou střední částí, která jim poskytuje vynikající přilnavost na skalách.

Rohy a pohlavní rozdíly

Obě pohlaví mají černé, špičaté rohy. Samec (kozel) i samice (koza) nesou rohy, které jsou u dospělých jedinců dlouhé kolem 25–30 cm (přibližně 1 stopa). Samice často mívají poněkud tenčí a delší rohy než samci a používá je aktivně k obraně mláďat i při soubojích o prostor. Samci se během říje střetávají a soupeří o přístup k samicím.

Potrava a způsob života

Kozy horské jsou převážně býložravé. Živí se trávami, bylinami, listím, keřovým porostem a v zimě často konzumují lišejníky, mechy a dřevnaté části rostlin. V některých oblastech vyhledávají i mineralizovaná místa s vyšším obsahem soli (solné lizy), které jsou důležité pro doplnění stopových prvků.

Společenské chování a rozmnožování

Společenská struktura kozy horské se liší podle věku a pohlaví. Samice žijí často v malých skupinách spolu s mláďaty (kůzlaty) a mladými jedinci, zatímco dospělí samci bývají většinou osamocení nebo tvoří nevelké seskupení samců mimo období rozmnožování. Sbližování probíhá především v době říje, která obvykle nastává na podzim (během listopadu). Po kopulaci následuje březost trvající přibližně šest měsíců, takže většina porodů probíhá na jaře (květen–červen). Samice rodí obvykle jedno (ojediněle dvě) mládě, které matka intenzivně chrání během prvních týdnů až měsíců života.

Predátoři, ohrožení a ochrana

Přirozenými predátory kozy horské jsou zejména vlci, pumy a medvědi; mláďata mohou ohrožovat též draví ptáci (např. orel skalní). Lidská činnost, jako je lov, fragmentace biotopů a narušení horských stanovišť, může mít na některé populace negativní dopad. Celkově je druh v mnoha oblastech chráněn a řada populací je stabilizovaná, ale lokální stavy se mohou lišit.

Další zajímavosti

  • Kozy horské jsou vynikající lezci: jejich anatomie kopyt a silné zadní končetiny jim umožňuje pohybovat se po velmi strmých skalách s velkou obratností.
  • Dospělí jedinci se v přírodě dožívají obvykle 10–12 let, v zajetí i více.
  • Srst kozy horské je významnou izolací proti extrémním horským podmínkám; v zimě působí téměř celé tělo bíle, což jim zároveň zajišťuje určitou kamufláž ve sněhu.

Terminologie: matka se běžně označuje jako koza, samec jako kozel a mládě jako kůzle. Kozy horské jsou fascinujícím příkladem adaptace savců na život v extrémním horském prostředí.