Proces s ministry (oficiálně Spojené státy americké vs. Ernst von Weizsäcker a další) byl jedenáctým z dvanácti procesů s válečnými zločinci, které americké úřady vedly po skončení druhé světové války v Norimberku ve své okupační zóně v Německu.
Neshody mezi spojenci způsobily, že Mezinárodní vojenský tribunál (IMT) uspořádal pouze jeden proces. Ostatní procesy pořádali Spojenci ve svých okupačních zónách. Američané uspořádali dvanáct procesů ve stejných místnostech Justičního paláce jako IMT. Těchto dvanáct procesů je známo jako "následné norimberské procesy" nebo formálněji jako "procesy s válečnými zločinci před norimberskými vojenskými tribunály" (NMT).
Tento případ je také známý jako proces na Wilhelmstrasse, protože německé ministerstvo zahraničí sídlilo na Wilhelmstrasse v Berlíně. Obžalovanými v tomto případu byli úředníci různých říšských ministerstev, kteří čelili různým obviněním za svou práci v nacistickém Německu a odpovědnost za četná zvěrstva spáchaná v Německu i v okupovaných zemích během války.
Soudci v tomto případu, který projednával Vojenský tribunál IV, byli William C. Christianson (předsedající soudce) z Minnesoty, Robert F. Maguire z Oregonu a Leon W. Powers z Iowy. Vedoucím obhájcem obžaloby byl Telford Taylor, hlavním žalobcem Robert Kempner. Obžaloba byla podána 15. listopadu 1947; slyšení trvalo od 6. ledna 1948 do 18. listopadu téhož roku a poté soudcům trvalo celých pět měsíců, než sestavili 833stránkový rozsudek, který přednesli 11. dubna 1949. Rozsudky byly vyneseny 13. dubna 1949. Ze všech dvanácti soudních procesů trval tento nejdéle a skončil jako poslední. Z 21 obžalovaných byli dva zproštěni viny, ostatní byli uznáni vinnými alespoň v jednom bodě obžaloby a dostali tresty odnětí svobody v rozmezí od tří let včetně výkonu trestu až po 25 let odnětí svobody.
