Makedonská falanga
Makedonská falanga je pěchotní formace, kterou vytvořil Filip II. Jeho syn Alexandr Veliký ji použil k dobytí Perské říše. Formaci tvořili kopiníci nesoucí kopí dlouhá 18 až 20 stop (5,5-6 m). Těm se říkalo sarissas. Byli dvourucí; menší štíty měli zavěšené přes levé rameno.
Makedonská falanga byla nedobytná zepředu, ale zranitelná ze stran a zezadu, kde na ni mohla zaútočit nepřátelská jízda. Proto tento systém vyžadoval ochranu, kterou mu poskytovala makedonská jízda, jež byla nejpružnější silou. Na začátku bitvy používal Alexandr falangu k přitlačení nepřítele. Jeho těžká jízda vytlačovala nepřátelskou jízdu z bojiště a poté útočila na vybrané protivníky nebo na odkryté boky nepřátelských jednotek. Poté se falanga přesunula proti středu.
Rané řecké městské státy často bojovaly v úzkých údolích, kde jízda nebyla tak důležitá. Často zde bylo jen málo jezdectva nebo žádné. V řecko-perských válkách se však bitvy odehrávaly na otevřenějším území, kde byla jízda velkou silou. Příkladem může být bitva u Gaugamely. Alexandr zde manévroval doprava, aby zabránil dvojímu obklíčení perské armády. Dareios přikázal své jízdě na levém křídle, aby kontrolovala šikmý pohyb Řeků útokem na jejich jízdu. Alexandrova doprovodná jízda pak zaútočila na oslabený nepřátelský střed, kam byl Dareios postaven, a následovala ji formace falangy.
Makedonská bojová formace. Hypaspisté, elitní těžká pěchota, jsou chybně označeni jako elitní těžká jízda.
Makedonská falanga: štíty jsou menší a lehčí než u tradiční hoplitské falangy, sarissa je dvakrát delší než tradiční kopí.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co byla makedonská falanga?
Odpověď: Makedonská falanga byla pěchotní formace, kterou vytvořil Filip II. a kterou jeho syn Alexandr Veliký použil k dobytí Perské říše. Skládala se z kopiníků nesoucích dlouhá kopí zvaná sarissas, která byla obouruční a měla menší štíty zavěšené přes levé rameno.
Otázka: Jak Alexandr používal falangu v bitvě?
Odpověď: Na začátku bitvy používal Alexandr falangu, aby nepřítele přimáčkl k zemi, zatímco jeho těžká jízda vyháněla jeho koně z bojiště. Poté napadl vybrané protivníky nebo odhalené boky nepřátelských jednotek svou jízdou a pak nechal falangu vyrazit proti jejich středu.
Otázka: Proč se rané řecké městské státy nespoléhaly na jízdu?
Odpověď: Rané řecké městské státy často bojovaly v úzkých údolích, kde jezdectvo nebylo tak důležité, nebo dokonce vůbec neexistovalo. V bitvách, jako byly ty mezi Řeckem a Persií, se však bojovalo na otevřenějším území, kde se jezdectvo stalo velkou silou.
Otázka: Co se stalo u Gaugamely?
Odpověď: U Gaugamely Alexandr manévrem zabránil dvojímu obklíčení Dareiovy perské armády tím, že nechal svou doprovodnou jízdu zaútočit na Dareiův oslabený střed, zatímco ji následovala jeho formace falangy.
Otázka: Co činilo makedonské falangy nedobytnými zepředu?
Odpověď: Makedonské falangy byly nedobytné zepředu díky sestavě kopiníků s dlouhými kopími zvanými sarissy, které mohly být použity k obraně i útoku současně.
Otázka: Jak Makedonie chránila své falangy během bitev?
Odpověď: Systém vyžadoval ochranu, kterou mu poskytovala makedonská jízda, jež byla dostatečně pružná, aby poskytla ochranu proti útokům přicházejícím ze stran a zezadu, odkud na ni mohly útočit nepřátelské jezdecké jednotky.
Otázka: Jaké zbraně nosili kopiníci v této formaci?
Odpověď: Kopiníci nosili 18 až 20 stop (5,5 až 6 m) dlouhá kopí zvaná sarissas, která byla obouruční, a přes levé rameno měli zavěšené menší štíty pro dodatečnou ochranu během boje.
