Linda Lovelace (10. ledna 1949 – 22. dubna 2002), rodným jménem Linda Susan Boremanová, byla americká pornoherečka, která se proslavila především hlavní rolí ve filmu z roku 1972 Hluboké hrdlo. Narodila se v Bronxu v New Yorku a během krátké doby se z ní stala jedna z nejznámějších postav tzv. „porno chic“ éry sedmdesátých let, tedy období, kdy se pornografie dostávala částečně do veřejné popkultury a vyvolávala rozsáhlé právní i morální debaty.

Raný život a vstup do pornoprůmyslu

Linda Boremanová vyrůstala v rodině střední třídy. Ve velmi mladém věku se provdala a po několika bouřlivých událostech v osobním životě — včetně vztahu s Chuckem Traynorem — se dostala do pornoprůmyslu, kde převzala pseudonym Linda Lovelace. Právě spolupráce s Traynorem sehrála klíčovou roli v jejím vstupu do filmů pro dospělé; později sama tvrdila, že byla do některých činností donucena.

Hluboké hrdlo a dopad na společnost

Film Hluboké hrdlo (1972) se stal nečekaným komerčním fenoménem. Byl to jeden z prvních pornografických snímků, který překročil hranici podzemní produkce a stal se předmětem veřejné debaty, soudních sporů o obscénnosti a mediální pozornosti. Hluboké hrdlo pomohlo zpopularizovat výraz „porno chic“ a učinilo z Lindu Lovelace známou osobnost, avšak její veřejný obraz byl složitý — na jedné straně film přinesl slávu, na straně druhé také intenzivní psychický tlak, vyšetřování a spekulace o podmínkách vzniku takových filmů.

Osobní život, násilí a kniha Ordeal

V letech 1971 až 1973 byla Linda provdána za Chucka Traynora (1937–2002). V pozdějších letech obvinila Traynora, že ji fyzicky i psychicky zneužíval a že ji donutil k prostituci a účasti na pornografických filmech. Tyto okolnosti popsala ve své autobiografii Ordeal (1980), kterou napsala po svém odchodu z pornoprůmyslu. V roce 1974 se Linda provdala za Larryho Marchiana; měli spolu dvě děti a manželství vydrželo až do rozvodu v roce 1996.

Obrácení, aktivismus a kontroverze

Po zveřejnění knihy Ordeal se Linda veřejně zapojila do protipornografického hnutí a vystupovala na shromážděních a slyšeních, kde hovořila o vykorisťování žen v pornoprůmyslu. Spolupracovala s aktivistkami, které upozorňovaly na sexuální násilí a donucení. Její výpovědi měly významný dopad na veřejnou debatu o konsenzu, vykořisťování a regulaci pornografie.

Zároveň však její příběh provázely spory a pochybnosti: někteří bývalí kolegové, novináři či autoři pozdějších studií zpochybnili určité detaily z jejího vyprávění, případně poukázali na složitost celé situace (psychologický tlak, role médií, výhody a nevýhody autobiografických vzpomínek). Výsledkem je, že Linda Lovelace jako osoba i jako symbol zůstává předmětem trvalé debaty mezi zastánci svobody projevu, kritikami průmyslu pro dospělé a obhájci práv obětí.

Poslední léta a smrt

V roce 1990 se Linda přestěhovala do Colorada, kde žila více soukromě, věnovala se rodině a sporadicky vystupovala na veřejnosti. Zemřela 22. dubna 2002 v Denveru na následky zranění utrpěných při dopravní nehodě 3. dubna 2002.

Odkaz a zpracování v kultuře

Linda Lovelace zůstává kontroverzní a vlivnou postavou moderní kultury: symbolizuje jak komercializaci sexu, tak i možné hranice mezi svobodnou volbou a zneužitím. Její život a výpovědi inspirovaly řadu dokumentů, článků a debat o právu, morálce a ochraně zneužívaných osob. V roce 2013 byl uveden film Lovelace, který se věnuje její biografii a vztahu s Chuckem Traynorem; hlavní roli ztvárnila Amanda Seyfried a film režírovali Rob Epstein a Jeffrey Friedman. Film i další zpracování jejího příběhu opět obnovily diskusi o povaze konsenzu, moci a výkladu minulosti.

Klíčová díla a data

  • 10. 1. 1949 – narození jako Linda Susan Boremanová v Bronxu.
  • 1972 – premiéra filmu Hluboké hrdlo.
  • 1971–1973 – manželství s Chuckem Traynorem.
  • 1974 – sňatek s Larrym Marchianem; později dvě děti, rozvod 1996.
  • 1980 – vydání autobiografie Ordeal.
  • 1990 – přesun do Colorada.
  • 3. 4. 2002 – dopravní nehoda; 22. 4. 2002 – smrt v Denveru.
  • 2013 – vydán film Lovelace.

Linda Lovelace svou krátkou, bouřlivou a kontroverzní kariérou otevřela řadu zásadních otázek o tom, jak společnost nahlíží na porno, na svobodu projevu a na ochranu zneužívaných osob. Ačkoli se názory na její svědectví liší, její příběh stále ovlivňuje debaty o etice erotického průmyslu a právech obětí.