Lehké dělo L118 je houfnice. Poprvé byla vyrobena pro britskou armádu v 70. letech 20. století. Od té doby se často stěhovala po celém světě. Spojené státy používají pozměněnou verzi L118 nazvanou M119A1. Správný název zní "Gun, 105mm, Field, L118", ale obvykle se mu říká prostě "Light Gun".
L118 může být tažen středně těžkým vozidlem. Může být také přepravován vrtulníkem Chinook.
Od roku 1961 až do 70. let používala britská armáda jako lehkou houfnici 105 mm Pack Howitzer L5. Tato houfnice byla hojně využívána. Poprvé byla zkonstruována v Itálii pro Alpini. Byla dostatečně lehká, aby ji mohly zvedat vrtulníky Westland Wessex nebo táhnout Land Rovery. Nemohla však střílet příliš daleko (měla malý dostřel), měla špatný zaměřovač a nebyla příliš oblíbená.
V roce 1965 požádala britská armáda o novou houfnici ráže 105 mm, protože houfnici "chyběl dostřel a smrtící účinek" (měla krátký dostřel a nebyla příliš smrtící).
Nová zbraň byla brzy nazvána "Light Gun". Zkonstruovala ji vládní společnost Royal Armament Research and Development Establishment (RARDE). Prototypy byly testovány v roce 1968. Bylo však zjištěno, že je zapotřebí větší hmotnosti, aby zbraň byla tak robustní a silná, jak bylo zapotřebí. Z tohoto důvodu bylo několik děl přepracováno.
První zbraně vyrobila Royal Ordnance Factory, ROF Nottingham. Ta byla nyní začleněna do společnosti BAE Systems Land and Armaments.
Model L118 byl poprvé použit britskou armádou v roce 1976. Nová zbraň byla těžší než houfnice Pack. Ve stejné době se však začaly používat i nové, lepší vrtulníky, jako Puma a Westland Sea King, které mohly L118 nést.
Od konce 90. let používá britská armáda jako vozidla pro přepravu zbraní čtyřkolky Pinzgauer. V arktické službě (a na některých dalších místech) se L118 pohybuje pomocí Hägglunds Bv 206. Pokud se pohybuje po sněhu, má na sobě nasazené lyže.
V roce 1982 byl letoun L118 hojně využíván během války o Falklandy. Na Falklandy bylo přesunuto 30 děl. Od té doby britské síly používaly L118 na Balkáně, v Sierra Leone, Iráku a Afghánistánu.
Dne 30. listopadu 2001 se lehké dělo L118 stalo dělem One O'Clock Gun na Edinburském hradě. Ta střílí každý den v jednu hodinu kromě neděle, Velkého pátku a Štědrého dne.
Model L119 má jinou hlaveň. Je o něco kratší. Střílí jinou municí, díky níž má zbraň dostřel 11 400 metrů (12 500 yardů). V britské službě se L119 používala pouze k výcviku. Poslední britské L119 byly vyřazeny v roce 2005.
Model L119 byl více pozměněn a vyráběn v licenci pro armádu Spojených států.