Znalost výsledků
Znalost výsledků je termín z psychologie učení. s. 619 Psychologický slovník ji definuje jako zpětnou vazbu informací:
"(a) subjektu o správnosti jeho odpovědí; (b) studentovi o úspěchu či neúspěchu při zvládání látky nebo (c) klientovi v psychoterapii o pokroku".
Popisuje situaci, kdy subjekt získá informace, které mu pomohou změnit chování žádoucím způsobem nebo získat porozumění. Primitivním příkladem je vyhýbání se určitému chování po trestu. Pokročilým příkladem je způsob, jakým může člověk zlepšit chápání a chování poté, co mu učitel vysvětlí, co bylo v předchozí snaze špatně.
V psychologii existuje řada podobných termínů, ale všechny mají určité problémy.
- KCR: to znamená "znalost správných výsledků", což znamená, že vždy existuje konkrétní správný výsledek.
- Operantní podmiňování a posilování: jedná se o behavioristický přístup využívající "rozvrhů posilování" k "formování chování".
- Zpětná vazba: jedná se o obecnější termín, možná až příliš obecný. Často se používá pro způsob, jakým se systémy přizpůsobují nastaveným limitům. Klasickým příkladem je Wattův "regulátor", který řídil parní stroje.
Znalost výsledků nebo někdy i okamžitá znalost výsledků je tedy užitečný termín. Lze jej použít pro jakékoliv učení, při kterém student (nebo jakýkoliv živočich) získává informace až po akci. Tato informace se týká toho, jak uspokojivá je daná činnost.
Experimentální důkazy
Raným experimentem se znalostí výsledků byl stroj vynalezený Sidneym Presseym, kde zařízení testovalo a zároveň učilo otázky s výběrem odpovědí. Všimněte si, že tato metoda uživateli pouze sdělí (na základě odvození), zda byla volba správná, či nikoli. Vzhledem k tomu, že se jednalo o materiál s položkami s výběrem odpovědi, byl určen pouze jako doplněk ke shromažďování výsledků testů ve třídě.
Pozdější práce v oblasti výzkumu a vzdělávání v oblasti vzdělávání často používaly termín "znalost výsledků".
Důležitou otázkou bylo, zda by se skóre zlepšilo více, kdyby se přímá výuka uskutečnila před nebo po položení otázky. Odpověď byla v obou případech (obecně) kladná. Pomocí instruktážních filmů Michael a Maccoby rozdělili skupiny na dvě poloviny. Polovina studentů dostala materiál, který vyžadoval aktivní, explicitní odpovědi. Po pauze jim byla sdělena správná odpověď. Druhé polovině nebyla poskytnuta zpětná vazba. Doba výuky byla stejná. Výsledek ukázal "mírný, ale významný zisk" u postupu s aktivní odpovědí bez zpětné vazby, ale větší zisk, když byla poskytnuta zpětná vazba. Experimentátoři to později popsali jako "KCR" spíše než jako "zpětnou vazbu". Výzkum samotné aktivní odezvy je shrnut na str. 614. Pozdější diskuse o podobných experimentech naznačila, že výsledky mohou být způsobeny spíše praxí než zpětnou vazbou. Nastavení nepochybně poskytlo dodatečné procvičení otázek i znalost výsledků. Z technického hlediska experimenty tyto dva faktory zaměnily.
Dalším faktorem je to, že znalost výsledků může instruktorům poskytnout informace o tom, jak lze materiál zlepšit. Pomocí výukového programu na desetinné počítání může zkušený učitel zařadit chyby žáků do typů. Například jedna skupina chyb je způsobena tím, že žáci nerozumějí pravidlům o umístění tečky při násobení desetinných čísel. To ukazuje, kde a jak je třeba učební látku přepracovat.
Vědomé myšlení není vždy nezbytné
Vědomé myšlení není nutné k tomu, aby poznání výsledků mělo svůj účinek. Výzkum implicitního učení ukazuje, že komplexní informace mohou lidé získat, aniž by si to uvědomovali. Ukazují to i experimenty s učením zvířat, které prokazují vliv znalosti výsledků na pozdější chování. Zdá se pravděpodobné, že nevědomé učení podle výsledků se vyvinulo nejprve u raných metazoí a vědomé myšlení až mnohem později. To Reber nazývá "primát implicitního", což znamená, že implicitní (nevědomé) učení bylo v evoluci první.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to znalost výsledků?
Odpověď: Znalost výsledků je termín z psychologie učení, který označuje zpětnou vazbu informací poskytnutých subjektu o správnosti nebo úspěšnosti/neúspěšnosti zvládnutí látky. Pomáhá subjektu změnit chování žádoucím způsobem nebo získat porozumění.
Otázka: Co je příkladem znalosti výsledků?
Odpověď: Příkladem může být vyvarování se určitého chování po potrestání nebo zlepšení porozumění a chování poté, co učitel vysvětlí, co bylo v předchozí snaze špatně.
Otázka: Jaké jsou podobné pojmy v psychologii?
Odpověď: Mezi podobné pojmy patří KCR (znalost správných výsledků), operantní podmiňování a posilování a zpětná vazba.
Otázka: Co znamená KCR?
Odpověď: KCR znamená "znalost správných výsledků", což znamená, že vždy existuje konkrétní správný výsledek.
Otázka: Jak lze znalost výsledků využít?
Odpověď: Znalost výsledků lze použít při jakémkoli učení, kdy žák (nebo jakékoli zvíře) získá po akci informaci o tom, jak byla akce uspokojivá.
Otázka: Čeho se týká "zpětná vazba"?
Odpověď: Zpětná vazba je obecnější termín, který často označuje způsob, jakým se systémy přizpůsobují nastaveným limitům, jako například u Wattova "regulátoru", který řídil parní stroje.
