Znalost výsledků (psychologie učení): okamžitá zpětná vazba a KCR
Znalost výsledků (KCR): jak okamžitá zpětná vazba v psychologii učení zlepšuje výkon, porozumění a formování chování — praktické metody a příklady.
Znalost výsledků je termín z psychologie učení. s. 619 Psychologický slovník ji definuje jako zpětnou vazbu informací:
"(a) subjektu o správnosti jeho odpovědí; (b) studentovi o úspěchu či neúspěchu při zvládání látky nebo (c) klientovi v psychoterapii o pokroku".
Obecně popisuje situaci, kdy subjekt po provedení určité akce obdrží informaci, která mu pomůže upravit chování nebo porozumění směrem k žádoucím výsledkům. Jde o jeden ze základních mechanismů učení: od jednoduchého vyhýbání se chování po trestu až po složité korekce na základě vysvětlení učitele nebo zpětné vazby terapeuta.
Co zahrnuje pojem a jak se liší od jiných termínů
V psychologii se vedle „znalosti výsledků“ používají i jiné související termíny, z nichž každý akcentuje trochu jiný aspekt procesu učení:
- KCR: to znamená "znalost správných výsledků", což znamená, že vždy existuje konkrétní správný výsledek. KCR se nejlépe uplatní u úloh s jasně definovanou správností (např. matematické příklady, testy faktických znalostí). V oblastech s více možnými „správnými“ postupy nebo v kreativních úlohách je tento pojem méně vhodný.
- Operantní podmiňování a posilování: jedná se o behavioristický přístup využívající "rozvrhů posilování" k "formování chování". Zde je důraz na vztah mezi chováním a jeho důsledky (posílení či potrestání). Zpětná vazba v tomto pojetí slouží jako signál proč bylo chování posíleno nebo oslabené.
- Zpětná vazba: jedná se o obecnější termín, možná až příliš obecný. Často se používá pro způsob, jakým se systémy přizpůsobují nastaveným limitům. Klasickým příkladem je Wattův "regulátor", který řídil parní stroje. V pedagogickém a terapeutickém kontextu je však zpětná vazba širší pojem zahrnující nejen informaci o správnosti, ale i hodnotící komentáře, doporučení a emocionální reakce.
Okamžitá vs. zpožděná zpětná vazba
Okamžitá (bezprostřední) zpětná vazba znamená, že subjekt obdrží informaci hned po provedení činnosti. V mnoha případech zrychluje osvojení dovednosti nebo opravování chyb — například při nácviku motorických dovedností, počátečním učení faktů nebo v terapeutické práci, kde rychlá informace o pokroku podporuje motivaci. Zpožděná zpětná vazba (např. po ukončení testu, na konci hodiny nebo se zpožděním několika minut či hodin) může naopak podporovat hlubší zpracování, lepší přenos znalostí mezi kontexty a někdy i lepší dlouhodobou retenci. V pedagogice se často uplatňuje princip „desirable difficulties“ — mírné ztížení učení (např. opožděná zpětná vazba nebo méně častá korekce) může vést k pevnějšímu zapamatování.
Vliv na typy učení
Efekt znalosti výsledků závisí na povaze úkolu:
- U úloh deklarativního učení (fakta, definice) často rychleji vede k ovládnutí obsahu, pokud je zpětná vazba přesná a specifická.
- U motorického a procedurálního učení je důležitá jak přesnost, tak i načasování: příliš častá externí pomoc může podle tzv. guidance hypothesis snížit schopnost jedince vykonávat činnost samostatně bez pomoci.
- U otevřených nebo kreativních úloh může být KCR méně užitečná — místo toho má vyšší hodnotu kvalitativní, procesně orientovaná zpětná vazba.
Praktické využití ve výuce a terapii
Z praktického hlediska lze doporučit:
- Poskytovat specifickou a konstruktivní zpětnou vazbu: vypíchnout, co bylo správné, co chybělo a jak konkrétně postup upravit.
- Uvažovat o frekvenci a načasování: v počátečních fázích učení je vhodnější častější a okamžitá zpětná vazba; později ji lze postupně omezovat a více využívat zpožděnou formu, aby se podpořila samostatnost a retence.
- Střídat typy zpětné vazby (správnost, vysvětlení strategie, sebereflexe studenta) a podporovat aktivní zapojení studenta do hodnocení vlastního výkonu.
- V terapii pravidelně informovat klienta o pokroku tak, aby to podporovalo motivaci, ale zároveň nebylo zdrojem závislosti na neustálém potvrzování.
Omezení a rizika
Některá rizika a omezení použití znalosti výsledků:
- Nadměrná okamžitá korekce může snížit snahu o vlastní řešení problémů a vést k závislosti na externí zpětné vazbě.
- Příliš obecná nebo nejasná zpětná vazba nevede ke zlepšení — informace musí být srozumitelná a využitelná.
- U některých úloh může opakovaná okamžitá informace zlepšit krátkodobý výkon, ale zhoršit dlouhodobé udržení dovednosti, pokud nezahrnuje i postupy podporující přenos do jiných kontextů.
Závěr
Znalost výsledků, včetně okamžité zpětné vazby a konceptu KCR, je cenný nástroj v učení i terapii. Správně navržená a načasovaná zpětná vazba může výrazně urychlit učení, zvýšit motivaci a vést k lepším výkonům. Je však třeba ji přizpůsobit typu úkolu, fázi učení a cíli (krátkodobé zlepšení vs. dlouhodobé upevnění), a vyvarovat se příliš časté nebo neadekvátní korekce, která by omezila samostatné učení.
Experimentální důkazy
Raným experimentem se znalostí výsledků byl stroj vynalezený Sidneym Presseym, kde zařízení testovalo a zároveň učilo otázky s výběrem odpovědí. Všimněte si, že tato metoda uživateli pouze sdělí (na základě odvození), zda byla volba správná, či nikoli. Vzhledem k tomu, že se jednalo o materiál s položkami s výběrem odpovědi, byl určen pouze jako doplněk ke shromažďování výsledků testů ve třídě.
Pozdější práce v oblasti výzkumu a vzdělávání v oblasti vzdělávání často používaly termín "znalost výsledků".
Důležitou otázkou bylo, zda by se skóre zlepšilo více, kdyby se přímá výuka uskutečnila před nebo po položení otázky. Odpověď byla v obou případech (obecně) kladná. Pomocí instruktážních filmů Michael a Maccoby rozdělili skupiny na dvě poloviny. Polovina studentů dostala materiál, který vyžadoval aktivní, explicitní odpovědi. Po pauze jim byla sdělena správná odpověď. Druhé polovině nebyla poskytnuta zpětná vazba. Doba výuky byla stejná. Výsledek ukázal "mírný, ale významný zisk" u postupu s aktivní odpovědí bez zpětné vazby, ale větší zisk, když byla poskytnuta zpětná vazba. Experimentátoři to později popsali jako "KCR" spíše než jako "zpětnou vazbu". Výzkum samotné aktivní odezvy je shrnut na str. 614. Pozdější diskuse o podobných experimentech naznačila, že výsledky mohou být způsobeny spíše praxí než zpětnou vazbou. Nastavení nepochybně poskytlo dodatečné procvičení otázek i znalost výsledků. Z technického hlediska experimenty tyto dva faktory zaměnily.
Dalším faktorem je to, že znalost výsledků může instruktorům poskytnout informace o tom, jak lze materiál zlepšit. Pomocí výukového programu na desetinné počítání může zkušený učitel zařadit chyby žáků do typů. Například jedna skupina chyb je způsobena tím, že žáci nerozumějí pravidlům o umístění tečky při násobení desetinných čísel. To ukazuje, kde a jak je třeba učební látku přepracovat.
Vědomé myšlení není vždy nezbytné
Vědomé myšlení není nutné k tomu, aby poznání výsledků mělo svůj účinek. Výzkum implicitního učení ukazuje, že komplexní informace mohou lidé získat, aniž by si to uvědomovali. Ukazují to i experimenty s učením zvířat, které prokazují vliv znalosti výsledků na pozdější chování. Zdá se pravděpodobné, že nevědomé učení podle výsledků se vyvinulo nejprve u raných metazoí a vědomé myšlení až mnohem později. To Reber nazývá "primát implicitního", což znamená, že implicitní (nevědomé) učení bylo v evoluci první.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to znalost výsledků?
Odpověď: Znalost výsledků je termín z psychologie učení, který označuje zpětnou vazbu informací poskytnutých subjektu o správnosti nebo úspěšnosti/neúspěšnosti zvládnutí látky. Pomáhá subjektu změnit chování žádoucím způsobem nebo získat porozumění.
Otázka: Co je příkladem znalosti výsledků?
Odpověď: Příkladem může být vyvarování se určitého chování po potrestání nebo zlepšení porozumění a chování poté, co učitel vysvětlí, co bylo v předchozí snaze špatně.
Otázka: Jaké jsou podobné pojmy v psychologii?
Odpověď: Mezi podobné pojmy patří KCR (znalost správných výsledků), operantní podmiňování a posilování a zpětná vazba.
Otázka: Co znamená KCR?
Odpověď: KCR znamená "znalost správných výsledků", což znamená, že vždy existuje konkrétní správný výsledek.
Otázka: Jak lze znalost výsledků využít?
Odpověď: Znalost výsledků lze použít při jakémkoli učení, kdy žák (nebo jakékoli zvíře) získá po akci informaci o tom, jak byla akce uspokojivá.
Otázka: Čeho se týká "zpětná vazba"?
Odpověď: Zpětná vazba je obecnější termín, který často označuje způsob, jakým se systémy přizpůsobují nastaveným limitům, jako například u Wattova "regulátoru", který řídil parní stroje.
Vyhledávání