Zemětřesení v Nepálu v dubnu 2015 (známé také jako zemětřesení v Gorkha) zabilo více než 8 800 lidí a více než 23 000 jich zranilo. Došlo k němu 25. dubna v 11:56 místního času. Zemětřesení mělo sílu 7,8 MW. Jeho epicentrum se nacházelo východně od okresu Lamjung. Jeho hypocentrum se nacházelo v hloubce asi 15 km. Jednalo se o nejhorší přírodní katastrofu, která postihla Nepál od nepálsko-bihárského zemětřesení v roce 1934.
Otřes byl způsoben pohybem na rozhraní Indické a Euroasijské litosférické desky, které se v oblasti Himálaje dlouhodobě narážejí do sebe. Právě tato srážka vytváří vysoké napětí v zemské kůře, a proto je Nepál jednou z oblastí světa s vysokým seismickým rizikem.
Zemětřesení vyvolalo na Mount Everestu lavinu, která zabila nejméně 19 lidí. 25. duben 2015 se tak stal nejsmrtelnějším dnem na hoře v historii. Zemětřesení spustilo další obrovskou lavinu v údolí Langtang, kde bylo pohřešováno 250 lidí.
Statisíce lidí přišly o domov a celé vesnice byly zničeny. V údolí Káthmándú byly zničeny staleté budovy zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi nejvíce poškozená místa patřily historické chrámy, náměstí a věže v Káthmándú, Bhaktapuru a Patanu. Škody zasáhly také silnice, mosty, vodovodní systémy, elektrickou síť i telekomunikace, což výrazně ztížilo záchranné práce. Odborníci po desetiletí varovali, že Nepál je náchylný ke smrtícímu zemětřesení.
Pokračující otřesy se objevovaly po celém Nepálu v intervalu 15-20 minut. Jeden otřes dosáhl 26. dubna ve 12:54:08 SEČ magnitudy 6,7. V zemi také přetrvávalo riziko sesuvů půdy. Následné silné dotřesy pokračovaly i v dalších dnech a týdnech, což vyvolávalo paniku mezi obyvateli a komplikovalo návrat do poškozených oblastí.
Do záchranných a humanitárních prací se zapojily nepálské úřady, armáda, místní dobrovolníci i mezinárodní týmy. Do země proudila potravinová pomoc, pitná voda, stany, lékařský materiál a technika pro vyhledávání přeživších. Nemocnice v Káthmándú a dalších městech byly rychle přeplněné a mnoho zraněných muselo být ošetřeno v provizorních podmínkách. Obnova země a rekonstrukce památek, domů a infrastruktury trvala řadu let.
Katastrofa připomněla, jak zranitelné jsou horské oblasti s hustým osídlením, slabší stavbou domů a obtížným přístupem do odlehlých údolí. Zemětřesení v Nepálu se proto stalo nejen jednou z nejtragičtějších událostí roku 2015, ale také důležitým varováním pro budoucí krizovou připravenost v celém regionu Himálaje.