Jive (tanec): historie, technika a pravidla mezinárodního latinského tance

Jive (tanec): objevte historii, techniku a pravidla mezinárodního latinského tance — živý, energický průvodce pro tanečníky i soutěže.

Jive je tanec, jeden z pěti mezinárodních latinskoamerických společenských tanců. Vznikl ve Spojených státech díky afroameričanům na počátku 40. let 20. století. Jedná se o živou a nespoutanou variaci dřívějších forem swingového tance, jako je například jitterbug.

Jive se tančí ve 4/4 taktu a v soutěžích se tančí rychlostí 44 taktů za minutu. Od rock'n'rollu (tance) se liší synkopickým chassé. Kroky se počítají 1, 2, 3 a 4, přičemž 3 a 4 jsou chassé.

Historie a vývoj

Jive vznikl jako americká forma swingu a rychlého rock'n'rollu a rychle se rozšířil mezi socialními a tanečními komunitami po druhé světové válce. Z původních afroamerických tanečních forem (lindy hop, jitterbug) se postupně vyvinula ostře stylizovaná forma, která se stala součástí mezinárodního latinského repertoáru. V Evropě byl jive upraven a kodifikován pro soutěžní tanec a dnes jej vyučují jak taneční školy zaměřené na sportovní tanec, tak i socialní taneční kluby. Odvozeniny a příbuzné styly zahrnují American jive, Boogie-woogie či rock'n'roll show styly.

Technika a charakter

• Rychlost a energie: Jive je velmi energický tanec s rychlými kroky, ostrými akcemi a výraznou dynamikou.
• Bounce action: Typickou technikou je pracování s koleny (bounce), které vytváří charakteristický rytmický pohyb těla. Bounce vzniká střídavým pokrčením a propnutím kolen v době změn váhy.
• Postoj a držení: Postava je vzpřímená, ale volnější než v klasických standardních tancích. Ruka partnerky bývá často v mírně otevřeném postoji, což umožňuje rychlé otáčky a stylové akcenty.
• Footwork a váha: Chůze po špičkách (ball of the foot) je běžná; kroky jsou krátké, rychlé a přesné. Hip action je v jive méně výrazná než v ostatních latinských tancích — důraz je na nohy a rytmus.
• Synkopa a chassé: Charakteristický je synkopovaný chassé (triple step) na konci taktů, které dává tanci „swingový“ vzhled.

Základní kroky a počítání

Mezinárodní soutěžní varianta často počítá základní bar jako 1, 2, 3, 4, kde 3 a 4 tvoří chassé (trojkrok). Obecná struktura opakuje rock step + chassé, případně dvě chassé za sebou. V praxi socialní tanečníci používají i synkopovaná počítání typu „1 & 2 & 3 & 4 &“ nebo tradiční západní počítání „rock step (1–2), triple step (3&4), triple step (5&6)“ — tyto varianty jsou kompatibilní, záleží na stylu a učebním systému.

Typický základní vzorec (zjednodušeně):

• Rock step (první doby) — rychlý krok dozadu (partner)/dopředu (partnerka) a návrat váhy.
• Chassé vlevo nebo vpravo (3–4) — trojkrok, který dává tanci jeho charakteristickou „kročivou“ linku.
• Opakování a variace — v choreografiích se kombinují otočky, kicky, syncopační krokové variace a párové figury.

Soutěžní pravidla a hudba

V soutěžích latinských tanců (např. podle pravidel WDSF či jiných organizací) jsou hodnoceny hlavně technika, rytmus a styl, výraz partnerů, čistota linií a celková choreografie. Hudba pro jive má v soutěžním kontextu uváděné tempo 44 taktů za minutu (to odpovídá přibližně 176 úderům za minutu v 4/4), což zaručuje velmi rychlé a energické provedení.

Porotci sledují zejména:

• správné načasování a přesný rytmus,
• techniku nohou (práce na špičkách, přesnost kroků),
• kvalitu bounce akce a kondici (tanec je fyzicky náročný),
• stylistické prvky a výraz (charisma a taneční výrazy),
• týmovou synchronizaci a prostorové využití taneční plochy.

Rozdíly mezi mezinárodním a americkým jive

Mezinárodní jive (ten, který se vyučuje v systému latinských soutěží) je ostře stylizovaný, rychlý a klade důraz na čistou techniku a tradiční chassé. Americký jive bývá v praxi volnější, více ovlivněný show prvky, breakawaymi a swingovými figurami, a někdy se tančí v jiném tempu či s jinou muzikální frází.

Oblečení, obuv a bezpečnost

• Obuv: Pohodlné taneční boty s měkkou podrážkou a dobrou adhezí. Dámám se často doporučují latinské boty na vyšším podpatku s pevnějším upnutím, pánům nízké taneční boty s hladkou podrážkou pro obratnost.
• Oblečení: V soutěžích formální a stylizované kostýmy; při tréninku volné sportovní oblečení, které neomezuje pohyb.
• Bezpečnost: Vzhledem k vysokému tempu je důležitý strečink, posilování nohou a správná technika, aby se předešlo úrazům kolen nebo kotníků.

Tipy pro výuku a zlepšení

• Pracujte na přesném počítání a muzikálnosti — jive je rytmový tanec, kde každé akcentování má význam.
• Zaměřte se na práci kolen a odraz — bounce action musí být plynulá a kontrolovaná.
• Naučte se několik základních chassé a otoček, poté je kombinujte do kratších choreografií.
• Trénujte kondici — jive vyžaduje výbušnost a vytrvalost.
• Sledujte zkušené tanečníky a soutěže — pomůže to pochopit stylistické nuance a úroveň techniky.

Jive je tanec, který kombinací rychlosti, dynamiky a hravosti přitahuje jak soutěžní tanečníky, tak společenské tančící. Jeho kořeny ve swingu i africko-amerických tradicích mu dodávají unikátní charakter, který se proměňuje podle stylu, školy i partnerů.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to džirga?

Otázka: Jak se Jive liší od dřívějších forem swingového tance?

Otázka: Jaké je tempo pro Jive v soutěži?

Otázka: Jaký je rozdíl mezi Jive a Rock 'n Roll?

Otázka: Jak se počítají kroky v Jive?

Otázka: Co dělá Jive živým tancem?

Otázka: Kdo původně vytvořil Jive?

Hledání podle dopisu