Iontová vazba
Iontová vazba je elektrostatická přitažlivá síla mezi nekovovým a kovovým iontem v obří iontové krystalovémřížce. K tomu dochází, když se nabité atomy (ionty) přitahují. K tomu dochází poté, co atom kovu ztratí jeden nebo více svých elektronů ve prospěch atomu nekovu. Čím větší je rozdíl nábojů mezi kovovým a nekovovým iontem, tím silnější je iontová vazba. Při tomto procesu mohou být předány maximálně tři elektrony.
Atom kovu se stává kladným kationtem, protože ztrácí elektron(y). Atom nekovu se stává záporným aniontem, protože získává elektron(y). K tomu dochází například při spojení sodíku a chlóru za vzniku běžné kuchyňské soli NaCl. Nejprve se atomy sodíku (Na) oxidují a ztrácejí elektron za vzniku kladně nabitých sodíkových iontů (Na +). Atomy chloru získají elektrony od atomů sodíku a vytvoří záporně nabité chloridové ionty (Cl -). Oba ionty jsou nyní opačně nabité a drží je silné elektrostatické přitažlivé síly.
Vlastnosti iontových vazeb
- Trojrozměrná iontová struktura zvaná obří iontová krystalová mřížková struktura.
- Iontové sloučeniny jsou rozpustné ve vodě, protože ionty vytvářejí příznivé interakce s molekulami vody, které uvolňují dostatečnou energii k odtržení od mřížky.
·
- V pevném stavu nevedou elektrický proud. V kapalném stavu nebo po rozpuštění ve vodě však vedou elektřinu dobře, protože ionty se mohou volně pohybovat a přenášet náboj.
- Jsou v kontrastu s vlastnostmi kovalentních vazeb.
- Někdy, pokud nemají volný valenční elektron, který by vytvořil úplnou slupku, se jeden chová jako dva a točí se v osmičce kolem obou atomů.
- Iontové vazby jsou obecně mnohem slabší než kovalentní.
- Iontové sloučeniny mají vysoký bod tání/vaření v důsledku silných elektrostatických přitažlivých sil, jejichž překonání vyžaduje velké množství tepelné energie.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to iontová vazba?
Odpověď: Iontová vazba je elektrostatická přitažlivá síla mezi nekovovým a kovovým iontem v obří iontové krystalové mřížce.
Otázka: Jak vzniká iontová vazba?
Odpověď: Iontová vazba vzniká, když se nabité atomy (ionty) přitahují. K tomu dochází poté, co atom kovu ztratí jeden nebo více svých elektronů ve prospěch atomu nekovu.
Otázka: Čím je iontová vazba pevnější?
Odpověď: Čím větší je rozdíl nábojů mezi kovovým a nekovovým iontem, tím silnější je iontová vazba.
Otázka: Kolik elektronů může být předáno během procesu iontové vazby?
Odpověď: Během procesu mohou být přeneseny maximálně tři elektrony.
Otázka: Co se děje s atomem kovu v průběhu iontové vazby?
Odpověď: Atom kovu se stává kladným kationtem, protože ztrácí elektron(y).
Otázka: Co se stane s nekovovým atomem během iontové vazby?
Odpověď: Nekovový atom se stane záporným aniontem, protože získá elektron(y).
Otázka: Můžete popsat příklad iontové vazby?
Odpověď: Příkladem iontové vazby je spojení sodíku a chlóru za vzniku běžné kuchyňské soli NaCl. Nejprve atomy sodíku (Na) oxidují a ztrácejí elektron za vzniku kladně nabitých sodíkových iontů (Na+). Atomy chloru získají elektrony od atomů sodíku a vytvoří záporně nabité chloridové ionty (Cl-). Oba ionty jsou nyní opačně nabité a drží je silné elektrostatické přitažlivé síly.
