Sovětský svaz stál na straně Bangladéšanů a během války podporoval indickou armádu a Mukti Bahini. Sověti se domnívali, že nezávislost Bangladéše oslabí pozici jejich rivalů - Spojených států a Číny. SSSR poskytl Indii ujištění, že pokud dojde ke konfrontaci se Spojenými státy nebo Čínou, přijme protiopatření. Toto ujištění bylo zakotveno v indicko-sovětské smlouvě o přátelství podepsané v srpnu 1971.
Spojené státy podporovaly Pákistán politicky a dodávkami. Prezident Richard Nixon a jeho ministr zahraničí Henry Kissinger se obávali sovětské expanze do jižní a jihovýchodní Asie. Pákistán byl blízkým spojencem Čínské lidové republiky, s níž Nixon jednal o sblížení. Nixon se chystal navštívit Čínu v únoru 1972. Nixon se obával, že indická invaze do západního Pákistánu by Sovětům zajistila kontrolu nad regionem. Vážně by to podkopalo globální postavení Spojených států a regionální pozici nového tichého spojence Ameriky, Číny. Nixon, aby Číně prokázal, že Spojené státy jsou v dobré víře jako spojenec, poslal do Pákistánu vojenské dodávky, které vedl přes Jordánsko a Írán, a zároveň povzbudil Čínu, aby zvýšila dodávky zbraní do Pákistánu. Nixonova administrativa rovněž ignorovala zprávy, které obdržela o "genocidních" aktivitách pákistánské armády ve Východním Pákistánu, zejména Bloodův telegram. To vyvolalo rozsáhlou kritiku a odsouzení ze strany Kongresu i mezinárodního tisku. Spojené státy předložily v Radě bezpečnosti OSN rezoluci vyzývající Indii a Pákistán k příměří a stažení ozbrojených sil. Sovětský svaz ji vetoval. V následujících dnech se Nixon a Kissinger snažili přimět Indii ke stažení, ale neuspěli.
Prezident Nixon požádal Írán a Jordánsko o vyslání stíhaček F-86, F-104 a F-5 na pomoc Pákistánu.
Když se zdálo, že porážka Pákistánu ve východním sektoru je jistá, vyslal Nixon do Bengálského zálivu bojovou skupinu letadlových lodí vedenou letadlovou lodí USS Enterprise. Enterprise a její doprovodné lodě dorazily na místo 11. prosince 1971. Podle ruského dokumentu vyslala Velká Británie do zálivu bojovou skupinu letadlových lodí vedenou letadlovou lodí HMS Eagle.
6. a 13. prosince vyslalo sovětské námořnictvo z Vladivostoku dvě skupiny křižníků a torpédoborců a ponorku vyzbrojenou jadernými raketami, které od 18. prosince 1971 do 7. ledna 1972 sledovaly americkou operační skupinu 74 v Indickém oceánu. Sověti měli k dispozici také jadernou ponorku, která pomáhala odvrátit hrozbu, již představovala operační skupina USS Enterprise v Indickém oceánu.
