Práva domorodců na půdu v Austrálii
Shrnutí práv původních obyvatel Austrálie k půdě: právní rámce, historický kontext, typy práv, postupy nároků a současné výzvy pro komunity.
Přehled
Práva domorodců na půdu v Austrálii označují různé právní instituty, které uznávají vztah původních obyvatel k zemi. Tyto instituce zahrnují jak moderní nároky na půdu, tak historické zákony o pozorování tradic a správě území. Právní režimy se liší podle státu a teritoria a kombinují soudní rozhodnutí, federální zákony a místní praxi.
Právní rámce a typy práv
V Austrálii rozlišujeme zejména dvě hlavní kategorie: native title (uznání tradičního vlastnictví) a tzv. land rights (zákonem přiznaná správa půdy). Po precedentním rozsudku Mabo z roku 1992 vznikl federální Native Title Act, který upravuje postupy nároků a ochrany práv. Současně existují specifické zákony jako Aboriginal Land Rights Acts v některých jurisdikcích a místní úpravy v rámci Nového Jižního Walesu, Jižní Austrálie nebo Victorie.
Charakteristiky práv
- Obvykle jde o kolektivní práva přiznaná komunitě nebo kmeni, nikoli individuální vlastnictví; příklady viz komunitní tituly.
- Práva jsou často inalienabilní – pozemek nelze běžně prodat ani zastavit; odkaz na právní omezení najdete u státních pravidel.
- Předpokládá se dědění a přenos podle tradičních pravidel a moderních správních mechanismů, proto se v právních rozhodnutích zmiňuje zachování pro budoucí generace.
Historie a vývoj
Historie sahá od koloniálních expropriací přes postupné uznávání až po soudní rozhodnutí 20. století. Rozsudek v případu Mabo a následné spory jako Wik vedly k legislativním změnám a procesům, které umožňují komunitám podávat nároky na půdu a usilovat o vyrovnání nebo uznání. V některých regionech, například v Severním teritoriu, vznikly instituce a rady spravující vrácená území a dohled nad užíváním půdy.
Postupy, význam a příklady
Nároky se podávají přes soudy nebo specializované orgány; často jim předcházejí antropologické, genealogické a historické šetření, jednání s vládou a dohody s vlastníky jiných práv. Uspokojení nároku může znamenat plné uznání práva, smluvní dohody o užívání půdy nebo finanční kompenzace. Práva na půdu podporují kulturní obnovu, posílení samosprávy a ekonomické projekty – např. správu rezervací, ekoturistiku nebo dohody o využití s těžebními společnostmi.
Výzvy a rozlišení
Mezi hlavní problémy patří složitost dokazování tradiční vazby, konflikty s pásem pastvin a těžebními licencemi, nevhodná legislativa a omezené finanční zdroje komunit. Právní úpravy se liší mezi státy a teritorii, a proto je důležité rozlišovat právní rámce v konkrétních oblastech, například mezi Queenslandem a Torresovým průlivem. Celkově však jde o klíčový prvek usilování o spravedlivé uznání práv původních obyvatel v Austrálii.
Pozadí
Přijetí zákonů o pozemkových právech domorodců v Austrálii bylo vyvoláno mnoha významnými protesty domorodců. Teprve v 70. letech 20. století však vzniklo organizované hnutí za uznání pozemkových práv domorodců.
Stávka v Pilbaře
1. května 1946 vstoupilo do stávky více než 800 domorodých pastevců v oblasti Pilbara v Západní Austrálii. Požadovali mzdu za svou práci. Připojili se k nim další domorodí dělníci z měst Port Hedland a Marble Bar. Stávka skončila v roce 1949.
Petice za kůru Yolngu
V roce 1963 vláda přeměnila část tradičního území Yolnguů (v Arnhemské zemi) na bauxitový důl. Yolnguové zahájili petici (nyní nazývanou petice Yirrkala bark), aby se domohli práv na tyto pozemky. Z petice se stal soudní spor. Těžba přesto pokračovala a soudní spor se táhl 41 let. Yolnguové se nakonec v roce 2011 stali součástí dohody mezi vládou a těžební společností.
Jízda za svobodou
V letech 1964 a 1965 vytvořili studenti Univerzity v Sydney skupinu nazvanou Studentská akce pro domorodce. Jezdili do venkovských měst Nového Jižního Walesu, aby zkoumali segregaci mezi původními a nepůvodními obyvateli. Vedli protesty, aby se lidé dozvěděli o problematice občanských práv domorodců. Tato akce se stala známou jako hnutí Freedom Ride (Jízda svobody). V té době nebyli domorodí obyvatelé započítáváni do sčítání lidu a jejich občanská práva se lišila od práv bílých občanů. To se změnilo v roce 1967, kdy referendum přiznalo domorodcům stejná práva jako bílým Australanům.
Wave Hill walkoff
K odchodu z Wave Hill došlo v srpnu 1966. Celkem 200 gurindžijských chovatelů dobytka a služebnictva na dobytčí stanici Wave Hill vstoupilo do stávky, aby požadovali mzdy a navrácení části své tradiční půdy. Stávka trvala devět let. Požadavek nebyl splněn, ale Gurindžové zůstali tábořit na své tradiční půdě. Rozhodli se porušovat státní zákony, ale dodržovat své vlastní. To zvýšilo podporu obyvatelstva pro práva domorodých obyvatel na půdu. Příznivci ve městech se shromáždili na podporu Gurindžů a nakonec získali vlastnické právo na část své půdy.
Pozadí
Přijetí zákonů o pozemkových právech domorodců v Austrálii bylo vyvoláno mnoha významnými protesty domorodců. Teprve v 70. letech 20. století však vzniklo organizované hnutí za uznání pozemkových práv domorodců.
Stávka v Pilbaře
1. května 1946 vstoupilo do stávky více než 800 domorodých pastevců v oblasti Pilbara v Západní Austrálii. Požadovali mzdu za svou práci. Připojili se k nim další domorodí dělníci z měst Port Hedland a Marble Bar. Stávka skončila v roce 1949.
Petice za kůru Yolngu
V roce 1963 vláda přeměnila část tradičního území Yolnguů (v Arnhemské zemi) na bauxitový důl. Yolnguové zahájili petici (nyní nazývanou petice Yirrkala bark), aby se domohli práv na tyto pozemky. Z petice se stal soudní spor. Těžba přesto pokračovala a soudní spor se táhl 41 let. Yolnguové se nakonec v roce 2011 stali součástí dohody mezi vládou a těžební společností.
Jízda za svobodou
V letech 1964 a 1965 vytvořili studenti Univerzity v Sydney skupinu nazvanou Studentská akce pro domorodce. Jezdili do venkovských měst Nového Jižního Walesu, aby zkoumali segregaci mezi původními a nepůvodními obyvateli. Vedli protesty, aby se lidé dozvěděli o problematice občanských práv domorodců. Tato akce se stala známou jako hnutí Freedom Ride (Jízda svobody). V té době nebyli domorodí obyvatelé započítáváni do sčítání lidu a jejich občanská práva se lišila od práv bílých občanů. To se změnilo v roce 1967, kdy referendum přiznalo domorodcům stejná práva jako bílým Australanům.
Wave Hill walkoff
K odchodu z Wave Hill došlo v srpnu 1966. Celkem 200 gurindžijských chovatelů dobytka a služebnictva na dobytčí stanici Wave Hill vstoupilo do stávky, aby požadovali mzdy a navrácení části své tradiční půdy. Stávka trvala devět let. Požadavek nebyl splněn, ale Gurindžové zůstali tábořit na své tradiční půdě. Rozhodli se porušovat státní zákony, ale dodržovat své vlastní. To zvýšilo podporu obyvatelstva pro práva domorodých obyvatel na půdu. Příznivci ve městech se shromáždili na podporu Gurindžů a nakonec získali vlastnické právo na část své půdy.
Zákony států a území
|
| Tento oddíl potřebuje více informací. (březen 2012) |
![[icon]](https://www.alegsaonline.com/image/20px-Wiki_letter_w_cropped.svg.png){kind=small}
Zákon o právech domorodých obyvatel na půdu z roku 1976
V roce 1973 byla v Severním teritoriu zřízena Komise pro práva domorodých obyvatel. Tato královská komise prohlásila, že vláda by měla uznat práva Aboringal Land Rights, a poskytla rady pro přijetí zákonů týkajících se této problematiky. Premiér Gough Whitlam tuto radu přijal a předložil parlamentu návrh zákona o pozemkových právech. Další premiér Malcolm Fraser jej změnil a 16. prosince 1976 jej schválil generální guvernér.
V roce 1976 přijala vláda teritoria první zákon o právech domorodců na půdu v zemi. Ten umožnil domorodým obyvatelům teritoria uplatňovat práva na půdu, na které žili jejich předkové před příchodem bělochů. Skupiny, které vznesly nároky, musely prokázat svůj tradiční (historický) vztah k půdě. Díky tomu nakonec získaly domorodé skupiny téměř 50 % půdy v Severním teritoriu (přibližně 600 000 km2 nebo 230 000 mil čtverečních). Před tímto zákonem existovalo v Severním teritoriu mnoho "domorodých rezervací". Tato půda byla ve vlastnictví vlády a byla vyčleněna pro domorodé obyvatele, aby na ní žili, dokud nebudou asimilováni do bělošské společnosti. Když zákon vstoupil v platnost, byly staré "rezervace" předány domorodým skupinám, které v nich žily, aniž by o ně musely žádat.
Zákony států a území
|
| Tento oddíl potřebuje více informací. (březen 2012) |
Zákon o právech domorodých obyvatel na půdu z roku 1976
V roce 1973 byla v Severním teritoriu zřízena Komise pro práva domorodých obyvatel. Tato královská komise prohlásila, že vláda by měla uznat práva Aboringal Land Rights, a poskytla rady pro přijetí zákonů týkajících se této problematiky. Premiér Gough Whitlam tuto radu přijal a předložil parlamentu návrh zákona o pozemkových právech. Další premiér Malcolm Fraser jej změnil a 16. prosince 1976 jej schválil generální guvernér.
V roce 1976 přijala vláda teritoria první zákon o právech domorodců na půdu v zemi. Ten umožnil domorodým obyvatelům teritoria uplatňovat práva na půdu, na které žili jejich předkové před příchodem bělochů. Skupiny, které vznesly nároky, musely prokázat svůj tradiční (historický) vztah k půdě. Díky tomu nakonec získaly domorodé skupiny téměř 50 % půdy v Severním teritoriu (přibližně 600 000 km2 nebo 230 000 mil čtverečních). Před tímto zákonem existovalo v Severním teritoriu mnoho "domorodých rezervací". Tato půda byla ve vlastnictví vlády a byla vyčleněna pro domorodé obyvatele, aby na ní žili, dokud nebudou asimilováni do bělošské společnosti. Když zákon vstoupil v platnost, byly staré "rezervace" předány domorodým skupinám, které v nich žily, aniž by o ně musely žádat.
Autor
AlegsaOnline.com Práva domorodců na půdu v Austrálii Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/465
Zdroje
- portsea.austlii.edu.au : Aboriginal Lands Trust Act 1966
- nntt.gov.au : "What's the difference between native title and land rights?? – National Native Title Tribunal"
- learnline.cdu.edu.au : "Uluru–Kata Tjuta: Knowledge for Tour Guides"
- theaustralian.com.au : "The end of Gove's historic injustice to traditional owners"
- clc.org.au : Aboriginal Land Rights Act
- dfat.gov.au : Indigenous land rights and native title
- books.google.com.au : Uluru: an Aboriginal history of Ayers Rock
- clc.org.au : "Aboriginal Land Rights Act Made Simple"