Gilbert a Sullivan: autoři anglických komických oper 19. století
Gilbert a Sullivan — průkopníci anglických komických oper 19. století: jejich humorná libreta a melodie formovaly divadlo, politiku i film. Poznejte jejich ikonická díla.
Gilbert a Sullivan byli dva muži, kteří na konci 19. století společně napsali čtrnáct známých komických oper. W. S. Gilbert napsal slova k operám, zatímco Arthur Sullivan byl skladatelem, který k nim napsal hudbu.
Gilbert a Sullivan zavedli obsahové a formální inovace, které ovlivnily vývoj hudebního divadla ve 20. století. Opery ovlivnily také politický diskurz, literaturu, film a televizi. Jejich opery se dodnes běžně hrají a některé byly zfilmovány. Mnohé z oper jsou velmi vtipné a písně jsou často parodovány.
Producent Richard D'Oyly Carte svedl Gilberta a Sullivana dohromady a pomohl jejich spolupráci. V roce 1881 postavil divadlo Savoy Theatre pro uvádění jejich společných děl a založil D'Oyly Carte Opera Company, která jejich díla uváděla a propagovala více než sto let.
Krátké životopisy a období spolupráce
William Schwenck Gilbert (1836–1911) byl dramatik, básník a libretiosta známý svým suchým humorem, ironií a schopností vytvořit „absurdní“ situace, které odhalují společenské nerovnosti a byrokracii. Sir Arthur Sullivan (1842–1900) byl uznávaný skladatel, který měl vzdělání v klasické hudbě a zvládl skloubit melodickou jemnost s jednoznačným smyslem pro dramatické načasování.
Dílo a nejznámější opery
Spolupracovali hlavně v letech 1871–1896 a vytvořili celkem čtrnáct komických oper. Mezi nejznámější patří:
- H.M.S. Pinafore (1878) – satira na námořní a společenské třídy;
- The Pirates of Penzance (1879) – populární pro své patter písně a humorné situace;
- The Mikado (1885) – satira anglické byrokracie zasazená do japonského prostředí (fiktivně);
- Patience (1881) – karikatura estetického hnutí a módních umělců té doby.
Styl, témata a hudební rysy
Typické rysy jejich děl:
- Předlohy a humor: libreta W. S. Gilberta pracují s „topsy‑turvy“ situacemi – absurdní pravidla světa, která vedou k logickým, ale komickým závěrům;
- Sociální satira: kritika byrokracie, třídy, práva, manželství a institucionálního pokrytectví, podaná lehce a vtipně;
- Patter písně: rychlé, rytmické recitativní části (typicky pro komické postavy), které se staly jedním z charakteristických znaků;
- Hudba: Sullivanův cit pro melodii a orchestraci – hudba je přístupná, melodická a často dokonale podtrhuje text a komické záměry;
- Struktura: kombinace sborových scén, sólových árií a čísel, která podporují dramatickou akci, spíše než operní exhibici jednotlivých pěvců.
Význam D'Oyly Carte a Savoy Opera
Richard D'Oyly Carte sehrál klíčovou roli: organizoval produkce, financoval stavbu Savoy Theatre (1881) a založil stálou společnost, která uváděla jejich opery. Díky tomu se vytvořila konzistentní úroveň inscenací a branding — vznikl pojem Savoy Opera pro označení jejich děl a podobných počinů. D'Oyly Carte také zajišťoval rozsáhlé turné a mezinárodní uvádění, což přispělo k trvalé popularitě jejich oper.
Recepce, kontroverze a vztahy autorů
Spolupráce nebyla bez napětí: občasné spory o honoráře, autorská práva a produkční kontrolu vedly k roztržkám mezi Gilbertem, Sullivanem a D'Oyly Carte. Přesto jejich společné práce přetrvaly a do velké míry definovaly žánr anglické komické opery. Reakce publika byla většinou velmi příznivá – některá díla se stala mezinárodními hity.
Dědictví a současné inscenace
Gilbert a Sullivan významně ovlivnili vývoj moderního muzikálu a operety. Jejich díla se hrají i ve 21. století amatérsky i profesionálně, existují specialistické soubory věnující se jejich repertoáru a četné nahrávky, filmy i televizní adaptace udržují jejich tvorbu v povědomí. Jejich písně a scény se často parodují a citují v populární kultuře. Tematická hloubka skrytá za komikou – kritika moci, byrokracie nebo sociálních konvencí – činí jejich opery čtením i poslechovým zážitkem i pro současné diváky.
Proč je dobré jejich opery poznat
- Nabízejí spojení inteligentního textu a chytlavé hudby.
- Jsou historickým milníkem vývoje anglického divadla a hudebního humoru.
- Poskytují pohled na viktoriánskou společnost skrze nadsázku, která zůstává srozumitelná i dnes.
Celkově lze říci, že Gilbert a Sullivan vytvořili jedinečný a trvalý příspěvek k hudebnímu divadlu: jejich spolupráce dala vzniknout dílům, která bavičsky i intelektuálně obohacují publikum již více než sto let.
Opery
- Thespis aneb Zestárlí bohové (1871)
- Soudní proces s porotou (1875)
- Čaroděj (1877)
- H.M.S. Pinafore aneb Dívka, která milovala námořníka (1878)
- Piráti z Penzance aneb Otrok povinnosti (1879)
- Patience aneb Bunthornova nevěsta (1881)
- Iolanthe aneb Peer a Peri (1882)
- Princezna Ida aneb Hrad Adamant (1884)
- Mikádo aneb Městečko Titipu (1885)
- Ruddigore aneb Čarodějnická kletba (1887)
- Důstojníci gardy aneb Veselý muž a jeho služebná (1888)
- Gondoliéři aneb Král Baratárie (1889)
- Utopie s ručením omezeným aneb Květy pokroku (1893)
- Velkovévoda aneb Zákonný souboj (1896)
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byli Gilbert a Sullivan?
A: Gilbert a Sullivan byli dva muži, kteří na konci 19. století společně napsali čtrnáct známých komických oper.
Otázka: Jaká byla Gilbertova role v jejich spolupráci?
A: Gilbert napsal slova k operám.
Otázka: Kdo složil hudbu k jejich operám?
Odpověď: Hudbu k operám napsal Arthur Sullivan.
Otázka: Jaký vliv měli Gilbert a Sullivan na vývoj hudebního divadla ve 20. století?
Odpověď: Gilbert a Sullivan zavedli obsahové a formální inovace, které ovlivnily vývoj hudebního divadla ve 20. století.
Otázka: Jaké další oblasti ovlivnily Gilbertovy a Sullivanovy opery?
Odpověď: Jejich opery ovlivnily také politický diskurz, literaturu, film a televizi.
Otázka: Kdo pomohl Gilberta a Sullivana spojit?
Odpověď: Gilberta a Sullivana dal dohromady producent Richard D'Oyly Carte, který napomohl jejich spolupráci.
Otázka: Co udělal Richard D'Oyly Carte pro propagaci Gilbertových a Sullivanových děl?
A: Richard D'Oyly Carte postavil v roce 1881 divadlo Savoy Theatre, kde se uváděla jejich společná díla, a založil D'Oyly Carte Opera Company, která hrála a propagovala jejich díla více než sto let.
Vyhledávání
