Staroegyptské královské tituly: definice, pět jmen a význam

Objevte staroegyptská královská jména a tituly: definice, význam, pět tradičních jmen a jejich role v státní a náboženské moci faraónů.

Staroegyptské královské tituly byly standardním způsobem pojmenování faraonů, králů starověkého Egypta. Tato jména a tituly vyjadřovala jak světskou, tak náboženskou moc panovníka a často popisovala jeho poslání, božský původ nebo vztah k bohům. Jména a titulatura se někdy v průběhu vlády měnila podle politických či náboženských potřeb vládce.

Ve Střední říši se ustálil soubor pěti královských jmen – tzv. pětinásobná titulatura. Tento úplný soubor titulů (titulatura), který obsahoval pět jmen, se stal standardem a používal se postupně po staletí, včetně pozdějších dob až do římské nadvlády.

Pět královských jmen: přehled a význam

• Horusovo jméno – nejstarší typ královského jména, často zobrazený v serechu (obeliskovitý rámeček se znakem boha Hora nahoře). Horusovo jméno zdůrazňovalo spojení krále s bohem Horusem a jeho ochranitelskou a vítěznou funkci.
• Nebty (jméno „dvou paní“) – jméno uvedené pod ochranou dvou bohyní — Uadyet (hadí bohyně Dolního Egypta) a Nekhbet (výrší sokolice Horního Egypta). Toto jméno potvrzovalo panovníkovu vládu nad oběma částmi země a jeho ochranu bohy samého území.
• Zlaté Horovo jméno (Horus zlatý) – často interpretované jako výraz věčné, božské hodnoty panovníka (zlato jako symbol nesmrtelnosti a božství). Toto jméno mohlo mít i spojitost s vítězstvím a nemožností porážky.
• Prenomen (trůnní jméno) – jméno užívané při nástupu na trůn, obvykle psané v oválném rámečku cartouche (kartuše) a předcházené titulem „král Horního a Dolního Egypta“ (nswt-bjtj). Prenomen reflektuje oficiální královskou roli a často obsahuje epiteton vyjadřující božskou podporu či konkrétní politické aspirace.
• Nomen (rodné či osobní jméno) – „rodné“ jméno, kterým byl panovník narozen (nomen) a které bylo rovněž psáno v kartuši. Nomen bývá často doplněno epitetonem „syn Re“ nebo jinými náboženskými formulacemi, které podtrhují božský původ krále.

Grafika a symbolika: serech a kartuše

Horusovo jméno se tradičně zapisovalo v serechu, tj. obdélníkovém rámečku symbolizujícím palácovou fasádu s podobiznou boha Hora nahoře. Prenomen a nomen byly nejčastěji vkládány do oválného rámečku nazývaného cartouche (kartouše), který chránil jméno panovníka a postupně se stal typickým znakem královské titulatury.

Funkce titulatury

• Legitimace moci — titulatura prokazovala božský původ a právo vládnout.
• Náboženský rozměr — jména spojovala krále s bohy a náboženskými institucemi.
• Propaganda — volba jmen a epithet často komunikovala politické cíle, vojenské úspěchy nebo ideály vlády.
• Identifikace v písemných pramenech — titulatura pomáhala rozlišit panovníky se stejným rodným jménem a sloužila v administrativě i kultu.

Proměny titulatury během vlády a v dějinách

Titulatura nebyla zcela neměnná: králové si ji mohli měnit po nástupu, při velkých náboženských reformách nebo po významných událostech. Známé příklady jsou Amenhotep IV., který přijal jméno Akhenaten během zavádění kultu Atona, nebo Tutanchamon, který po návratu k tradičním bohům změnil jméno z Tutankhaten na Tutankhamun. Také ženské vladařky (např. Hatshepsut) používaly plnou titulaturu, aby posílily své legitimní postavení.

Historický dosah

Pětičlenná titulatura se vyvinula z ranějších form a postupně se stala standardem od Střední říše dále. Její prvky jsou patrné v nápisech a památkách po celé egyptské dějiny a používání podobné titulatury přetrvalo i do pozdních období včetně doby, kdy Egypt ovládali cizinci (novodobé římské období).

Závěr: Královské tituly starověkého Egypta nejsou jen jmény — jsou to komplexní znaky moci, náboženské autority a politické komunikace. Pět jmen titulatury poskytuje ucelený obraz toho, jak si faraon přisvojoval božskou legitimitu, úlohu ochránce země i veřejnou identitu, kterou předával svým poddaným i budoucím generacím.

Jméno Horus

Jméno Horus je nejstarší formou faraonova jména. Vzniklo v predynastickém období. Mnozí z nejstarších známých egyptských faraonů byli známí pouze pod tímto titulem.

Horovo jméno se obvykle psalo uvnitř serekhu. Ten byl symbolem palácového průčelí. Uvnitř serekhu bylo hieroglyfy napsáno jméno faraona. Obvykle se na něm nebo vedle něj nacházel obraz sokola, boha Hora.

Jeden egyptský vládce, Seth-Peribsen z 2. dynastie, používal místo Hora obraz boha Seta. Snad to ukazovalo, že v zemi došlo k nějakému náboženskému rozdělení. Po něm nastoupil Chasekhemwy, který nad své jméno umístil symboly Seta i Hora. Pozdější králové měli vedle svého jména vždy Hórův obraz.

V době Nové říše se Horovo jméno často psalo bez uzavírajícího serekh.

 
Serekh obsahující jméno Djet a spojení s Wadjetem, vystavený v Louvru  

Trůnní jméno (prenomen)

Faraonovo trůnní jméno, první ze dvou jmen napsaných uvnitř kartuše, s titulem nsw-bity (nesu-bity, nesw-bit, nswt-bjtj). Znamená to "S/He sedláka a včely". To se často překládá jako "král Horního a Dolního Egypta", protože ostřice a včela byly symboly pro Horní a Dolní Egypt.

Výraz nsw-bity může pocházet z berberského slova pro "silného muže, vládce" (Schneider 1993).

Často se také používal přídomek neb tawy, "Pán dvou zemí", který označoval oblasti egyptského údolí a delty.

 
Praenomen z kartuše Thutmose II., před kterým jsou symboly ostřice a včely, Hatšepsutin chrám, Luxor  

Otázky a odpovědi

Otázka: K čemu sloužily staroegyptské královské tituly?

Otázka: Měnila se jména a tituly faraonů v průběhu jejich vlády?

Otázka: Jaký soubor titulů používali faraoni během Střední říše?

Otázka: Co je to titulatura?

Otázka: Používaly se staroegyptské královské tituly pouze v době vlády starověkého Egypta?

Otázka: Poskytovaly staroegyptské královské tituly nějaké prohlášení pro krále?

Otázka: Co představovaly staroegyptské královské tituly?

Hledání podle dopisu