Čtvrtá stěna
Čtvrtá stěna je pomyslná "zeď" v přední části jeviště v tradičním třístěnném divadle. V divadle je čtvrtá stěna ta, přes kterou diváci vidí děj hry. Myšlenku čtvrté stěny proslavil filozof a kritik Denis Diderot. Více se začala používat v 19. století. Čtvrtá stěna rozšířila myšlenku pomyslné hranice mezi jakýmkoli fiktivním dílem a jeho diváky.
Pokud herec mluví přímo k divákům, něco jim dělá nebo si jich prostě jen všímá, říká se tomu "prolomení čtvrté stěny". Ve filmu nebo v televizi to může být provedeno tak, že herec mluví přímo do kamery. Tím se prolomí hranice, která je obvykle stanovena nebo předpokládána v dílech fikce. Je to známé jako metafikční technika. V literatuře a videohrách k tomu dochází, když postava uzná čtenáře nebo hráče.
Čtvrtá stěna není totéž co monolog. Soliloquy je dramatický prostředek používaný dramatiky, kdy postava na jevišti pronáší monolog, který dává divákům nahlédnout do jejích myšlenek.
Přijetí průhlednosti čtvrté stěny je součástí pozastavení nedůvěry mezi fikčním dílem a diváky. Umožňuje jim vychutnat si fikci, jako by sledovali skutečné události. I když ji kritik Vincent Canby v roce 1987 popsal jako "onu neviditelnou bariéru, která navždy odděluje diváky od jeviště".
Ve skříňové scéně, jako je tato, která byla použita v inscenaci Višňového sadu Antona Čechova v Moskevském uměleckém divadle v roce 1904, tvoří tři stěny kulisy na jevišti, zatímco neviditelnou čtvrtou stěnu tvoří oblouk proscénia.
Mimo divadlo
Metaforu čtvrté stěny použil herec Sir Ian McKellen k popisu díla malíře L. S. Lowryho:
"... stál naproti svým poddaným a pozoroval je. Dost často se v davu objevilo několik jedinců, kteří se za ním ohlíželi. Na okamžik nás zvou do svého světa, podobně jako to někdy dělají postavy na jevišti, které prolamují iluzi čtvrté stěny."
McKellen prohlásil, že "Lowryho pohled ze vzduchu je jako pohled z kruhu šatů", který se dívá dolů jako na jeviště. A McKellen tvrdí, že Lowry "často vyznačuje hranice pouliční scény obrubníky nebo chodníkem, které působí jako okraj jeviště, kde světla osvětlují děj".
Metaforu čtvrté stěny použil literární kritik David Barnett k parodii Pána prstenů od The Harvard Lampoon. Postava podle něj porušuje pravidla vyprávění tím, že odkazuje na samotný text. Postava Froda poznamená, že "to měl být dlouhý epos", čímž podle Barnetta "prolomí čtvrtou zeď".
Woody Allen ve svém filmu Annie Hallová několikrát prolomil čtvrtou stěnu. Allen to vysvětlil takto: "Protože jsem cítil, že mnoho lidí v publiku má stejné pocity a stejné problémy. Chtěl jsem s nimi mluvit přímo a konfrontovat je."
Pro komediální efekt se používají také přestávky ve čtvrté stěně. Mel Brooks porušuje čtvrtou stěnu v mnoha svých filmech, někdy doslova. Ve filmu Planoucí sedla byla vrcholná scéna boje mezi obyvateli městečka a zločinci tak velká, že se doslova prolomila do dalších částí filmového studia.
V televizi je prolomení čtvrté stěny vzácné. Dělo se to v celé historii média. George Burns to udělal mnohokrát v sitcomu z 50. let, ve kterém hrál se svou skutečnou manželkou Gracie Allenovou. V seriálech To je show Garryho Shandlinga a Chlapci paní Brownové se titulní postava prochází mezi kulisami uprostřed scény. V druhém jmenovaném filmu postavy znovu opakují tytéž scény, když jim unikne nějaká replika dialogu. Další televizní postavou, která pravidelně porušuje čtvrtou stěnu, je Francis Urquhart v britských seriálech Dům z karet, Hrát krále a Poslední řez. Urquhart během každé epizody několikrát promluví k divákům. Divákům poskytuje komentáře ke svému vlastnímu jednání v seriálu. Stejná technika je použita i v americké adaptaci seriálu House of Cards.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to čtvrtá stěna?
Odpověď: Čtvrtá stěna je pomyslná "zeď" v přední části tradičního třístěnného divadla. Skrze tuto stěnu diváci sledují děj hry.
Otázka: Kdo proslavil myšlenku čtvrté stěny?
Odpověď: Myšlenku čtvrté stěny proslavil filozof a kritik Denis Diderot.
Otázka: Kdy se stala populární?
Odpověď: Čtvrtá stěna se stala populární v 19. století.
Otázka: Co se stane, když herec mluví přímo k divákům nebo s nimi komunikuje?
Odpověď: Když herec mluví přímo k divákům nebo s nimi komunikuje, říká se tomu "prolomení čtvrté stěny". Tím se prolomí hranice, která je běžně stanovena nebo předpokládána fikčními díly.
Otázka: Jak dochází k prolomení čtvrté stěny v literatuře a videohrách?
Odpověď: V literatuře a videohrách dochází k prolomení čtvrté stěny, když postava uzná čtenáře nebo hráče.
Otázka: Jak se prolomení čtvrté stěny liší od monologu?
Odpověď: Prolomení čtvrté stěny se od monologu liší tím, že monolog je dramatický prostředek používaný dramatiky, kdy jedna postava na jevišti pronáší monolog, který dává nahlédnout do jejích myšlenek, zatímco prolomení čtvrté stěny zahrnuje přímou řeč k publiku nebo interakci s ním.
Otázka: Jakou roli hraje suspension of disbelief (pozastavení nedůvěry) v souvislosti s akceptováním transparentnosti mezi fikčním dílem a jeho diváky ? Odpověď:Přijetí průhlednosti mezi fikčním dílem a jeho diváky jim umožňuje vychutnat si ho, jako by sledovali skutečné události, což vyžaduje pozastavení nedůvěry, aby bylo tohoto efektu dosaženo .
