Nucená migrace (nazývaná také vysídlení) je situace, kdy jsou lidé nuceni opustit svůj domov nebo vlast. Důvodem je obvykle násilí, pronásledování, nebezpečí nebo příkaz autority (např. vlády), aby se lidé přestěhovali. Lidé jsou stěhováni buď násilím, nebo na základě hrozby či příkazu. Osoba, která se stala nuceně vystěhovanou, se nazývá "nucený migrant" nebo "vysídlená osoba". Může být nazýván uprchlíkem, ale tento termín má specifickou právní definici.
Migrace lidí probíhá neustále, ale ve stabilní společnosti se obvykle děje proto, že se pro ni člověk rozhodne. K nucené migraci dochází, když je ohrožen život, blahobyt nebo svoboda lidí. Mohou mít jen malou nebo žádnou jinou možnost než se přestěhovat. V některých případech, jako je obchodování s lidmi a otroctví, jsou lidé fyzicky odstraněni ze svých domovů.
Občas se stává, že vláda vyhání lidi a komunity z jejich domovů nebo domovských oblastí za účelem hospodářského rozvoje nebo vojenského nasazení. Nejčastěji je to spojováno s výstavbou přehrad a vojenských základen.
Migrace může být vynucena také přírodními katastrofami, kdy jsou lidé nuceni evakuovat určitou oblast. Obvykle je to dočasné a lidé se mohou vrátit do své země, jakmile je bezpečná.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je Afghánistán každoročně zemí s největším počtem uprchlíků. Tuto pozici si drží již 32 let. Téměř polovinu uprchlíků tvoří děti mladší 18 let. Mnoho z nich je odloučeno od svých rodičů.
