Amaterasu (japonsky: 天照), Amaterasu-ōmikami (japonsky: 天照大神 nebo 天照大御神) nebo Ōhirume-no-muchi-no-kami (japonsky: 大日孁貴神), je bohyně v japonské mytologii. Je bohyní Slunce a nejposvátnější ze všech šintoistických božstev. Její jméno Amaterasu znamená "(to, co) osvětluje nebe". Její svatyně se nachází v Ise.

Myty a původ

Podle klasických japonských kronik, zejména Kojiki a Nihonšoki, se Amaterasu zrodila z očisty bohů po návratu boha Izanagiho z podsvětí. Je jednou z hlavních božstev panteonu a v mýtech vystupuje především ve vztahu ke svému bratrovi Susanooovi, bohu bouří. Konflikt mezi nimi vede k řadě událostí, z nichž nejznámější je příběh o Amaterasu skryté v jeskyni (Ama-no-Iwato): uražená bohyně se stáhne do jeskyně, svět se ponoří do temnoty a ostatní bohové musejí vymyslet rituál, aby ji opět přilákali ven — vzniká tanec bohyně Ame-no-Uzume a použití zrcadla, které odráží její obraz a přiměje ji vyjít.

Amaterasu a japonská císařská rodina

Amaterasu je považována za předka císařské rodiny; podle tradice poslal její vnuk Ninigi-no-Mikoto potomky na zem, odkud pochází první císař Jimmu. Tato genealogická vazba sloužila v průběhu dějin jako náboženský a politický základ legitimity císařství. Mezi Nejposvátnější nástroje císařské moci patří Tři císařské regálie (Sanshu no Jingi): zrcadlo (Yata no Kagami), meč (Kusanagi) a klenot (Yasakani no Magatama), z nichž zrcadlo přímo souvisí s Amaterasu.

Svatyně v Ise

Hlavní svatyně zasvěcená Amaterasu je Ise Jingū (Ise Grand Shrine) v prefektuře Mie. Centrální část komplexu, nazývaná Naikū (vnitřní svatyně), je považována za hlavní místo uctívání Amaterasu. Architektura svatyně je velmi prostá a starobylá (styl shinmei-zukuri) a součástí tradice je pravidelná obnova svatyně — tzv. sengu — která se koná přibližně každých 20 let. Tento rituální přenos hlavních posvátností na nové stavby zdůrazňuje kontinuitu a čistotu kultu.

Kult, rituály a význam

  • Rituály a svátky: Mezi hlavní rituály patří ceremonie spojené s poděkováním za úrodu, například Kannamesai (obřad obětování první úrody) a další sezónní festivaly ve prospěch prosperity a bezpečí státu i společenství.
  • Přístup k posvátnostem: Do nejvnitřnějších částí svatyně mají přístup pouze vybraní kněží a členové císařské rodiny; veřejnost se účastní obřadů na přilehlých prostranstvích.
  • Politický a kulturní význam: V období modernizace (zejména v éře Meiji) byl kult Amaterasu používán k posílení státní ideologie a koncepce císaře jako božského představitele. Dnes má Amaterasu především náboženský, kulturní a symbolický význam v Japonsku.
  • Synkretismus: V průběhu staletí se šintoistické představy o Amaterasu často slučovaly s buddhistickými prvky (honji suijaku), kdy byla identifikována například s Dainichi Nyorai (Vairocana).

Symboly a zobrazení

Amaterasu je symbolicky spojována se Sluncem a světlem. Mezi její atributy patří hlavně zrcadlo (Yata no Kagami), které sehrálo klíčovou roli v mýtu o jeskyni, a které je jedním z císařských regálií. V umění a literatuře je obvykle zobrazována abstraktněji než antropomorfně; v lidových představách se však objevuje jako božská ženská postava, která reprezentuje pořádek, plodnost a vládu.

Současnost a kulturní dědictví

Dnes je uctívání Amaterasu součástí běžného náboženského života šintó i kulturní identity Japonska. Ise Jingū zůstává důležitým poutním místem, které přitahuje návštěvníky i účastníky tradičních obřadů. Postava Amaterasu se objevuje také v literatuře, divadelních hrách, výtvarném umění a populární kultuře, kde její motivy a symbolika nadále inspirují nová pojetí.