DECT — standard digitálních bezdrátových telefonů a přenosu dat (EN 300 175)

Standard DECT plně specifikuje, jak může přenosná jednotka, například bezdrátový telefon, přistupovat k pevné síti pomocí rádiových vln. Od ostatních norem, jako je GSM, se liší tím, že neříká, jak je pevná síť vytvořena. Komunikace s pevnou sítí probíhá prostřednictvím základnové stanice, která se nazývá "pevná rádiová část" a ukončuje rádiové vlny. Základnová stanice pak používá bránu pro spojení hovorů s pevnou sítí. Ve většině případů se jedná o připojení k telefonní síti. Některé jednotky umožňují také připojení k novějším technologiím, jako je Voice over IP. Některé dětské telefony také využívají technologii DECT. Takové dětské telefony nemají bránu.

Mnoho systémů PABX instalovaných v kancelářích má část, která je schopna pracovat s DECT. Mnoho dodavatelů systémů nyní nabízí také hybridní systémy, kde je možná komunikace s hlasem přes IP nebo s klasickou telefonní sítí. V takových systémech se komunikace se sluchátky provádí pomocí DECT a ústředna PABX umí SIP. Někteří dodavatelé nabízejí pro připojení sluchátek řešení na bázi WLAN, ale toto řešení je často složitější než použití DECT.

DECT má různé profily. Domácí systém DECT Generic Access Profile (GAP) má obvykle tyto schopnosti:

• Více sluchátek k jedné základnové stanici a jedné zásuvce telefonní linky. Díky tomu lze po domě umístit několik bezdrátových telefonů, které budou fungovat ze stejné telefonní zásuvky. Další sluchátka mají obvykle místo základnové stanice nabíjecí stanici. Další sluchátka nevyžadují další telefonní zásuvky ani další vysílače.
• Bezdrátový provoz bez rušení do vzdálenosti přibližně 100 metrů ve venkovním prostředí. Funguje bez problémů v běžných situacích přetíženého domácího rádiového provozu. Například je obecně imunní vůči rušení ze sítí Wi-Fi nebo vysílačů videa, technologie Bluetooth, dětských chůviček a dalších bezdrátových zařízení.
• Možnost uskutečňovat interní (interkomové) hovory mezi sluchátky.
• Rozšířený dosah mezi telefonem a základnou (umožňuje větší fyzickou vzdálenost mezi oběma zařízeními).
• Komunikace mezi sluchátkem a základnovou stanicí je šifrovaná, ale šifra je poměrně slabá. Od roku 2010 bylo šifrování prolomeno.

Sada norem DECT má další druhy interoperability. Zejména DPRS (DECT Packet Radio Services) může využívat DECT jako službu bezdrátové sítě LAN a bezdrátového přístupu k internetu. Dosah je až 200 m uvnitř budov a 6 km při použití směrové antény venku). Má vyhrazené spektrum, vysokou odolnost proti rušení, otevřenou interoperabilitu a rychlost přenosu dat přibližně 500 kbit/s. Když byl DECT nový, zdálo se, že je lepší než Wi-Fi. Standardy síťového protokolu DECT byly zvláště dobré v podpoře rychlého roamingu na veřejných prostranstvích mezi hotspoty provozovanými konkurenčními, ale propojenými poskytovateli. První produkt DECT, který se dostal na trh, Net3 společnosti Olivetti, byl bezdrátovou sítí LAN a německé firmy Dosch & Amand a Hoeft & Wessel vybudovaly na dodávkách systémů pro přenos dat založených na DECT své obchodní niky.

DECT se začal používat v polovině 90. let, tedy příliš brzy na to, aby našel široké uplatnění pro bezdrátová data. Zatímco současní poskytovatelé Wi-Fi se potýkali se stejnými problémy, poskytovatelé DECT se stáhli k bezdrátovým telefonům, kde mohli okamžitě vydělávat. Ve Spojených státech nemohli prodávat kvůli tehdejším omezením FCC v oblasti spektra. V době, kdy se objevily masové aplikace pro bezdrátový internet a kdy se USA otevřely pro DECT, tedy na začátku nového století, průmysl vylepšil Wi-Fi a čas DECT jako bezdrátového přenosu dat byl pryč.

Paradoxně se neúspěch protokolu DECT jako datového protokolu stal silnou stránkou, když se koncem roku 2005 v USA konečně objevily telefony DECT 6.0. V té době už byla pásma ISM v USA přeplněná, zejména pásmo 2,4 GHz, které využívají obě nejběžnější varianty Wi-Fi, 802.11b a 802.11g, a mnoho bezdrátových telefonů; v těchto pásmech se tedy běžně objevuje rušení mezi nelicencovanými zařízeními. Protože však Wi-Fi nepracuje v pásmu UPCS a zařízení DECT mezi sebou vyjednávají o dostupném spektru, jsou telefony DECT 6.0 nejen imunní vůči tomuto typu rušení, ale jejich provoz neovlivňuje ostatní blízká zařízení pracující na stejné frekvenci, což je běžný problém bezdrátových telefonů na frekvenci 2,4 GHz. ^[]

Rádiové odkazy

DECT pracuje v pásmu 1880-1900 MHz a definuje deset kanálů od 1881,792 MHz do 1897,344 MHz s mezerou v pásmu 1728 kHz. Každý rámec základnové stanice poskytuje 12 duplexních hovorových kanálů, přičemž každý časový slot zabírá některý z kanálů. DECT pracuje ve struktuře multicarrier/TDMA/TDD. DECT také poskytuje rozprostřené spektrum s frekvenčním přeskakováním ve struktuře TDMA/TDD. Pokud se vyhneme frekvenčnímu přeskakování, pak může každá základnová stanice před opětovným použitím frekvence poskytnout až 120 kanálů ve spektru DECT. Každý časový slot může být přiřazen jinému kanálu, aby se využilo přeskakování frekvencí a zabránilo se rušení od ostatních uživatelů asynchronním způsobem.