Denisované (Denisované): archaičtí hominini z Denisovy jeskyně
Denisované: fascinující příběh archaických homininů z Denisovy jeskyně na Altaji — objev DNA, vztahy k neandrtálcům a vliv na genomy Melanésanů a Papuánů.
Denisované neboli denisovanští hominini jsou archaičtí lidé rodu Homo. Mohlo by jít o vyhynulý druh nebo poddruh, o jehož anatomii víme zatím jen velmi málo – většina poznatků pochází z genetických analýz.
Objev a nálezy
Poprvé byly objeveny v březnu 2010 v Denisově jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři. V této jeskyni se kromě denisovanů vyskytovali také neandrtálci a moderní lidé, takže místo má pro studium interakcí starších homininů mimořádný význam.
Mezi přímé nálezy patří úlomek kosti prstu (falanx) mladé samice, malý zub (stolička) a další fragmenty kostí. Falanx byl datován na přibližně 41 000 let. Kromě kosterních pozůstatků poskytly důležité informace také genetické stopy nalezené v sedimentech jeskyně.
Genetika a příbuznost
Mitochondriální DNA (mtDNA) z prstní kosti ukázala, že denisovanští hominini se geneticky liší od neandrtálců i moderních lidí. Jaderný genom z tohoto exempláře naznačil, že denisované jsou blíže neandrtálcům než moderním lidem, tedy že neandrtálci a denisované sdílejí společného předka nezávisle na linii vedoucí k Homo sapiens.
Rozdílné odhady stáří rozdělení vyplývají z různých typů dat: mtDNA může naznačovat starší oddělení (řádově až kolem 1 milionu let), zatímco analýzy jaderného genomu ukazují, že linie neandrtálců a denisovanů se od sebe pravděpodobně oddělily mnohem později (statisíce let před naším letopočtem). Tyto rozdíly mohou vznikat vlivem promíchání populací, genetické driftu a omezeného souboru dochovaných vzorků.
Rozšíření a vztahy s moderními lidmi
Analýzy DNA ukázaly, že denisovanští hominini přispěli genofondu některých dnešních populací. Největší zastoupení denisovanské DNA bylo zjištěno u obyvatel Oceánie – u některých Melanésanů a australských domorodců činí tento podíl přibližně 3–5 %, u obyvatel Papuy Nové Guineje a některých ostrovních skupin může dosahovat až kolem 4–6 % (odhady se liší podle studie a vzorku). U některých východoasijských populací je přítomna menší, odlišná denisovanská složka, což naznačuje vícenásobná a prostorově rozptýlená křížení mezi denisovany a předky moderních lidí.
Praktickým důsledkem tohoto introgressionu je například adaptace k vysoké nadmořské výšce u Tibetských populací – allele v genu EPAS1 spojené s lepší tolerancí nízkého obsahu kyslíku pocházejí pravděpodobně z populací příbuzných denisovanům.
Původ a migrace
Analýza mtDNA i jaderné DNA naznačuje, že denisovanští hominini pravděpodobně vznikli v rámci rozvětvení homininů mimo Afriku. Některé interpretace ukazují, že jejich původ souvisí s jednou z raných migračních vln z Afriky (po migraci Homo erectus a před pozdějšími rozsáhlými migracemi předků většiny dnešních lidí). Přesné časové a prostorové detaily těchto událostí ale zůstávají otevřené a jsou předmětem dalšího výzkumu.
Význam a otevřené otázky
- Denisované dokazují, že evoluce rodu Homo v Asii byla složitá a že tam žilo více geneticky i morfologicky odlišných linií.
- Málo dochovaných kosterních nálezů omezuje naše poznání jejich vzhledu; zatím hlavně pracujeme s genetickými daty.
- Existuje pravděpodobně více než jeden denisovanský kmen nebo populace; různé moderní populace nesou signály různého původu.
- Další nálezy (kostí, zubů, proteinových analýz z jiných lokalit) a pokročilé metody zpracování sedimentů a starobylé DNA rozšiřují naše chápání jejich rozšíření a biologie.
Denisované tak zůstávají klíčovým prvkem při rekonstrukci dějin lidské evoluce v Eurasii – jejich genetické dědictví v dnešních populacích i nevyřešené otázky o jejich původu a diverzitě nadále podněcují intenzivní mezinárodní výzkum.
Denisova jeskyně, kde byla nalezena "žena X"
Denisova jeskyně
Poloha Denisovy jeskyně v sibiřském pohoří Altaj
Zkameněliny
Dosud byly na základě DNA identifikovány fosilie čtyř různých Denisovanů z Denisovy jeskyně: Denisova 2, Denisova 3, Denisova 4 a Denisova 8. Denisova 2 a Denisova 3 jsou mladé ženy, Denisova 4 a Denisova 8 jsou dospělí muži.
Anatomie
Zatím byly nalezeny pouze kosti prstů na rukou a nohou a dva zuby. Prstní kost patří ženě. Je širší než lidský prst. Tato skutečnost naznačuje, že Denisované byli robustnější než kterýkoli moderní člověk.
Analýza mitochondriální DNA
MtDNA z kosti prstu se od mtDNA moderních lidí liší o 385 nukleotidů z přibližně 16 500. To je více než rozdíl mezi moderními lidmi a neandrtálci, který činí přibližně 202 bází.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo jsou Denisované?
Odpověď: Denisované jsou archaičtí lidé rodu Homo.
Otázka: Kde byli Denisované objeveni?
Odpověď: Denisované byli poprvé objeveni v Denisově jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři.
Otázka: Jací další hominini žili v Denisově jeskyni?
Odpověď: V Denisově jeskyni žili také neandrtálci a moderní lidé.
Otázka: Kdy žila mladá denisovanská samice?
Odpověď: Mladá denisovanská samice žila asi před 41 000 lety.
Otázka: Jaké procento DNA Melanésanů a australských domorodců pochází od Denisovanů?
Odpověď: Asi 3 až 5 % DNA Melanésanů a australských domorodců pochází od Denisovanů.
Otázka: Co naznačuje analýza mtDNA o původu Denisovanů?
Odpověď: Analýza mtDNA naznačuje, že Denisované byli výsledkem migrace z Afriky, která probíhala mezi migrací jedinců Homo erectus a pozdější migrací některých předků většiny moderních lidí.
Otázka: Kdy měli moderní lidé, neandrtálci a denisovanští hominini naposledy společného předka?
Odpověď: Moderní lidé, neandrtálci a denisovanští hominini měli naposledy společného předka asi před 1 milionem let.
Vyhledávání