Kríjština (anglicky Cree) je součástí algonkinské jazykové rodiny a patří mezi nejrozšířenější domorodé jazyky v Kanadě. Podle některých odhadů jí mluví přibližně 117 000 lidí, především v pásu od Alberty a Severozápadních teritorií až po pobřeží Labradoru. Geografické rozšíření a velký počet mluvčích činí kríjštinu významnou součástí kanadského jazykového dědictví, přesto je její oficiální postavení omezené.
Charakteristika a dialekty
Kríjština tvoří kontinuum vzájemně příbuzných dialektů, které se dají obecně dělit na západní a východní větve; mezi známé varianty patří např. plains cree (plains), swampy cree, woods cree, moose cree a dialekty blízké Naskapi. Mezi jednotlivými varietami je různá míra vzájemné srozumitelnosti — některé sousední dialekty si rozumějí dobře, u vzdálenějších forem jsou rozdíly výraznější. Jazyk má bohatou morfologii typickou pro algonkinské jazyky: slovesné tvary mohou nést mnoho gramatických informací a slovní zásoba je úzce svázaná s místním prostředím a tradiční kulturou.
Písmo a standardy
Kríjština se zapisuje dvěma hlavními způsoby: latinkou podle mnoha místních konvencí a kanadskými slabikovými písmy (Canadian Aboriginal syllabics), které byly v 19. století rozšířeny zejména v některých komunitách. Systém slabik je často připisován misionáři Jamesu Evansovi a stal se v řadě oblastí preferovaným způsobem čtení a psaní. Současné snahy o standardizaci se liší podle provincie a komunity, protože každá oblast si udržuje vlastní ortografii a učební materiály.
Historie kríjštiny sahá před kontaktem s Evropany jako součást dříve vzniklých algonkinských skupin. Po příchodu evropských obchodníků, misionářů a později kolonistů se jazyk udržel v každodenním používání, zároveň však zažil tlak angličtiny a francouzštiny. Materiály v kríjštině se objevovaly v souvislosti s misijními aktivitami, tlumočením smluv a v dokumentech spojených s obchodem a spravováním území.
Postavení, užití a revitalizace
Oficiální uznání kríjštiny v Kanadě je omezené; jedinou jurisdikcí, kde má některý z domorodých jazyků formální status, jsou Severozápadní teritoria, kde je kríjština jedním z uznaných domorodých jazyků (oficiální status). V praxi se kríjština využívá v komunitních školách, na rozhlasech a při kulturních akcích. Mnohé komunity provozují programy jazykové revitalizace, vytvářejí učebnice, digitální aplikace a nahrávky důležité pro předávání jazyka mladším generacím.
Pro badatele i širší veřejnost existují statistiky a souhrny, které mapují rozložení mluvčích a trendy ve znalosti jazyka (viz kanadská sčítání a další zdroje). Více informací o konkrétních oblastech a komunitách nabízí regionální přehledy a vzdělávací portály (rozsah v Kanadě), lokální instituce v jednotlivých provinciích (přehled zdrojů) i místní orgány v Albertě nebo v Labradoru. Kríjština zůstává živým jazykem s bohatou interní variabilitou a klíčovou rolí v kulturní identitě mnoha komunit.