Severoindická církev (CNI) je významnou protestantskou denominací v severní Indii. Jedná se o sjednocenou církev, která vznikla 29. listopadu 1970 spojením hlavních protestantských církví působících v severní Indii; je provincií celosvětového Anglikánského společenství. Je jednou ze tří nástupnických církví anglikánské církve v jižní Asii, dalšími jsou Pákistánská církev a Jihoindická církev. Sloučení bylo výsledkem diskusí zahájených v roce 1929; nakonec k němu došlo mezi Církví Indie, Pákistánu, Barmy a Cejlonu (anglikánskou), Sjednocenou církví severní Indie (kongregacionalistickou a presbyteriánskou), Baptistickými církvemi severní Indie (britskými baptisty), Církví bratrskou v Indii, která vystoupila v roce 2006, Metodistickou církví (britskou a australskou konferencí) a denominacemi Učedníků Krista.

Působnost CNI zahrnuje všechny státy Indické republiky s výjimkou čtyř států na jihu (Ándhrapradéš, Karnátaka, Kérala a Tamilnádu) a má přibližně 1 250 000 členů (0,1 % obyvatel Indie) ve 3 000 pastoracích.