Christopher Hitchens – angloamerický ateista, spisovatel a autor 'Bůh není velký'

Život a vzdělání

Hitchens se narodil v Portsmouthu v Anglii (otec byl námořník a později novinář). Vystudoval Balliol College v Oxfordu, kde se věnoval klasickému vzdělání a literatuře. Po ukončení studia v roce 1970 se stal časopiseckým autorem. V letech 1970–1980 postupně budoval svou novinářskou kariéru v Británii, přispíval do řady publikací a získal reputaci ostrého komentátora. V roce 1982 se přestěhoval do Washingtonu, D.C. V USA pokračoval v psaní a vystupování v médiích; v pozdějších letech získal i americké občanství (oficiálně se stal občanem USA v roce 2007).

Kariéra a veřejná činnost

Po přestěhování do Spojených států pracoval pro různé časopisecké projekty, stal se pravidelným komentátorem a publicistou a často vystupoval v televizních a rozhlasových debatách. V letech fungoval jako autor esejí, recenzent a publicista známý svými rozhovory, kritickými články a polemikami. Během své kariéry se věnoval tématům od literatury přes politiku až po náboženství a lidská práva.

Názory a veřejné debaty

Hitchens dlouhodobě kritizoval náboženství jako politickou a sociální sílu; nejznámější souhrn jeho argumentů proti náboženství přinesla kniha Bůh není velký: Jak náboženství otravuje všechno (God Is Not Great: How Religion Poisons Everything) z roku 2007. Byl také známý svou obhajobou svobody projevu, sekularismu a humanistických hodnot.

Veřejně se angažoval i v kontroverzních politických otázkách: podpořil vojenské zásahy v některých konfliktech (včetně invaze do Iráku), což mu přineslo kritiku od částí politické levice, která jej dříve sympatizovala. Účastnil se řady veřejných debat s představiteli náboženství i jinými intelektuály, kde prosazoval racionální a často konfrontační argumentaci.

Osobní zkušenosti a radikální žurnalistika

Hitchens se snažil své reportáže a eseje zakládat i na osobní zkušenosti. Aby mohl psát o válečných a krizových situacích, cestoval do konfliktních oblastí: odvážil se střelby v Sarajevu, byl v minulosti také vězněn v Československu a v roce 2008 byl brutálně zbit v libanonském Bejrútu. V roce 2009 Hitchens souhlasil s tím, že bude podroben waterboardingu, aby veřejně demonstroval, že tato praktika představuje mučení; v článku pro časopis Vanity Fair napsal: "Pokud waterboarding nepředstavuje mučení, pak nic takového jako mučení neexistuje". Jeho ochota podstoupit takové experimenty byla součástí jeho přístupu – osobní angažovanosti a demonstrace pro účely veřejné diskuse.

Hlavní dílo

Mezi jeho nejznámější knihy patří:

• Bůh není velký: Jak náboženství otravuje všechno (God Is Not Great) (2007) – kritika náboženství a jeho vlivu na společnost.
• Letters to a Young Contrarian (2001) – sbírka esejí a rad pro alternativní, konfrontační myšlení.
• The Trial of Henry Kissinger (2001) – investigativně-politická kniha kritizující kroky americké zahraniční politiky a osobu Henryho Kissingera.
• Why Orwell Matters (2002) – studie o odkazu George Orwella.
• Hitch-22 (2010) – autobiografická kniha (memoáry).
• Arguably (2011) – výbor esejí a komentářů; po jeho smrti vyšla i sbírka textů o jeho nemoci a umírání Mortality (2012).

Kontroverze a kritika

Hitchens byl osobností často polarizující: byl chválen pro intelektuální odvahu a kvalitu psaní, ale zároveň kritizován za někdy tvrdý tón, osobní útoky a politická stanoviska (zejména podpora vojenských intervencí). Jeho debatní styl a ochota konfrontovat protivníky mu přinesly jak podporovatele, tak odpůrce.

Nemoc a smrt

Hitchens v prosinci 2010 veřejně oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina jícnu. Podstoupil léčbu a v následujícím období psal a hovořil o své nemoci – téma zpracoval i v posledních textech, které byly vydány posmrtně. Hitchens zemřel na rakovinu jícnu 15. prosince 2011 v Houstonu (Texas), kde podstupoval léčbu.

Dědictví

Christopher Hitchens zanechal významnou knižní a publicistickou stopu: byl jedním z nejvlivnějších veřejných intelektuálů své generace, zvláště v oblasti kritiky náboženství, obhajoby svobody projevu a literární kritiky. Jeho texty nadále vyvolávají debaty o náboženství, politice a etice veřejného diskurzu, a jeho knihy se pravidelně citují v diskusích o sekularismu a intelektuální odvaze.