Dětská prostituce
Dětská prostituce je označení pro děti pracující jako prostitutky. Jsou to děti, které dostávají zaplaceno za sex. Někdy děti nedostávají zaplaceno penězi, ale výměnou za sex dostávají jiné věci, například hračky. Význam pojmu "dětská prostitutka" se různí. Podle mnoha zákonů jsou dětmi osoby mladší 18 let. Ve většině případů nevydělává na prostituci dítě, ale jiná osoba. Tou je buď pasák, nebo někdo, kdo dítě přímo zneužívá. Tato osoba uzavře dohodu přímo s dítětem, aby získala sexuální uspokojení. Různí lidé si také mohou vyměňovat děti za účelem sexu.
Úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) o nejhorších formách dětské práce z roku 1999 (Úmluva č. 182) stanoví, že využívání, získávání nebo nabízení dítěte k prostituci je jednou z nejhorších forem dětské práce. Tato úmluva z roku 1999 stanoví, že země, které ji podepsaly, se musí co nejdříve zbavit dětské prostituce. Její ratifikace probíhá nejrychleji v historii MOP od roku 1919.
Prostituce dětí je považována za součást komerčního sexuálního vykořisťování dětí (CSEC) a někdy je spojována s obchodováním s dětmi pro sexuální účely a s dětskou pornografií. Do kategorie dětské prostituce spadá také dětská sexuální turistika.
Anonymní fotografie dětské prostitutky z roku 1871. Na zadní straně fotografie je napsáno: "Mary Simpsonová, 10 nebo 11 let. Nejméně dva roky je známá jako paní Berryová. Je ve čtvrtém měsíci těhotenství."
Kolik jich je
V roce 1992 odhadl výzkumník a odborník Ron O'Grady počet dětských prostitutek na 1 milion.
V roce 2001 Dr. Richard Estes a Dr. Neil Alan Weiner odhadli, že v USA je 162 000 mladých lidí bez domova oběťmi komerčního sexuálního zneužívání (KSZ) a 57 800 dětí v domovech (včetně veřejných bytů) je podle odhadů oběťmi KSZ. Odhadují také, že 30 % mládeže v útulcích a 70 % mládeže bez domova je ve Spojených státech obětí CVE.
Třetina pouličních prostitutek v USA je mladší 18 let, zatímco padesát procent prostitutek mimo ulici je mladších 18 let. Mezi pouliční prostituci patří masážní salony, striptýzové kluby a eskortní služby. Podle Estese a Weinera je ve Spojených státech průměrný věk vstupu do prostituce u dívek mladších 17 let 12 až 14 let, zatímco průměrný věk vstupu do prostituce je 11 až 13 let.
Průzkum, který na Ukrajině provedla skupina "La Strada-Ukraine" v letech 2001-2003 na vzorku 106 žen "obchodovaných" z Ukrajiny, zjistil, že 3 % z nich bylo mladších 18 let, a ministerstvo zahraničí USA v roce 2004 oznámilo, že případů obchodování s nezletilými přibývá.
Nevládní organizace odhadují, že v Thajsku tvoří až třetinu prostitutek děti mladší 18 let. Studie Mezinárodní organizace práce o dětské prostituci ve Vietnamu uvádí, že výskyt dětí v prostituci neustále roste a děti mladší 18 let tvoří 5 až 20 procent prostituce v závislosti na zeměpisné oblasti.
Podle odhadů UNICEF je na Filipínách 60 000 dětských prostitutek a mnoho z 200 nevěstinců ve známém městě Angeles City nabízí děti k sexu.
ECPAT New Zealand a Stop Demand Foundation ve své zprávě "The Nature and Extent of the Sex Industry in New Zealand" (Povaha a rozsah sexuálního průmyslu na Novém Zélandu) citují výsledky policejního průzkumu novozélandského sexuálního průmyslu, podle kterého bylo identifikováno 210 dětí mladších 18 let, které prodávaly sexuální služby, přičemž tři čtvrtiny z nich byly soustředěny v jednom policejním okrsku.
Zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro prodej dětí, dětskou prostituci a dětskou pornografii z roku 1996 odhaduje, že jen v Asii je obětí sexuálního obchodu přibližně milion dětí. Podle Mezinárodní organizace práce je tento problém alarmující zejména v Koreji, Thajsku, na Filipínách, Srí Lance, ve Vietnamu, Kambodži a Nepálu.
Zpráva organizace World Vision Middle East/Eastern Europe z roku 2006 financovaná kanadskou vládou a podporovaná šesti agenturami OSN a Mezinárodní organizací pro migraci uvádí, že sexuální vykořisťování dětí, obchodování s dětmi a sexuální násilí na nezletilých roste a že Rusko se stává novou destinací pro dětskou sexuální turistiku. Zpráva dodává, že podle některých studií tvoří přibližně 20 až 25 procent moskevských sexuálních pracovnic nezletilé osoby. []
V Africe a jižní Asii se mnoho zemí potýká s rostoucí mírou dětské prostituce a souvislost s cestovním ruchem je zřejmá. Dětská prostituce a obchodování s dětmi za účelem sexuálního vykořisťování roste také v Evropě, Severní Americe a Austrálii.
Podle odhadů městského tajemníka pro sociální pomoc je v Riu de Janeiru 223 dětských prostitutek, a to jak chlapců, tak dívek. Někteří z nich jsou transvestité. Transakce zprostředkovávají pasáci. Účtují si od 2 do 30 realů, což je přibližně 1 až 15 amerických dolarů. Dětem je mezi 10 a 17 lety. V některých případech jsou do prostituce zapojeny i rodiny.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je dětská prostituce?
Odpověď: Dětská prostituce je placení dětem za sexuální služby nebo výměna jiných věcí, například hraček, výměnou za sex. V některých případech nemusí být dítěti zaplaceno vůbec a k prostituci ho nutí zneužívající osoba.
Otázka: Kdo vydělává na dětské prostituci?
Odpověď: Na prostituci obvykle nevydělává dítě, ale jiná osoba, například pasák nebo někdo, kdo dítě přímo zneužívá. Tato osoba uzavře dohodu přímo s dítětem, aby získala sexuální uspokojení.
Otázka: Co říká Úmluva o nejhorších formách dětské práce o dětské prostituci?
Odpověď: Úmluva o nejhorších formách dětské práce uvádí, že země, které ji podepsaly, se musí dětské prostituce co nejdříve zbavit. Uvádí také, že využívání, získávání nebo nabízení dítěte k prostituci je jednou z nejhorších forem dětské práce.
Otázka: Jak byla tato úmluva přijata?
Odpověď: Úmluva byla ratifikována jedním z nejrychlejších temp v historii Mezinárodní organizace práce od roku 1919.
Otázka: Existuje nějaká souvislost mezi CSEC a obchodováním s dětmi pro sexuální účely?
Odpověď: Ano, může existovat souvislost mezi komerčním sexuálním vykořisťováním dětí (CSEC) a obchodováním s dětmi pro sexuální účely.
Otázka: Spadá do této kategorie také sexuální turistika dětí?
Odpověď: Ano, do této kategorie spadá také dětská sexuální turistika.