Anne-Jules de Noailles (1650–1708) – generál Ludvíka XIV. a vévoda z Noailles
Anne-Jules de Noailles (1650–1708) – vévoda a generál Ludvíka XIV., francouzský šlechtic známý vojenskými zásluhami a portrétem od Hyacinta Rigauda.
Anne Jules de Noailles, vévoda z Noailles (5. února 1650 - 2. října 1708) byl francouzský šlechtic z rodu Noailles. Ve své době byl uznávaným vojákem, generálem za francouzského krále Ludvíka XIV. a později se stal námětem obrazu slavného dvorního malíře Hyacinta Rigauda.
Život a původ
Anne-Jules de Noailles pocházel z vlivné šlechtické rodiny Noailles, která postupně upevnila své postavení na francouzském dvoře a v armádě. Narodil se v roce 1650 a v dědictví po svých předcích převzal tituly a panství, jež mu umožnily uplatnit se jak v politickém, tak v vojenském životě království.
Vojenská kariéra a služba u dvora
Noailles sloužil za vlády Ludvíka XIV. a dosáhl v armádě vysokého postavení. Byl respektovaným velitelem, jeho činnost zahrnovala vedení jednotek a účast na vojenských taženích své doby. Jako zkušený šlechtic a důstojník se rovněž podílel na záležitostech spojených s válečnou administrativou a správou panství, která byly typickou součástí rolí vysoce postavených členů aristokracie v období absolutismu.
Postavení na dvoře a kulturní odkaz
Jako člen vyšší šlechty byl Noailles rovněž přítomen na královském dvoře, kde zastával čestné pozice a udržoval styky s dalšími vlivnými osobnostmi. Jeho společenské a politické postavení je zvěčněno i v umění — portrét od Hyacinta Rigauda dokládá prestiž, jaké tehdejší francouzská šlechta dosahovala. Rigaudovy portréty bývají ceněny pro výstižné zachycení postavy i bohaté kostýmní a insigniální výzdoby, která podtrhuje společenský status zobrazeného.
Rodina a následnictví
Noailles pevně založil linii, která se v dalších generacích stala ještě významnější. Jeho potomci pokračovali ve vojenských a politických službách Francie a rod Noailles si udržel vliv na francouzský dvůr i v 18. století. Mezi dědici se objevili další významní vojenští velitelé a dvořané, kteří rozvíjeli rodinné tradice služby státu.
Dědictví
- Vojenská tradice: Anne-Jules je považován za jednoho z představitelů šlechtického vojevůdcovství éry Ludvíka XIV., jehož kariéra odráží propojení vojenské služby a aristokratického postavení.
- Kulturní stopa: portrét od Hyacinta Rigauda přispívá k historickému povědomí o vzhledu a společenském postavení francouzské šlechty v době Velkého věku.
- Rodinný vliv: rod Noailles se díky jeho činnosti a následníkům stal jedním z dlouhodobě vlivných šlechtických rodů ve Francii.
Poznámka: Tento text shrnuje základní informace o Anne-Jules de Noailles a jeho významu v kontextu francouzské vojenské a dvorové společnosti 17. století. Pro detailnější údaje o konkrétních kampaních či přesném rodokmenu doporučujeme nahlédnout do specializovaných pramenů o dějinách francouzské šlechty a vojenské historie.
Rodina
Syn Anny de Noailles a jeho manželky Louise Boyerové získal po otcově smrti v roce 1678 titul vévody z Noailles. Byl ženatý s Marií Françoise de Bournonville, s níž měl děti. Ke konci vlády Ludvíka XIV. patřil k hlavním francouzským generálům a poté, co v roce 1689 postavil pluk Noailles, velel ve Španělsku během devítileté války i války o španělské dědictví. V roce 1693 byl jmenován maršálem Francie. Zemřel 2. října 1708.
Děti
Anne Jules de Noailles měla mnoho dětí
- Marie Christine de Noailles (1672-1748), provdaná (1687) za Antoina de Gramont, vévodu z Gramontu, maršála Francie (1671-1725).
- Louis Marie de Noailles (°1675);
- Louis Paul de Noailles (°1676), hrabě z Ayenu;
- Marie Charlotta de Noailles (1677-1723), provdaná (1696) za Malo, markýze z Coëtquen;
- Adrien Maurice de Noailles (1678-1766), 3. vévoda z Noailles; oženil se s Françoise Charlotte d'Aubigné, neteří paní de Maintenon;
- Anne Louise de Noailles (°1679);
- Jean Anne de Noailles (°1681);
- Julie Françoise de Noailles (°1682);
- Lucie Félicité de Noailles (°1683), provdaná (1698) za Victora Marie d'Estrées (1660-1737), maršála Francie;
- Marie Terezie de Noailles (°1684-1784), provdaná (1698) za Charlese Françoise de la Baume Le Blanc, vévodu z La Vallière;
- Emmanuel Jules de Noailles (1686-1702), hrabě z Noailles;
- Marie Françoise de Noailles (°1687), provdaná (1703) za Emmanuela de Beaumanoir, markýze z Lavardinu;
- Marie Victoire de Noailles (1688-1766), provdaná (1707) za Louise de Pardaillan de Gondrin (1688-1712), poté (1723) za svého nevlastního strýce hraběte z Toulouse;
- Marie Emilie de Noailles (1689-1723) se provdala (1713) za Emmanuela Rousseleta, markýze ze Châteauregnaud;
- Jules Adrien de Noailles (1690-1710), hrabě z Noailles;
- Marie Uranie de Noailles (°1691), jeptiška;
- Anne Louise de Noailles (°1695) se provdala (1716) za Françoise Le Telliera, markýze z Louvois (zemřel 1719) a měla potomky; znovu se provdala za Jacquese Hippolyta Manciniho, markýze Manciniho, a měla potomky; z této linie pochází současný monacký kníže.
Vyhledávání