Trygve Lie

Raný život

Lie se narodil 16. července 1896 v Oslu (tehdejší Kristianii). Do Strany práce vstoupil v roce 1911 a brzy po získání právnického titulu na univerzitě v Oslu v roce 1919 byl jmenován národním tajemníkem strany. V roce 1921 se oženil s Hjørdis Jørgensenovou; manželé měli tři dcery: Sissel, Guri a Mette.

Politická kariéra

Později byl zvolen do norského parlamentu (Storting). V roce 1935, kdy vládu sestavil Johan Nygaardsvold z Labouristické strany, byl jmenován ministrem spravedlnosti. Lie byl později jmenován ministrem obchodu a průmyslu a ministrem zásobování a lodní dopravy.

V roce 1940, kdy bylo Norsko napadeno Německem, nařídil Lie všem norským lodím, aby odpluly do spojeneckých přístavů. Lie byl jmenován ministrem zahraničí norské exilové vlády.

Výběr generálního tajemníka OSN

Lie vedl norskou delegaci (skupinu) na konferenci OSN v San Francisku v roce 1946 a byl jedním z vůdců při přípravě pravidel pro zřízení Rady bezpečnosti OSN. Byl vedoucím norské delegace na Valném shromáždění OSN v roce 1946. Dne 1. února 1946 byl zvolen prvním generálním tajemníkem Organizace spojených národů na základě kompromisu mezi hlavními mocnostmi, když mu jen o malý kousek uniklo zvolení předsedou prvního Valného shromáždění. Velkou zásluhu na zajištění současného místa pro sídlo OSN má John D. Rockefeller, Jr. a zřídil tam kanceláře.

Jako generální tajemník

Jako generální tajemník Lie podpořil založení Izraele a Indonésie. Usiloval o stažení sovětských vojsk z Íránu a o zastavení bojů v Kašmíru. Přitáhl k sobě hněv Sovětského svazu, když pomáhal shromažďovat podporu pro obranu Jižní Koreje po její invazi v roce 1950, a později se zasazoval o ukončení sovětského bojkotu zasedání OSN, ačkoli jeho angažmá má jen malý podíl na konečném návratu Sovětského svazu do OSN. Byl proti vstupu Španělska do OSN kvůli svému odporu k Francově vládě. Usiloval také o uznání Čínské lidové republiky Organizací spojených národů poté, co byla nacionalistická vláda vyhnána na Tchaj-wan, s odůvodněním, že Čínská lidová republika je jedinou vládou, která může v plném rozsahu plnit členské závazky. To se podařilo až v 70. letech 20. století.

Byl kritizován za to, že se mu nepodařilo usnadnit vyjednávání o berlínské blokádě a že se mu nepodařilo rychleji ukončit korejskou válku. Jeho kritici tvrdí, že byl pod vlivem několika vyvolených v sekretariátu OSN. Byl také kritizován za svou aroganci a tvrdohlavost.

Přes námitky Sovětského svazu prodloužilo Valné shromáždění v roce 1950 jeho funkční období v poměru 46:5. Stalo se tak v důsledku patové situace v Radě bezpečnosti, v níž USA odmítly přijmout jakéhokoli jiného kandidáta než Lieho, a absolutního odmítnutí Sovětského svazu přijmout ho znovu kvůli jeho účasti v korejské válce. Sovětský svaz ho odmítl uznat za generálního tajemníka i v jeho druhém funkčním období a poté, co byl Josephem McCarthym obviněn z přijímání "neloajálních" Američanů (toto obvinění přičítal rychlému přijímání úředníků, které bylo nutné po vzniku organizace), Lie 10. listopadu 1952 rezignoval.

Pozdější život

Po svém odchodu z OSN zůstal Lie aktivní v norské politice. Byl guvernérem Osla a Akershusu, předsedou Rady pro energetiku, ministrem vnitra a ministrem obchodu.

Smrt

Lie zemřel 30. prosince 1968 na infarkt. Bylo mu 72 let.