Theodor Fontane

Theodor Fontane (IPA: [ˈtʰeodoɐ̯ fɔnˈtaːnə]; 30. prosince 1819 - 20. září 1898) byl německý prozaik a básník, mnohými považovaný za nejvýznamnějšího německy píšícího realistického spisovatele 19. století.



 

Mládež

Fontane se narodil v Neuruppinu v hugenotské rodině. V šestnácti letech se vyučil v lékárně a poté se sám stal lékárníkem (stejně jako jeho otec). V roce 1839, ve dvaceti letech, napsal své první dílo (Heinrichs IV. erste Liebe, dnes ztracené). Jeho první publikované dílo, novela Geschwisterliebe (neboli "sourozenecká láska"), vyšlo v berlínském Figaru v prosinci 1839.

Jeho první zaměstnání lékárníka bylo v Drážďanech, poté se vrátil do otcova obchodu, nyní v zemském městě Letschin v Oderbruchsku. V této době Fontane publikoval články v lipských novinách Die Eisenbahn (železnice) a překládal Shakespeara. V roce 1843 vstoupil do literárního klubu Tunnel über der Spree (tj. Tunel nad Sprévou) v Berlíně, kde se dostal do kontaktu s mnoha významnými německými spisovateli, jako byli Theodor Storm, Joseph von Eichendorff a Gottfried Keller.



 

Novinový spisovatel a kritik

V roce 1844 se Fontane přihlásil do pruské armády a vydal se na první z mnoha cest do Anglie. Tam se seznámil se starými anglickými baladami. Brzy poté začal sám psát balady. V té době se zasnoubil se svou budoucí ženou Emilií Rouanet-Kummerovou, s níž se poprvé setkal ještě na škole.

Velmi krátce se zapojil do revolučních událostí v roce 1848. V roce 1849 opustil práci lékárníka a stal se novinářem a spisovatelem na plný úvazek. Aby uživil rodinu, přijal práci spisovatele pro pruskou zpravodajskou agenturu Centralstelle für Preßangelegenheiten, která měla ovlivňovat tisk ve prospěch německé národní věci. Opět se specializoval na britské záležitosti a agentura ho na několik let vyslala jako korespondenta do Londýna. Jeho žena a dva synové ho tam následovali. Ještě v Londýně odešel z vládní funkce a po návratu do Berlína se stal redaktorem konzervativních novin Kreuzzeitung.



 

"Moderní knihtisk" z chodníku idejí v německém Berlíně, který byl postaven v roce 2006 na památku vynálezu pohyblivého tiskařského písma Johannesem Gutenbergem v roce 1445.  Zoom
"Moderní knihtisk" z chodníku idejí v německém Berlíně, který byl postaven v roce 2006 na památku vynálezu pohyblivého tiskařského písma Johannesem Gutenbergem v roce 1445.  

Londýn

Mezi jeho knihy o Británii patří Ein Sommer in London (1854); Aus England, Studien und Briefe (1860) a Jenseits des Tweed, Bilder und Briefe aus Schottland (1860). V té době byly po vzoru Waltera Scotta na kontinentu stále v módě tradiční britské příběhy. Jeho Gedichte (1851) a balady Männer und Helden (1860) vyprávějí o slávě Británie v dobách minulých.

V Německu se Fontane zajímal především o oblast Marka Braniborska. Byl obzvláště hrdý na jeho minulé úspěchy a těšil se z růstu jeho hlavního města Berlína. O jeho fascinaci krajinou v okolí Berlína svědčí jeho rozkošně malebné Toulky po Braniborsku (Wanderungen durch die Mark Brandenburg, 1862-1882, 5 svazků).



 

Pruská válka

V roce 1870 opustil práci v Kreuzzeitung a stal se divadelním kritikem liberálních novin Vossische Zeitung. Tuto práci si udržel až do odchodu do důchodu. Již předtím psal o pruské válce proti Dánsku a prusko-rakouské válce. Poté se vydal psát o prusko-francouzské válce v roce 1870 a byl zajat. Ve francouzském zajetí zůstal tři měsíce. Své tamní zážitky sepsal v knize Kriegsgefangen Erlebtes 1870 (1871); následně své postřehy z tažení publikoval v knize Der Krieg gegen Frankreich 1870-71 (1874-1876).



 

Pozdější roky

Ve svých 57 letech se Fontane konečně pustil do toho, čím si ho lidé budou pamatovat - do románu. Po jeho krásném historickém románu Vor dem Sturm (1878) následovala řada románů ze současného života, zejména L'Adultera (1882), kniha o cizoložství, která byla považována za tak riskantní, že Fontane potřeboval dva roky, než našel nakladatele. V románech Frau Jenny Treibel, Irrungen, Wirrungen a Effi Briest (1894) našel svůj vlastní tón, psal o vhledech do života šlechty i "obyčejných lidí"; jeho úspěch zde byl později označen jako poetický realismus. Ve svém posledním dokončeném románu Der Stechlin (1899) Fontane přizpůsobil realistické metody a sociální kritiku soudobé francouzské beletrie podmínkám pruského života.



 

Práce

  • Geschwisterliebe, 1839
  • Zwei Post-Stationen, 1845
  • James Monmouth, 1854
  • Tuch und Locke, 1854
  • Goldene Hochzeit, 1854
  • Vor dem Sturm, 1878
  • Grete Minde, 1880
  • Wanderungen durch die Mark Brandenburg, 1880
  • Elternklipp, 1881
  • L'Adultera, 1882
  • Schach von Wuthenow, 1882
  • Graf Petöfy, 1884
  • Unterm Birnbaum, 1885
  • Cécile, 1887
  • Irrungen, Wirrungen, 1888
  • Stine, 1890
  • Quitt, 1891
  • Unwiederbringlich, 1891
  • Frau Jenny Treibel, 1892
  • Meine Kinderjahre, 1894
  • Effi Briest, 1896
  • Die Poggenpuhls, 1896
  • Der Stechlin, 1899
  • Mathilde Möhring, 1906



 

Básně

  • Archibald Douglas
  • Die Brück' am Tay
  • John Maynard
  • Herr von Ribbeck auf Ribbeck im Havelland
  • Aber es bleibt auf dem alten Fleck
  • Ausgang
  • Gorm Grymme



 


AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3