Siméon Denis Poisson ( 21. června 1781 v Pithiviers - 25. dubna 1840 v Sceaux u Paříže) byl francouzský matematik a fyzik. Od roku 1798 studoval matematiku na École Polytechnique, kde se seznámil s Pierrem-Simonem Laplacem a Josephem-Louisem Lagrangem. V roce 1802 se stal profesorem, v roce 1806 zaujal místo, které před ním zastával Jean Baptiste Joseph Fourier. Napoleon poslal Fouriera do Grenoblu. Poisson byl Laplaceovým žákem. Poisson pracoval na matematických základech teorie vlnění, akustiky, pružnosti, elektřiny a tepla. Zajímal se také o elektrické vlastnosti pevných látek. V roce 1812 publikoval své rozšíření Laplaceovy rovnice, které umožnilo její použití pro elektrický náboj na povrchu těles. V roce 1818 předpověděl existenci jevu zvaného Poissonova skvrna v případě, že by světlo mělo mít charakter vlnění. Poisson se domníval, že tomu tak není a že má charakter částic. Vedl dlouhé diskuse s Augustinem-Jeanem Fresnelem, který se domníval, že světlo je skutečně vlnou. Tato diskuse skončila teprve tehdy, když Fresnel dokázal experimentem prokázat existenci skvrny, kterou Poisson předpověděl. V roce 1838 Poisson publikoval své myšlenky o teorii pravděpodobnosti, které zahrnovaly také to, co je dnes známo jako Poissonovo rozdělení. Toto rozdělení znal již Abraham de Moivre.
Vztah mezi tlakem a objemem při adiabatickém procesu je konstantní, dnes je známý jako Poissonův zákon. V termodynamice je stejný vztah formulován jako řada rovnic, které jsou známy jako Poissonovy rovnice. Poissonův poměr, který udává, o kolik je objekt při zatížení roztažen, je rovněž pojmenován po něm.
Jeho jméno je jedním ze 72 jmen, která jsou vyryta na Eiffelově věži.