Pelham Humfrey
Pelham Humfrey (též Humphrey) (narozen v Londýně roku 1647, zemřel 14. července 1674 ve Windsoru) byl anglický barokní skladatel. Přestože zemřel ve věku 26 let, měl významný vliv na anglické skladatele, jako byli William Turner a Henry Purcell. Žil v době restaurace, kdy Anglii po dvou desetiletích republikánské vlády, během níž nebyla hudba v kostelech povolena, opět vládl král.
Život
O jeho raném životě neznáme mnoho podrobností. Zdá se, že v roce 1660 už byl sboristou v Královské kapli. V té době se zřejmě stával velmi nadaným skladatelem. Mezi další chlapce ve sboru patřili John Blow a William Turner. Jako mladý muž cestoval do Francie, kde slyšel hudbu francouzských skladatelů, jako byl Lully, a Italů, například Carissimiho. To mu pomohlo utvořit si vlastní styl. Stal se členem královské kaple. Napsal několik krásných hymnů, i když deníkář Samuel Pepys si myslel, že se předvádí. Možná proto, že se Pepysovi nový druh hudby nelíbil. Oženil se s dcerou svého bývalého sbormistra Henryho Cooka. Stal se mistrem dětí Královské kaple. To znamenalo, že měl na starosti děti ve sboru královské kaple. Byl také dvorním skladatelem.
Onemocněl a ve věku 26 let zemřel. Byl pohřben v křížové chodbě Westminsterského opatství.
Jeho hudba
Humfrey během svého velmi krátkého života složil mnoho hudby. Podílel se na formování anglického barokního stylu. Většinou psal církevní hudbu, ale také hudbu pro divadlo.
Humfrey rád skládal hudbu, která v lidech vzbuzovala emoce. Některé jeho melodie skáčou nečekaným způsobem. Je v nich hodně chromatiky. Mezi jeho nejlepší hymny patří např: Pán můj Bůh, U vod babylonských a Jako jelen. Napsal 27 písní. Pět z nich jsou písně náboženské a patří k nejlepším písním té doby.
