Bombajská hindština je neformální, mluvená varianta hindustánštiny, která se rozvinula v městském prostředí Bombaje (dnes Mumbai). V běžné řeči kombinuje prvky hindustánštiny s lokálními vlivy a jazykovou kreativitou obyvatel metropole Bombaj v Indii. Je srozumitelná mluvčím standardní hindštiny i urdštiny, ale má charakteristické tvary slov, zvláštní výslovnost a vlastní slangové výrazy.
Charakteristika
Bombajská varianta se vyznačuje hybridní slovní zásobou a fonetickými úpravami pod vlivem místních jazyků. Důležité rysy zahrnují:
- lexikální směs: slovní zásoba čerpá z hindštiny a urdštiny, zároveň přijímá výrazy z maráthštiny, gudžarátštiny a konkánštiny;
- fonologie: někteří souhláskoví a samohláskoví zvuky se upravují podle místního přízvuku, časté je zkracování a asimilace;
- sociální užití: jazyk se často prolíná s angličtinou a je běžný v ulicích, na trzích a v neformálních médiích;
- substrátový vliv: mluva nese patrné stopy regionálního substrátu a kontaktu s jinými jazyky, především maráthštinou.
Historie a vývoj
Metropolitní povaha Bombaje – obchodní přístav a migrační centrum – umožnila soužití mnoha komunit a jazyků. Místní mluva se formovala kontaktem obchodníků, dělníků, migrantů a umělců. Výrazný vliv měla urbanizace a filmový průmysl z centra v Bombaji, kde vznikala produkce pro širší oblast hindsky mluvících posluchačů.
Použití a význam
Bombajská hindština funguje jako praktický nástroj každodenní komunikace a jako prostředek identity pro části obyvatel. Je rozšířená v populární kultuře, zejména v hudbě a kinematografii spjaté s městem. Ve veřejné sféře a úředních dokumentech dominuje spíše formální hindština nebo místní maráthština, ale v rozhlase, televizi a na sociálních sítích lze slyšet právě tuto mluvu.
Rozdíly a poznámky
Bombajská hindština se liší od standardu především slovní zásobou, idiomy a intonací. V písemné podobě mluvčí používají jak devanágárí (pro hindštinu), tak písmo persko-arabské pro urdské texty; v praxi je ale textová komunikace často anglická nebo ortograficky flexibilní. Jazyk zůstává příkladem městského dialektu vzniklého v důsledku dlouhodobého jazykového kontaktu a sociální mobility.
Pro další informace o souvisejících výrazech a jazykových rodinách navštivte zdroje o hindustánštině, historii Bombaje a kontaktních jazycích jako hindština, urdština či gudžarátština.