Afrika-Eurasie (nazývaná také Afro-Eurasie, Eurafrasie, Afrasie) je superkontinent a největší pevnina na světě. Žije na něm přibližně 85 % (přibližně 5,5 miliardy) světové populace. Suezským průplavem je rozdělen na dva kontinenty, a to na Afriku a Eurasii, z nichž druhá se historicky dále dělí na Evropu a Asii.
V geopolitice se pevninská část Afriky a Eurasie (s výjimkou ostrovů, jako jsou Britské ostrovy, Japonsko a Madagaskar) označuje jako Světový ostrov.
Starý svět zahrnuje Afriku, Eurasii a okolní ostrovy.
- Eurasia
- Asia
- Severní Asie
- Západní Asie
- Střední Asie
- Východní Asie
- Jižní Asie
- Jihovýchodní Asie
- Evropa
- Severní Evropa
- Západní Evropa
- Východní Evropa
- Jižní Evropa
- Afrika
- Severní Afrika
- Západní Afrika
- Střední Afrika
- Východní Afrika
- Jižní Afrika
Z geologického hlediska může být Afrika-Eurasie (nebo Eurafrasie) superkontinentem, pokud se Afrika srazí s Evropou. Podle jednoho z odhadů k tomu dojde za 600 000 let, kdy jižní cíp Španělska dosáhne Afriky. Pokud se tak stane, Středozemní moře bude izolováno od Atlantského oceánu. Očekává se, že Afrika se s Evropou zcela srazí za 50 milionů let, čímž se Středozemní moře uzavře.
Co je Afrikа‑Eurasie (Eurafrasie)?
Afrika‑Eurasie označuje rozsáhlou souvislou pevninu tvořenou Afrikou a Eurasii (Evropou a Asií). Jde o nejrozsáhlejší spojenou pevninu planety, zahrnující velkou část světové populace, rozmanitá klima a mnoho biogeografických pásů — od arktických oblastí přes mírné zóny až po tropy a pouště. Termín se užívá jak v geologii (pro popis superkontinentální konfigurace), tak v geopolitice (např. koncept „Světového ostrova“ nebo starého světa).
Geografie, klima a obyvatelstvo
- Rozsah: zahrnuje celé masivy Evropy, Asie a Afriky i mnoho přilehlých ostrovů (některé ostrovy jsou však kulturně či politicky odlišné a častěji se počítají mimo „kontinentální“ souvislost).
- Klima a biomy: na území Afriky‑Eurasie najdeme téměř všechny světové biomy — tundru, tajgu, mírné lesy, stepi, subtropy, pouště i tropické deštné lesy.
- Obyvatelstvo: přibližně 85 % světové populace žije na této pevnině; vysoká hustota osídlení je zejména v mírném pásu a v některých částech Asie (Indie, Čína, Jihovýchodní Asie).
- Politický a ekonomický význam: region obsahuje mnoho významných států, obchodních cest, surovinových zdrojů a historických center civilizací, což mu dává klíčovou roli v globální politice a ekonomice.
Geopolitika: „Světový ostrov“ a Starý svět
Pojem Světový ostrov označuje velkou kontinuitu pevniny Afriky a Eurasie z geopolitického hlediska — ideu často spojovanou s teoriemi o strategickém významu vnitrozemí (např. Mackinderova teorie). Výraz Starý svět pak tradičně zahrnuje Afriku, Eurasii a přilehlé ostrovy jako kulturně‑historickou oblast před objevením Ameriky.
Geologická budoucnost: srážka Afriky a Evropy
Afrika a Eurasie leží na samostatných litosférických deskách (africká deska a euroasijská deska). Pohyb těchto desek řídí procesy deskové tektoniky — posun desk je obvykle řádově několik centimetrů za rok, což v dlouhém časovém měřítku vede k velkým změnám v konfiguraci pevnin.
V původním textu jsou uvedeny dva odhady: asi za 600 000 let dojde k dosažení jižního cípu Španělska Afrikou (lokální kontakt) a za přibližně 50 milionů let by mohla nastat úplná srážka Afriky s Evropou a uzavření Středozemního moře. Tyto čísla ilustrují, že existuje značná nejistota v časech a detailech budoucího vývoje — závisí na přesných rychlostech a směrech pohybu desk, na vzájemném tlaku, sopečné činnosti a erozních procesech.
Co by srážka znamenala prakticky?
- Uzavření Středozemního moře: pokud by se Gibraltar skutečně uzavřel, Středozemní moře by se izolovalo od Atlantského oceánu. To by dramaticky změnilo místní oceánografii, klímu a ekosystémy — mohlo by dojít k postupnému vysychání či k vytvoření velkých slaných pánví a nových horských struktur v místě srážky.
- Orogeny (hory): tlak způsobený srážkou bude pokračovat v vytváření horských pásem (podobně jako současný alpinsko‑himalájský orogenní pás); některé oblasti by byly pozvednuty a zformovány nové pohoří.
- Dopady na mořskou dopravu: uzavření některých průlivů by změnilo hlavní námořní trasy; některé přístavy by ztratily význam, jiné by se přizpůsobily novým podmínkám.
- Biologické a klimatické změny: změny reliéfu a mořských proudů by ovlivnily regionální klima, s možnými dopady na srážky, vegetaci a migraci druhů.
- Časová škála: i když lokální doteky pevniny mohou nastat ve statisících až milionech let, úplné přeskupení pevnin probíhá ve zcela jiném geologickém měřítku — desítky až stovky milionů let.
Nejistoty a modely
Plate‑tektonické modely využívají současná měření (GPS), paleomagnetické záznamy a geologické rekonstrukce k předpovědi budoucích konfigurací. Tyto modely však mají omezení: malé změny ve směru nebo rychlosti pohybu desk, vznik nových zlomů, vulkanická aktivita nebo změny v mořské hladině mohou výsledky výrazně ovlivnit. Proto jsou časové odhady vždy přibližné a uvádějí se obvykle jako řád (tisíce, miliony desetitisíce let apod.).
Závěr
Afrika‑Eurasie je obrovská a klíčová pevninská masa s obrovským významem pro lidstvo i přírodu. Z geologického hlediska má potenciál stát se součástí superkontinentu, pokud africká deska nadále postupně „dotlačí“ k Eurasii. Jak a kdy přesně se to stane, závisí na dlouhodobých a komplexních geologických procesech — výsledky modelů poskytují orientační časové rámce, ale s poměrně velkou mírou nejistoty.