Sir William Lawrence Bragg CH OBE MC FRS (31. března 1890 – 1. července 1971) byl britský fyzik australského původu a průkopník rentgenové krystalografie. Je autorem tzv. Braggova zákona pro rentgenovou difrakci, který položil základy moderní analýzy krystalových struktur.

Život a vzdělání

Bragg vyrůstal v Austrálii, kde získal první vzdělání, a později pokračoval ve studiu v Anglii. Během svého života byl znám jako sir Lawrence Bragg a jeho otec byl také významný vědec, sir William Bragg. Bragg studoval přírodní vědy a brzy se začal věnovat experimentální fyzice a metodám analýzy krystalů pomocí rentgenového záření.

Braggův zákon a vědecký přínos

V roce 1912 formuloval Lawrence Bragg závislost, která popisuje podmínky, za nichž dochází k difrakci rentgenového záření na rovinných vrstvách krystalu. Tento vztah, známý jako Braggův zákon, se vyjadřuje rovnicí nλ = 2d sin θ (kde n je celé číslo řádu, λ je vlnová délka záření, d vzdálenost mezi rovinami v krystalu a θ úhel dopadu). Braggův zákon umožnil převést difrakční obrazce na přesné informace o vnitřní struktuře krystalů a stal se základem rentgenové krystalografie a strukturální analýzy pevných látek i biologických makromolekul.

Nobelova cena a odborné působení

V roce 1915 obdržel společně se svým otcem sirem Williamem Braggem Nobelovu cenu za fyziku za průkopnické práce při analýze krystalových struktur rentgenovým zářením. Lawrence Bragg je dodnes nejmladším laureátem Nobelovy ceny – cenu získal ve věku 25 let. Jejich metoda umožnila určit atomové polohy v krystalech a zásadně ovlivnila rozvoj fyziky, chemie i biologie.

Válečná činnost a další ocenění

Během první světové války se Bragg zapojil do vývoje metod pro lokalizaci dělostřeleckých baterií (např. akustické lokalizace) a byl za svou službu vyznamenán Válečným křížem (MC). Později byl aktivní i ve vědecké správě a vzdělávání; v roce 1921 byl zvolen do řad Fellows of the Royal Society (FRS).

V roce 1941 ho Jiří VI. povýšil do rytířského stavu. Během svého života obdržel řadu prestižních ocenění, mezi nimi Copleyho medaili a královskou medaili Královské společnosti.

Vedoucí rolí v Cambridge a vliv na objev struktury DNA

Lawrence Bragg působil jako ředitel Cavendishovy laboratoře v Cambridge, kde vytvářel podmínky pro rozvoj experimentální fyziky a strukturální biologie. Byl ředitelem během doby, kdy James D. Watson a Francis Crick v únoru 1953 objevili strukturu DNA; Bragg podporoval a prosazoval využívání rentgenové krystalografie pro studium biologických molekul a tím přispěl k rozvoji moderní molekulární biologie.

Odkaz

Braggův vědecký odkaz je trvalý: Braggův zákon a metody, které spolu se svým otcem rozvinul, jsou dodnes základními nástroji pro určování struktury látek od jednoduchých solí až po složité biomolekuly. Jako pedagog a vedoucí laboratoře vychoval a ovlivnil řadu dalších významných vědců a jeho práce položila základy pro rozvoj moderní krystalografie a strukturální biologie.