James Norman "Mad Dog" Mattis (narozen 8. září 1950) je generál námořní pěchoty Spojených států amerických ve výslužbě a 26. ministr obrany Spojených států amerických. Dne 20. ledna 2017 Senát Spojených států amerických potvrdil Mattisovu nominaci na post ministra obrany poměrem hlasů 98:1. Naposledy působil jako 11. velitel Centrálního velitelství Spojených států od 11. srpna 2010 do 22. března 2013.
Dne 20. prosince 2018 Mattis oznámil, že hodlá 28. února 2019 odejít do důchodu. Po přečtení jeho rezignačního dopisu, v němž kritizoval Trumpovo zacházení s americkými spojenci, však Trump 31. prosince 2018 nařídil Mattise propustit.
Raný život a vzdělání
James Mattis se narodil 8. září 1950 ve městě Pullman ve státě Washington. Vystudoval historii na Central Washington University a později získal magisterský titul v oboru bezpečnostních studií na Georgetown University. Během své kariéry byl známý svým hlubokým zájmem o vojenskou historii, literaturu a filozofii, často cituje klasické autory a strategické myslitele.
Vojenská kariéra
Mattis sloužil v námořní pěchotě Spojených států více než čtyři desetiletí. Postupně zastával velitelské funkce na různých úrovních — od velitele jednotek až po čtyřhvězdičkového generála. Mezi jeho nejvýznamnější pozice patřilo velení 1. divize námořní pěchoty a později funkce velitele Centrálního velitelství Spojených států (CENTCOM), kde působil od 11. srpna 2010 do 22. března 2013. V průběhu své služby se účastnil operací v iráckém i afghánském konfliktu a dalších vojenských nasazeních. Proslavil se reputací rozhodného velitele, který klade důraz na profesionalitu, disciplínu a připravenost sil.
Styl velení a veřejné vnímání
Mattis si získal přezdívku "Mad Dog", která odráží obraz neústupného a přímého vojáka; on sám však tento přívlastěk přijímal s nadhledem a dával přednost označení "vor"/"válečník" s intelektuálním rozhledem. Byl chválen za schopnost vést těžké operace i za hluboké znalosti strategických a historických souvislostí konfliktů. Zároveň je znám svým respektem k alianční politice a důrazu na spolupráci se spojenci.
Funkce ministra obrany a rezignace
Dne 20. ledna 2017 Mattis nastoupil do úřadu 26. ministra obrany USA po drtivém potvrzení v Senátu (98:1). Jako ministr kladl důraz na posílení aliančních vazeb, vojenské připravenosti a jasnou strategii nasazení sil. Dne 20. prosince 2018 oznámil svůj záměr odejít do důchodu k 28. únoru 2019 a ve své rezignačním dopise vyjádřil nesouhlas s přístupem prezidenta k některým mezinárodním otázkám, zejména co se týče vztahů se spojenci a institucemi jako je NATO. Po zveřejnění dopisu prezident Donald Trump rozhodl o okamžitém propuštění Mattise s účinností k 31. prosinci 2018; dočasným nástupcem byl jmenován jiný úředník ministerstva obrany.
Po odchodu z veřejné služby
Po odchodu z funkce ministra obrany se Mattis věnoval veřejným diskuzím, psaní odborných komentářů a konzultační činnosti. Jeho názory na obrannou politiku a transatlantické vztahy i nadále ovlivňují debaty o bezpečnostní strategii USA a jejich spojenců.
Osobní život a odkaz
Mattis je známý svou skromností a soustředěním na službu. Ve svém osobním životě preferuje soukromí; veřejně je vnímán jako symbol profesionálního vojáka-intellektuála. Jeho dědictví zahrnuje důraz na kolektivní obranu, význam spolehlivých aliancí a na to, že vojenské vedení musí být podřízeno jasné politické strategii.
Významné zásluhy
- Po mnoho let byl respektovaným velitelským představitelem námořní pěchoty a ozbrojených sil USA.
- Jako ministr obrany prosazoval posílení vojenské připravenosti a důležitost spojenectví.
- Jeho rezignace zvýraznila veřejnou debatu o roli civilní kontroly nad armádou, politice aliancí a strategickém vedení.
James Mattis zůstává v očích mnoha odborníků a veřejnosti výraznou osobností americké obranné politiky 21. století — vojákem s hlubokým zájmem o historii a strategii a politikem, který zdůraznil roli partnerství a předvídatelnosti v mezinárodních vztazích.