Ingmar Bergman

Ernst Ingmar Bergman (IPA: ['ɪŋmar 'bærjman] ve švédštině, ale obvykle IPA: [ˈbɝgmən] v angličtině) (14. července 1918 - 30. července 2007) byl švédský divadelní a filmový režisér. Ingmar Bergman ve svých nesmazatelných zkoumáních lidského údělu nacházel bezútěšnost a zoufalství stejně jako komedii a naději. Je považován za jednoho z největších mistrů moderní kinematografie.

Mnoho světových filmařů, včetně Američanů Woodyho Allena a Roberta Altmana, ruského režiséra Andreje Tarkovského a tchajwanského režiséra Anga Leeho, uvedlo Bergmanovo dílo jako zásadní vliv na svou tvorbu.

Životopis

Ernst Ingmar Bergman se narodil ve švédské Uppsale luteránskému faráři dánského původu Eriku Bergmanovi (pozdějšímu kaplanovi švédského krále) a jeho ženě Karin (rozené Åkerblomové). Vyrůstal obklopen náboženskými obrazy a diskusemi. Jeho otec byl spíše konzervativní farář a přísný otec rodiny: Ingmar byl za přestupky, jako bylo pomočování, zavírán do temných skříní. "Zatímco otec kázal daleko na kazatelně a shromáždění se modlilo, zpívalo nebo poslouchalo," píše Ingmar ve svém životopise Laterna Magica,

"Svůj zájem jsem věnoval tajemnému světu kostela s nízkými klenbami, tlustými zdmi, vůní věčnosti, barevným slunečním světlem chvějícím se nad nejpodivnější vegetací středověkých maleb a vyřezávaných postav na stropech a stěnách. Bylo tam všechno, co si jen představivost mohla přát - andělé, světci, draci, proroci, ďáblové, lidé."

Absolvoval dvě pětiměsíční povinné vojenské služby a studoval umění a literaturu na Stockholmské univerzitě (pozdější Stockholmská univerzita), kterou však nedokončil. Místo toho se začal zajímat o divadlo a později o film (i když počátkem třicátých let se z něj stal "skutečný filmový závislák").

Ačkoli Bergman vyrůstal ve zbožné luteránské rodině, uvedl, že víru ztratil v osmi letech, ale s touto skutečností se vyrovnal až při natáčení filmu Zimní světlo.

Od počátku šedesátých let žil Bergman většinu svého života na ostrově Fårö na švédském ostrově Gotland, kde natočil řadu svých filmů. Po vleklém boji se švédskou vládou kvůli údajným daňovým únikům se Bergman na čas přestěhoval do Mnichova a do Švédska se vrátil natáčet až v roce 1982, kdy natočil film Fanny a Alexander. Bergman prohlásil, že to byl jeho poslední film a že se bude věnovat divadelní režii. Od té doby sice natočil několik filmů pro televizi, ale později odešel na odpočinek na ostrov Fårö a v roce 2004 prohlásil, že už ostrov nikdy neopustí.

Ingmar Bergman zemřel ve svém domě na ostrově Fårö 30. července 2007 brzy ráno ve věku 89 let, ve stejný den, kdy zemřel další významný filmový režisér Michelangelo Antonioni.

Rodina

Bergman byl pětkrát ženatý:

  • 25. března 1943 - 1945, s Else Fisherovou, choreografkou a tanečnicí (rozvedená). Děti:
    • Lena Bergmanová, herečka, narozena 1943.
  • 22. července 1945 - 1950, s Ellen Lundströmovou, choreografkou a filmovou režisérkou (rozvedená). Děti:
    • Eva Bergmanová, filmová režisérka, narozena 1945,
    • Jan Bergman, filmový režisér (1946-2000), a
    • dvojčata Mats a Anna Bergmanovi, oba herci a filmoví režiséři, narozeni v roce 1948.
  • 1951 - 1959, Gun Grut, novinářka (rozvedená). Děti:
    • Ingmar Bergman mladší, kapitán letecké společnosti, narozen 1951.
  • 1959 - 1969, s Käbi Laretei, koncertní klavíristkou (rozvedená). Děti:
    • Daniel Bergman, filmový režisér, narozen 1962.
  • 11. listopadu 1971 - 20. května 1995, s Ingrid von Rosen (za svobodna Karlebo) (vdova). Děti:
    • Maria von Rosen, spisovatelka, narozena 1959.

První čtyři manželství skončila rozvodem. Poslední skončilo smrtí jeho manželky Ingrid v roce 1995 ve věku 65 let na rakovinu žaludku. Kromě manželství měl Bergman milostné vztahy s herečkami Harriet Anderssonovou (1952-55), Bibi Anderssonovou (1955-59) a Liv Ullmannovou (1965-70). S Liv Ullmannovou byl otcem spisovatele Linna Ullmanna. Celkem měl Bergman devět dětí, z nichž jedno zemřelo dříve než on.

Ocenění

Ceny Akademie

V roce 1971 obdržel Bergman na slavnostním předávání Oscarů Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga. Tři jeho filmy získaly Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Následuje seznam jeho nominací a ocenění:

  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Pramen panny (Jungfrukällan) (1960)
  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Through a Glass Darkly (Såsom i en spegel) (1961)
  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Fanny a Alexander (Fanny och Alexander) (1983)
  • Nominace: Nejlepší původní scénář, Wild Strawberries (Smultronstället) (1957)
  • Nominace: Nejlepší původní scénář Through a Glass Darkly (1961)
  • Nominace: Nejlepší původní scénář, Výkřiky a šepot (Viskningar och rop) (1974)
  • Nominace: (Viskningar och rop) (1974)
  • Nominace: (Viskningar och rop) (1974)
  • Nominace: Tváří v tvář (Ansikte mot ansikte) (1977)
  • Nominace: Nejlepší původní scénář, Podzimní sonáta (Höstsonaten) (1979)
  • Nominace: Fanny a Alexander (Fanny och Alexander) (1983)
  • Nominace: Fanny a Alexandr (Fanny och Alexander) (1983)

Ceny BAFTA

  • Nominace: Nejlepší film z jakéhokoli zdroje, Kouzelník (Ansiktet) (1960)
  • Nominace: Fanny a Alexander (Fanny och Alexander) (1984)

Berlínský filmový festival

  • Zlatý medvěd za nejlepší film, Divoké jahody (Smultronstället) (1957)
  • Nominace: Zlatý medvěd za nejlepší film, Through a Glass Darkly (Såsom i en spegel) (1961)
  • Vítězství: Cena OCIC, Through a Glass Darkly (1961)

Ocenění Cesar

  • Nominace: Kouzelná flétna (Trollflöjten) (1976)
  • Nominace: Podzimní sonáta (Höstsonaten) (1979)
  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film, Fanny a Alexander (Fanny och Alexander) (1984)
  • Nominace: Nejlepší evropský film, Saraband (2005)

Filmový festival v Cannes

  • Vítězství: Nejlepší poetický humor Úsměvy letní noci (Sommarnattens leende) (1955)
  • Nominace: Zlatá palma Úsměvy letní noci (Sommarnattens leende) (1955)
  • Vítězství: Zvláštní cena poroty Sedmá pečeť (Det Sjunde inseglet) (1957)
  • Nominace: Zlatá palma Sedmá pečeť (Det Sjunde inseglet) (1957)
  • Vítězství: Nejlepší režie Hranice života (Nära livet) (1958)
  • Nominace: Zlatá palma Hranice života (Nära livet) (1958)
  • Vítězství: Zvláštní uznání Pramen panny (Jungfrukällan) (1960)
  • Nominace: Zlatá palma Pramen panny (Jungfrukällan) (1960)
  • Vítězství: Velká technická cena Výkřiky a šepoty (Viskningar och rop) (1972)
  • Vyhrála: Palm of Palms (1997)
  • Získal: Cenu ekumenické poroty (1998) (Zvláštní cena za celé dílo).

Udělování Zlatých glóbů

  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Divoké jahody (Smultronstället) (1960)
  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Pramen panny (1961)
  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Scény z manželství (1975)
  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Tváří v tvář (1976)
  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Podzimní sonáta (1978)
  • Vítězství: Nejlepší zahraniční film Fanny a Alexander (1984)
  • Nominace: Nejlepší zahraniční film Hanba (1968)
  • Nominace: Nejlepší zahraniční film Cries and Whispers (1973)

Další ocenění a vyznamenání

  • Zahraniční čestný člen Americké akademie umění a věd (1961)
  • Cena Dorothy a Lillian Gishových (1995)
  • Cena Akademie BAFTA (1988)

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo byl Ernst Ingmar Bergman?


A: Ernst Ingmar Bergman byl švédský divadelní a filmový režisér.

Otázka: Jaká témata zpracovával ve své tvorbě?


Odpověď: Ve svých studiích zkoumal bezútěšnost, zoufalství, komedii a naději v lidském životě.

Otázka: Jak ho vnímají mnozí filmoví tvůrci?


Odpověď: Mnozí filmaři po celém světě ho považují za jednoho z největších mistrů moderní kinematografie.

Otázka: Kteří filmaři uvádějí Bergmanovu tvorbu jako vliv na svou vlastní?


Odpověď: Američtí filmaři Woody Allen a Robert Altman, ruský režisér Andrej Tarkovskij a tchajwanský režisér Ang Lee uvádějí Bergmanovo dílo jako vliv na jejich vlastní tvorbu.

Otázka: Kdy se narodil Ernst Ingmar Bergman?


Odpověď: Ernst Ingmar Bergman se narodil 14. července 1918.

Otázka: Kdy zemřel?


Odpověď: Zemřel 30. července 2007.

Otázka: Jak se anglicky vyslovuje "Ernst Ingmar Bergman"?


Odpověď: V angličtině se obvykle vyslovuje [ˈbɝgmən].

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3