Robert Bernard Altman (20. února 1925 - 20. listopadu 2006) byl americký filmový režisér. Narodil se v Kansas City ve státě Missouri a zemřel na leukémii v Los Angeles v Kalifornii. V roce 2006 ocenila Akademie filmového umění a věd jeho dílo čestnou cenou Akademie.

Jeho filmy MASH (1970), McCabe a paní Millerová (1971) a Nashville (1975) byly zařazeny do Národního filmového registru Spojených států.

Život a začátky

Altman pocházel ze středozápadu USA. Po mladých letech v Kansas City vstoupil do světa zábavy nejprve v rádiu a místní televizi, kde získal cenné zkušenosti s režijní a produkční prací. Později se přestěhoval do Los Angeles, kde začal pracovat pro televizi a režírovat seriály, reklamní spoty a televizní filmy. Televizní zkušenosti mu umožnily rozvinout rukopis, který později uplatnil i ve filmu.

Kariéra, styl a témata

Altman si brzy vybudoval pověst režiséra, který experimentuje s vyprávěním a filmovým stylem. Mezi charakteristické rysy jeho tvorby patří:

  • Ensembleové obsazení – často pracoval s velkými hereckými obsazeními a proplétal více dějových linek současně.
  • Současné, překrývající se dialogy a přirozená improvizace, které dávaly scénám živost a pocit autenticity.
  • Sociální a politická satira – mnoho jeho filmů kriticky zobrazuje americkou společnost, instituce a mediální prostředí.
  • Žánrové subverze – uměl si hrát s konvencemi (např. western v McCabe a paní Millerová nebo detektivku v The Long Goodbye).
  • Péče o zvuk – Altmanův přístup ke zvukové stopě, vrstvení hlasů a ambientního zvuku byl pro jeho styl zásadní.

Vybrané filmy

  • MASH (1970) – satirický film z korejské války, který přinesl Altmanovi širší mezinárodní pozornost.
  • McCabe a paní Millerová (1971) – netradiční western s atmosférickým pojetím a silnou výpravou.
  • The Long Goodbye (1973) – adaptace Chandlerova díla v moderním pojetí detektivky.
  • Nashville (1975) – rozsáhlé společenské panorama americké kultury 70. let, považované za jedno z jeho vrcholných děl.
  • 3 Women (1977) – psychologické drama s důrazem na ženské postavy a symboliku.
  • Popeye (1980) – filmová adaptace komiksové postavy s netradičním režijním přístupem.
  • The Player (1992) – hořká satira o hollywoodském průmyslu.
  • Short Cuts (1993) – mozaika příběhů podle povídek Raye Carvera, oceňovaná pro svou strukturu a styl.
  • Gosford Park (2001) – společenské kriminální drama v uzavřeném prostředí, které přineslo divácké i kritické uznání.
  • A Prairie Home Companion (2006) – Altmanův poslední film, volná adaptace rozhlasové show, uvedený v roce jeho smrti.

Ocenění a odkaz

Altman získal během své dlouhé kariéry řadu ocenění a nominací na prestižní filmové ceny. V roce 2006 mu byla udělena čestná cena Akademie, která shrnula jeho celoživotní přínos k filmu. Mnohé jeho snímky jsou dnes považovány za klíčová díla americké kinematografie a některé byly zařazeny do Národního filmového registru, což potvrzuje jejich kulturní, historickou či estetickou významnost.

Altmanův vliv je patrný u generací filmařů, kteří převzali jeho odvahu experimentovat se strukturou vyprávění, spolupracovat s velkými hereckými ansámbly a používat zvuk jako narrativní prvek. Dodnes je vnímán jako jeden z nejvlivnějších amerických režisérů druhé poloviny 20. století.