Hafez
Chvadžeh Šams al-Dín Muhammad Hafez-e Širazi (psán též Hafíz) (narozen mezi lety 1310 a 1337, předpokládá se, že zemřel ve věku 69 let) (persky: خواجه شمس الدین محمد حافظ شیرازی) neboli Hafez je perský básník. Hafez se narodil v íránském Šírázu. Hafez se v raném věku naučil zpaměti Korán. Jeho básně jsou shromážděny ve sbírce Divan e Hafez. William Jones přeložil jeho dílo do angličtiny v roce 1771.
Háfizova hrobka v noci.
Život
Navzdory jeho hlubokému vlivu na život a kulturu Peršanů a jeho trvalé popularitě a vlivu je známo jen málo podrobností o jeho životě a zejména o jeho raném životě existuje mnoho více či méně mýtických anekdot. Některé z raných tazker (životopisných náčrtů), které se o Háfezovi zmiňují, jsou obecně považovány za nespolehlivé. Jedním z raných dokumentů pojednávajících o Háfezově životě je předmluva k jeho Divánu, kterou napsal neznámý Háfezův současník, jehož jméno mohlo být Móhammad Golandám. Všeobecně uznávané moderní vydání Hafezova Divánu je známé pod názvem Qazvini-Ḡani, jehož editory jsou Moḥammad Qazvini a Qāsem Ḡani.
Háfez, detail iluminace v perském rukopisu Háfezova Divanu, 18. století
Hafezovy legendy
[[Soubor:Hrob básníka Háfeze v Šírázu, Írán.jpg|thumb|right|Hrob Háfeze v jeho mauzoleu v Šírázu]] Kolem Háfeze se po jeho smrti utkalo mnoho polozázračných mýtických příběhů. Čtyři z nich jsou:
- Říká se, že Háfez se díky poslechu otcova předčítání naučil Korán nazpaměť již v útlém věku (to je vlastně význam slova Háfez). Zároveň prý Háfez znal zpaměti díla Džalála ad-Dína Muhammada Rúmího, Saadího, Farída ud-Dína a Nezamího.
- Podle jedné z tradic pracoval Háfez před setkáním s Hadždžím Zajnem al-Attárem v místní pekárně. Háfez rozvážel chléb do bohaté čtvrti města, kde spatřil Šach-e Nabat, údajně velmi krásnou ženu, které jsou adresovány některé jeho básně. S vědomím, že jeho láska k ní nebude oplacena, a uchvácen její krásou údajně prožil první mystickou vigilii v touze uskutečnit toto spojení, načež, přemožený bytostí nadpozemské krásy (která se označuje za anděla), začíná svou mystickou cestu realizace v touze po duchovním spojení s božstvím. Zřejmou západní paralelou je příběh Danta a Beatrice.
- Ve svých 60 letech prý zahájil 40denní a noční bdění v kruhu, který si sám nakreslil. Čtyřicátého dne se znovu setkal se Zajnem al-Attarem, což je údajně jejich čtyřicáté výročí, a byl mu nabídnut pohár vína. Tam prý dosáhl "kosmického vědomí". Háfez na tuto epizodu naráží v jednom ze svých veršů, kde čtenáři radí, aby dosáhl "čistoty vína" tím, že ho nechá "sedět 40 dní".
- V jednom slavném příběhu si slavný dobyvatel Tamerlán rozzlobeně zavolal Háfeze, aby mu vysvětlil jeden ze svých veršů.
