Přejít na obsah
Domů

Hafez — perský lyrický básník ze Šírázu

Život a dílo Hafeze (Hafíze), významného perského básníka 14. století, jeho styl, hlavní témata, sbírka Divan a kulturní vliv v Persii a mimo ni.

Autor: Vytvořeno: Aktualizováno:

Hafez (persky: خواجه شمس الدین محمد حافظ شیرازی), často psaný též Hafíz, je jedním z nejslavnějších perských lyrických básníků. Narodil se v Šírázu a žil ve 14. století; přesné roky narození a úmrtí jsou nejisté, ale obecně se předpokládá, že zemřel koncem 14. století. Hafez je v perské kultuře natolik významný, že jeho sbírky se dodnes čtou doma i při společenských ceremoniích.

Galerie obrázků

10 Obrázky
Aramgah-e-hafez nuit shiraz
simple.wikipedia.org · CC BY-SA 2.5

Dílo a témata

Hafez byl především básník ghazalů — krátkých lyrických básní zaměřených na pocity, milostné obrazy a duchovní zkušenost. Jeho Divan (sbírka) obsahuje několik set básní, které spojují smyslné obrazy, jemný humor a mystickou symboliku. Hlavními tématy jsou láska, víno jako metafora duchovní extáze, výsměch pokrytectví a hledání pravdy.

Mezi výrazné rysy Hafezovy poezie patří hra významů, dvojsmyslnost a otevřenost interpretacím: motivy světovosti i sufijského vnitřního hledání se často prolínají. Díky tomu byly jeho verše čteny a vykládány jak nábožensky založenými čtenáři, tak těmi, kteří hledali estetickou nebo filozofickou hloubku.

Život a původ jména

O Hafezově osobním životě je známo jen málo; tradičně se uvádí, že v mládí zvládl zpaměti Korán, od čehož mu pochází čestný přízvisko „Hafiz“ (doslova ten, kdo pamatuje). Narodil se v perském městě Šírázu a jeho osobní osudy jsou obestřeny legendami i záznamy současníků. Některé životní údaje jsou dostupné ve starších pramenech, jiné zůstávají sporné.

Význam a vliv

Divan Hafeze se stal centrálním textem perské literatury: jeho verše se používají při rituálu věštění známém jako fal-e Hafez, jsou pravidelně recitovány a studovány. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků; jedním z prvních evropských překladů do angličtiny byl překlad Williama Jonese v roce 1771, který přispěl k zájmu orientalistů v Evropě. Hafez ovlivnil nejen literaturu, ale i náboženské a filosofické myšlení v Persii.

Pro ty, kdo chtějí Hafeze studovat, jsou k dispozici jak kritické edice jeho Divanu, tak populární sbírky s výběry a výkladem. Jeho hrob v Šírázu, známý jako Hafezieh, je dodnes poutním místem a kulturní atrakcí. Pokud hledáte přehled textů a překladů, najdete další informace a studie přes odkazy a edice v odborné literatuře — například v on-line katalozích a překladech dostupných přes zdroje orientalistiky a literárních studií. Další užitečná místa pro základní informace o kontextu Hafezovy doby a místu narození jsou označená odkazy na zdroje o městech a regionech a o historickém pozadí perské poezie (Šíráz, básnické tradice).

Háfizova hrobka v noci.  
Háfizova hrobka v noci.  

Život

Navzdory jeho hlubokému vlivu na život a kulturu Peršanů a jeho trvalé popularitě a vlivu je známo jen málo podrobností o jeho životě a zejména o jeho raném životě existuje mnoho více či méně mýtických anekdot. Některé z raných tazker (životopisných náčrtů), které se o Háfezovi zmiňují, jsou obecně považovány za nespolehlivé. Jedním z raných dokumentů pojednávajících o Háfezově životě je předmluva k jeho Divánu, kterou napsal neznámý Háfezův současník, jehož jméno mohlo být Móhammad Golandám. Všeobecně uznávané moderní vydání Hafezova Divánu je známé pod názvem Qazvini-Ḡani, jehož editory jsou Moḥammad Qazvini a Qāsem Ḡani.

 
Háfez, detail iluminace v perském rukopisu Háfezova Divanu, 18. století  
Háfez, detail iluminace v perském rukopisu Háfezova Divanu, 18. století  

Hafezovy legendy

[[Soubor:Hrob básníka Háfeze v Šírázu, Írán.jpg|thumb|right|Hrob Háfeze v jeho mauzoleu v Šírázu]] Kolem Háfeze se po jeho smrti utkalo mnoho polozázračných mýtických příběhů. Čtyři z nich jsou:

  • Říká se, že Háfez se díky poslechu otcova předčítání naučil Korán nazpaměť již v útlém věku (to je vlastně význam slova Háfez). Zároveň prý Háfez znal zpaměti díla Džalála ad-Dína Muhammada Rúmího, Saadího, Farída ud-Dína a Nezamího.
  • Podle jedné z tradic pracoval Háfez před setkáním s Hadždžím Zajnem al-Attárem v místní pekárně. Háfez rozvážel chléb do bohaté čtvrti města, kde spatřil Šach-e Nabat, údajně velmi krásnou ženu, které jsou adresovány některé jeho básně. S vědomím, že jeho láska k ní nebude oplacena, a uchvácen její krásou údajně prožil první mystickou vigilii v touze uskutečnit toto spojení, načež, přemožený bytostí nadpozemské krásy (která se označuje za anděla), začíná svou mystickou cestu realizace v touze po duchovním spojení s božstvím. Zřejmou západní paralelou je příběh Danta a Beatrice.
  • Ve svých 60 letech prý zahájil 40denní a noční bdění v kruhu, který si sám nakreslil. Čtyřicátého dne se znovu setkal se Zajnem al-Attarem, což je údajně jejich čtyřicáté výročí, a byl mu nabídnut pohár vína. Tam prý dosáhl "kosmického vědomí". Háfez na tuto epizodu naráží v jednom ze svých veršů, kde čtenáři radí, aby dosáhl "čistoty vína" tím, že ho nechá "sedět 40 dní".
  • V jednom slavném příběhu si slavný dobyvatel Tamerlán rozzlobeně zavolal Háfeze, aby mu vysvětlil jeden ze svých veršů.
 

Související články

Autor

AlegsaOnline.com Hafez — perský lyrický básník ze Šírázu

URL: https://cs.alegsaonline.com/art/120200

Sdílet

Zdroje