Guillaume de Machaut: francouzský básník a skladatel 14. století
Guillaume de Machaut — přední francouzský básník a skladatel 14. století. Poznej jeho život, mistrovská díla a vliv na středověkou hudbu a poezii.
Guillaume de Machaut (výslovnost: "GHEE-yoam de MA-show") (narozen kolem roku 1300, zemřel v dubnu 1377), byl středověký francouzský básník a skladatel. Byl nejvýznamnějším skladatelem 14. století. Je jedním z prvních skladatelů, o jejichž životě něco víme.
Život
Guillaume de Machaut se narodil kolem roku 1300. O jeho přesném místě narození není jistota, ale jeho život byl silně spojen s oblastí Champagne a s městem Reims. V mládí se uplatnil jako dvořan a úředník u různých šlechticů a panovníků; později přijal duchovní posty a od roku 1337 zastával úřad kanonika v katedrále v Reimsu, který mu poskytoval stálý příjem a společenské zázemí až do jeho smrti v roce 1377.
Hudební a literární dílo
Machaut je považován za vedoucí osobnost takzvané školy Ars Nova, která přinesla zásadní změny v rytmické notaci, formách písní a celkové hudební estetiky 14. století. Byl plodným skladatelem i básníkem a vytvořil rozsáhlé dílo zahrnující jak duchovní, tak světské kompozice.
- Missa: Za nejvýznamnější hudební dílo se obecně považuje Messe de Nostre Dame – jedna z prvních kompletních polyfonních mší zkomponovaných jedním autorem (kolem 1360). Jde o nastavení ordinária mše pro čtyřhlasý sbor.
- Chansons a formes fixes: Machaut napsal stovky světských písní v tradičních formách té doby, především rondeau, ballade a virelai. Jeho písně často zachycují motivy dvorské lásky, ironie, hrdinských příběhů i náboženské meditace.
- Moteta a lais: Vytvořil rovněž moteta a instrumentální kusy, v nichž užíval složité rytmické principy (např. isorhythmus) a modernější notaci Ars Nova.
- Literární práce: Kromě hudby psal Machaut rozsáhlé básnické texty a narativní spisy, mezi nimi známá díla jako Le Remède de Fortune a Le Voir Dit, které kombinují poezii s autobiografickými a alegorickými prvky.
Notace, rukopisy a tvorba vlastního kánonu
Machaut byl jedním z prvních skladatelů, kteří pečlivě sepisovali a upravovali vlastní dílo do souborných rukopisů. Tyto iluminované kodexy (tzv. Machautovy rukopisy) jsou důležité nejen pro hudební texty, ale i pro poznání středověké knižní kultury a výtvarného zpracování. Díky těmto rukopisům se nám zachovalo množství jeho skladeb v poměrně dobré podobě.
Styl a význam
Jeho hudba kombinuje rafinovanou rytmiku, promyšlené polyfonní postupy a citlivé nastavení textu. Machautovým přínosem bylo nejen rozvinutí forem a notace Ars Nova, ale také sjednocení role skladatele a básníka – často komponoval hudbu k vlastním textům. To mu umožnilo dosáhnout výjimečného souladu mezi slovy a hudbou.
Dědictví
Machautův vliv přesáhl hranice 14. století; jeho dílo ovlivnilo pozdější středověké skladatele a stalo se předmětem zájmu hudebních historiků i pozdějších interpretů. V moderní době jsou jeho skladby opakovaně nahrávány a uváděny na koncertech zaměřených na ranou hudbu. Díky zachovaným rukopisům a pečlivému studiu jeho tvorby dnes chápeme Machauta jako klíčovou postavu přechodu mezi raným středověkem a pozdějšími hudebními tradicemi.
Vybrané významné práce
- Messe de Nostre Dame (kolem 1360)
- Le Remède de Fortune (poetický cyklus)
- Le Voir Dit (román/poezie)
- Stovky chansons: rondeaux, ballades, virelais
- Moteta a instrumentální skladby
Machaut zůstává jedním z nejlépe zdokumentovaných skladatelů 14. století a jeho dílo představuje základní kámen pro pochopení vývoje evropské hudby a poezie v pozdním středověku.
Život
Machaut pracoval kolem roku 1323 pro českého krále Jana Lucemburského. Král cestoval po Evropě, bojoval a Machaut jezdil s ním a pracoval jako jeho sekretář. Po roce 1330 se stal kanovníkem několika katedrál. Po smrti Jana Lucemburského v bitvě v roce 1346 pracoval Machaut pro Janovu dceru Bonne (která se později provdala za francouzského krále Jana II.), dále pro navarrského krále Karla Zlého, Karla Normandského, který se v roce 1364 stal králem Karlem V., a pro kyperského krále. Pracoval také pro bohaté vévody. Při vší té práci je překvapivé, že měl čas komponovat. Zdá se, že svá pozdější léta strávil v Rheins, kde pracoval na svých skladbách.
Machaut (vpravo) přijímá Přírodu a její tři děti, z iluminovaného pařížského rukopisu z 50. let 13. století.
Práce
Machaut napsal mnoho motet a světských písní, stejně jako mnoho básní včetně rondeau, virelais a balad). Machaut napsal mši známou jako Messe de Nostre Dame. Je to nejstarší známé zpracování kompletního textu mše a mělo velký vliv na pozdější skladatele.
Mnohé z jeho básní patří k těm, kterým se říkalo "dits". "Dit" (což znamená "mluvená") byla báseň, která nebyla určena ke zpěvu. Byla psána v první osobě (ve tvaru "já"). Mnohé z nich jsou o milenci, který se snaží získat pozornost milované dámy.
Machautova poezie ovlivnila mnoho pozdějších básníků, včetně Geoffreyho Chaucera.
Vyhledávání