Guillaume de Machaut
Guillaume de Machaut (výslovnost: "GHEE-yoam de MA-show") (narozen kolem roku 1300, zemřel v dubnu 1377), byl středověký francouzský básník a skladatel. Byl nejvýznamnějším skladatelem 14. století. Je jedním z prvních skladatelů, o jejichž životě něco víme.
Život
Machaut pracoval kolem roku 1323 pro českého krále Jana Lucemburského. Král cestoval po Evropě, bojoval a Machaut jezdil s ním a pracoval jako jeho sekretář. Po roce 1330 se stal kanovníkem několika katedrál. Po smrti Jana Lucemburského v bitvě v roce 1346 pracoval Machaut pro Janovu dceru Bonne (která se později provdala za francouzského krále Jana II.), dále pro navarrského krále Karla Zlého, Karla Normandského, který se v roce 1364 stal králem Karlem V., a pro kyperského krále. Pracoval také pro bohaté vévody. Při vší té práci je překvapivé, že měl čas komponovat. Zdá se, že svá pozdější léta strávil v Rheins, kde pracoval na svých skladbách.
Machaut (vpravo) přijímá Přírodu a její tři děti, z iluminovaného pařížského rukopisu z 50. let 13. století.
Práce
Machaut napsal mnoho motet a světských písní, stejně jako mnoho básní včetně rondeau, virelais a balad). Machaut napsal mši známou jako Messe de Nostre Dame. Je to nejstarší známé zpracování kompletního textu mše a mělo velký vliv na pozdější skladatele.
Mnohé z jeho básní patří k těm, kterým se říkalo "dits". "Dit" (což znamená "mluvená") byla báseň, která nebyla určena ke zpěvu. Byla psána v první osobě (ve tvaru "já"). Mnohé z nich jsou o milenci, který se snaží získat pozornost milované dámy.
Machautova poezie ovlivnila mnoho pozdějších básníků, včetně Geoffreyho Chaucera.
